Meteor o podchlazení, omezenosti člověka i much a zákeřné tasemnici

Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo v mobilní aplikaci mujRozhlas. 

Co se děje v těle při podchlazení?

K podchlazení může v zimních měsících dojít snadno. Třeba když horský turista podcení oblečení nebo když sportovec přecení své síly|foto:Fotobanka Pixabay

K podchlazení může v zimních měsících dojít snadno. Třeba když horský turista podcení oblečení nebo když sportovec přecení své síly. Všichni víme, že podchlazení je pro tělo nebezpečné. Může dojít k omrzlinám a skončit to i smrtí.

Proč vlastně? Co se v nás děje, když jsme vystaveni velkému chladu? To jsou otázky, na které zná odpověď prof. František Vyskočil z Fyziologického ústavu AV. Dokáže se naše tělo podchlazení bránit?

První učňovská škola

Až 12. února 1835 kníže Friedrich Oettingen-Wallerstein založil na svém panství ve Zbraslavi první českou nedělní školu pro řemeslníky (ilustrační foto)|foto: Museums Victoria, Unspalsh, ©

Před dvěma sty lety mělo zemědělství i na něj navazující výroba v českých zemích slušnou úroveň, čemuž přispívaly i různé místní školy a odborné kurzy. V oblasti průmyslu a řemesel ale nic podobného neexistovalo a každý zájemce musel nasbírat vlastní zkušenosti.

Až 12. února 1835 kníže Friedrich Oettingen-Wallerstein založil na svém panství ve Zbraslavi první českou nedělní školu pro řemeslníky. Odstartoval velký pokrok ve vzdělávání. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Má člověk něco společného s mouchou?

Má člověk něco společného s mouchou? Nad těmito tématy se zamýšlí básně posluchače Víta Ryšánka|foto:Shutterstock

Má smysl, aby se hodinář pachtil s výrobou slunečních hodin, když kvůli přechodu na letní čas půl roku ukazují o hodinu posunutý výsledek? Střídají se roční období kvůli měnící se vzdálenosti Země od Slunce? Má člověk něco společného s mouchou?

Nad těmito tématy se zamýšlí básně našeho posluchače Víta Ryšánka. Své komentáře k nim přidali děkan MFF UK doc. Mirko Rokyta a prof. Petr Kulhánek z ČVUT.

Dokáže tasemnice ovládat mravence?

Dokáže tasemnice ovládat mravence?|foto:Fotobanka Unsplash

Mravenci druhu temnothorax nylanderi zaujali vědce tím, že hrají důležitou roli ve vývoji tasemnice. Tasemnice anomotaenia brevis žije uvnitř trávicího traktu strakapoudů. Jejich výkaly sežerou mravenci i s larvami tasemnice.

Nakažení jedinci mravenců se pak začnou vyvíjet jinak. Nepracují, ostatní se o ně starají a dožívají se vysokého věku. Jak to tasemnice dokáže zařídit a k čemu jí je to dobré? Zajímavý výzkum přiblížil biolog prof. Jaroslav Petr.

Včelaříme dobře?

Přirozeným prostředím včel je les a svá obydlí si stavějí v dutinách stromů. K tomu má úl postavený včelařem hodně daleko|foto:Fotobanka Unsplash

Včely medonosné u nás dobře známe, přesto je otázka, jestli jim opravdu dobře rozumíme. Včelaři se o ně starají, co jim síly stačí. Nová kniha nakladatelství Grada s názvem Včely medonosné a jejich tajemný život v lese se zamýšlí nad tím, jestli by to nešlo dělat jinak.

Přirozeným prostředím včel je les a svá obydlí si stavějí v dutinách stromů. K tomu má úl postavený včelařem hodně daleko. Dokážeme včelám připravit lepší podmínky, aby byly například odolnější vůči škůdcům? Pro Meteor čte Jan Teplý.