Meteor o přepólování Země, vzorcích z Měsíce a mravenčích stezkách

Blíží se přepólování Země?

Koláž interakce slunečního větru s magnetosférou Země|foto: SOHO (NASA & ESA)

Zemské magnetické póly se každých několik desítek tisíc let vydají k rovníku a každých asi 350 000 let se úplně vymění. Zemské magnetické pole se nepřeklopilo už 780 000 let. Proces má tedy zpoždění. Objevují se první důkazy, že se něco chystá? Objevují! Potvrzuje to dr. Eduard Petrovský z Geofyzikálního ústavu AV. Jak by se změnil náš život, pokud bychom žili v éře přepólování? Byla by ohrožena naše technika nebo dokonce celá civilizace?

První žena lékařkou

Dorothea Erxleben|foto:Český rozhlas

I naše dnešní civilizace řeší rovnoprávnost žen. Proč by měla žena např. brát menší plat za tutéž práci, kterou vykonává muž? Nicméně z pohledu žen před třeba dvěma sty lety, je dnešní stav skoro idylkou. Tehdy neměly volební právo, skoro o ničem nemohly rozhodovat, jen rodily děti a když některé nad muži vyčnívaly, ti se snažili bránit. Jako v případě odvážné a velmi chytré ženy, která se chtěla stát lékařkou. Žena – lékařka. V polovině 18. století neslýchaná věc! Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Mizejí v Bermudském trojúhelníku želvy?

Želvy|foto:Shutterstock

Bermudský trojúhelník byl po desetiletí opředen tajemstvím. Mizení lodí a letadel zavdávalo příčinu bujné fantazii vymýšlet až neskutečná vysvětlení. V posledních letech se situace změnila. Od té doby, co se používá přesná GPS navigace, zhoustla doprava, dá se snadno zavolat v případě poruchy pomoc, tak se záhadné ztráty lodí ani letadel už jaksi nekonají. Přesto se ukázalo, že v Bermudském trojúhelníku něco mizí – želvy. Seriózní vědecký výzkum představil biolog prof. Jaroslav Petr.

Nové vzorky z Měsíce

Měsíc|foto:Shutterstock

V posledních letech slaví čínská kosmonautika velké úspěchy při výzkumu našen nejbližšího kosmického souseda – Měsíce. Kosmická sonda Čchang-e 4 v roce 2019 jako první dokázala přistát na odvrácené straně Měsíce a Čchang-e 5 před půl rokem dokázala přivézt z Měsíce vzorky. Na něco takového čekala kosmonautika skoro 40 let, od dob projektu Apollo, kdy vzorky přivážely lidské posádky. Jaké vzorky čínská sonda přivezla a jaké objevy se očekávají? O tom hovořil Pavel Gabzdyl z Hvězdárny a planetária v Brně.

Hledání viníka chladného jara

Šeřík|foto:Dagmar Cestrová, Český rozhlas

Letošní jaro bylo extrémně chladné a deštivé. Takové divné. Tento pocit převládá snad v každém. Není to ale jen náš pocit? Co na to říkají data meteorologů?  Ptali jsme se Martina Nováka z ČHMÚ v Ústí nad Labem. Další otázkou je, proč jsme byli nuceni tak chladným jarem projít? Mohou za to sopky v Itálii a na Islandu? Může za to covid19? Meteorologové nemají za úkol jen předpovídat počasí, ale hledat souvislosti.

Jsou mravenčí stezky chemickými dálnicemi?

Mravenci |foto:Fotobanka Pixabay

Ten zážitek má asi každý. Když spatříte mravence, můžete se vsadit, že není sám. Poblíže bude druhý, třetí… desátý. Někdy můžeme vidět, jak putují po úzké cestičce jeden mravenec za druhým. Těsně za sebou a ve velkém množství. Úplná dálnice! Jeden zástup tam, druhý zpět. Když bychom ale mravence odstranili, žádnou silnici, žádný významný terénní zlom nenajdeme. Jak mravenci poznají, kudy jít? Co je drží ve směru a proč nebloudí? O tom jsme si četli v knize entomologa prof. Jana Žďárka Ohroženi hmyzem, kterou vydala Academia.