Meteor o podchlazení, omezenosti člověka i much a zákeřné tasemnici

12. únor 2022

Poslechněte si:

  • 01:38 Co se děje v těle při podchlazení?
  • 13:06 První učňovská škola
  • 18:30 Má člověk něco společného s mouchou?
  • 29:38 Dokáže tasemnice ovládat mravence?
  • 40:32 Včelaříme dobře?

Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo v mobilní aplikaci mujRozhlas

Co se děje v těle při podchlazení?

K podchlazení může v zimních měsících dojít snadno. Třeba když horský turista podcení oblečení nebo když sportovec přecení své síly

K podchlazení může v zimních měsících dojít snadno. Třeba když horský turista podcení oblečení nebo když sportovec přecení své síly. Všichni víme, že podchlazení je pro tělo nebezpečné. Může dojít k omrzlinám a skončit to i smrtí.

Proč vlastně? Co se v nás děje, když jsme vystaveni velkému chladu? To jsou otázky, na které zná odpověď prof. František Vyskočil z Fyziologického ústavu AV. Dokáže se naše tělo podchlazení bránit?

První učňovská škola

Budoucí student technické školy

Před dvěma sty lety mělo zemědělství i na něj navazující výroba v českých zemích slušnou úroveň, čemuž přispívaly i různé místní školy a odborné kurzy. V oblasti průmyslu a řemesel ale nic podobného neexistovalo a každý zájemce musel nasbírat vlastní zkušenosti.

Až 12. února 1835 kníže Friedrich Oettingen-Wallerstein založil na svém panství ve Zbraslavi první českou nedělní školu pro řemeslníky. Odstartoval velký pokrok ve vzdělávání. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Má člověk něco společného s mouchou?

Kam v zimě mizí mouchy?

Má smysl, aby se hodinář pachtil s výrobou slunečních hodin, když kvůli přechodu na letní čas půl roku ukazují o hodinu posunutý výsledek? Střídají se roční období kvůli měnící se vzdálenosti Země od Slunce? Má člověk něco společného s mouchou?

Nad těmito tématy se zamýšlí básně našeho posluchače Víta Ryšánka. Své komentáře k nim přidali děkan MFF UK doc. Mirko Rokyta a prof. Petr Kulhánek z ČVUT.

Dokáže tasemnice ovládat mravence?

Mravenec

Mravenci druhu temnothorax nylanderi zaujali vědce tím, že hrají důležitou roli ve vývoji tasemnice. Tasemnice anomotaenia brevis žije uvnitř trávicího traktu strakapoudů. Jejich výkaly sežerou mravenci i s larvami tasemnice.

Nakažení jedinci mravenců se pak začnou vyvíjet jinak. Nepracují, ostatní se o ně starají a dožívají se vysokého věku. Jak to tasemnice dokáže zařídit a k čemu jí je to dobré? Zajímavý výzkum přiblížil biolog prof. Jaroslav Petr.

Včelaříme dobře?

Včelí úl

Včely medonosné u nás dobře známe, přesto je otázka, jestli jim opravdu dobře rozumíme. Včelaři se o ně starají, co jim síly stačí. Nová kniha nakladatelství Grada s názvem Včely medonosné a jejich tajemný život v lese se zamýšlí nad tím, jestli by to nešlo dělat jinak.

Přirozeným prostředím včel je les a svá obydlí si stavějí v dutinách stromů. K tomu má úl postavený včelařem hodně daleko. Dokážeme včelám připravit lepší podmínky, aby byly například odolnější vůči škůdcům? Pro Meteor čte Jan Teplý.

autor: Petr Sobotka
Spustit audio

Související