Meteor o pilulce na omládnutí, hvězdicích a vlivu sopek na počasí

6. leden 2024

Poslechněte si:

  • 01:14 Proč má hvězdice pět cípů?
  • 09:18 Kolik je vody na Měsíci?
  • 20:07 Když se kalendář vymkne kontrole
  • 26:45 Pilulka na omládnutí
  • 36:44 Ovlivňují sopky počasí?
  • 44:45 Pomůže maso ze zkumavky?

Hovoří astronom Pavel Gabzdyl, meteorolog Martin Novák nebo biolog Jaroslav Petr. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy Petra Daniše Klima je příležitost čte Jan Kovařík.

Proč má hvězdice pět cípů?

Mořské hvězdice

Chůze po dvou je pro člověka běžná, ale všichni víme, že když zavrávoráme, hodila by se nám třetí noha, která by nás podepřela. Také fotografové vědí, že trojnožka je nejstabilnější způsob pro uchycení fotoaparátu. Přesto příroda trojnohým živočichům nefandí. A ti, kteří mají končetin více, se mohou spolehnout na to, že jich je sudý počet. O to větší pozornost budí hvězdice. Vědci zkoumali, proč má pět cípů. Podívali se na její geny a nestačili se divit. Ono totiž o končetiny vůbec nejde, jak nám potvrdil biolog prof. Jaroslav Petr.

Kolik je vody na Měsíci?

Měsíc v úplňku

Náš nejbližší kosmický soused Měsíc prodělal v očích astronomů pořádný veletoč. Nejprve považovali za samozřejmé, že rozsáhlá tmavá místa na jeho povrchu viditelná okem, jsou moře. Dvacáté století přineslo důkazy, že Měsíc je vyprahlý. Dvacáté první století ale ukázalo, že na Měsíci vodní led je. Zejména v polárních oblastech, v místech, kam nikdy nesvítí Slunce. Dokážeme odhadnout, kolik vody na Měsíci je? Budeme ji moci těžit? O tom hovořil Pavel Gabzdyl z Hvězdárny a planetária v Brně.

Když se kalendář vymkne kontrole

Jaké změny se staly v roce 2023?

Kalendář, dělba roku na dny, týdny a měsíce neodpovídala po staletí pohybu Země kolem Slunce. Velikonoce, které katolická církev určila na první neděli po prvním úplňku následujícím po jarní rovnodennosti, se tak neustále posouvaly do astronomického léta a stávalo se, že první úplněk po 21. březnu nebyl prvním jarním úplňkem. V únoru 1582 vydal papež Řehoř XIII pokyn, aby po 4. říjnu toho roku byl dalším dnem rovnou 15. říjen. Bylo škrtnuto 10 dní a tím se jarní rovnodennost vrátila na 21. března. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Pilulka na omládnutí

Většinu času T-buňky takzvaně „odpočívají“

Stárnutí má několik příčin. Jednou z nich je, že buňky žijící dlouhou dobu si začnou být „vědomy“ svého stáří a přestanou plnit svou funkci. Vědci našli způsob, jak je „přesvědčit“, že jsou mladší. Dokázali je vrátit do původního stavu. Pokud by tento mechanismus fungoval zcela spolehlivě a bezpečně u lidí, mohli bychom prodloužit věk dožití? O tom přemýšlel dr. Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky AV.

Ovlivňují sopky počasí?

Erupce sopky Fuego v Guatemale

Záběry sopek chrlících nejen lávu, ale i obrovská mračna prachu, jsme všichni viděli spoustu. Pokud trvá erupce delší dobu nebo je opravdu rozsáhlá, může ovlivnit počasí v okolí? Martin Novák z ČHMÚ v Ústí nad Labem popsal, že ano. Z prachového chuchvalce může padat bahnitý špinavý déšť. Pozorovány bývají nad jícnem i blesky. Dodnes ale vědci s jistotou nevědí, jak vznikají. Opravdu mohutná erupce pak může ovlivnit klima na celé planetě, kdy kvůli zastínění Slunce poklesne teplota.

Pomůže maso ze zkumavky?

Dobytek na pastvě

Chov dobytka pro maso velmi zatěžuje životní prostředí. Nejde přitom jen o uvolňování metanu z trávícího traktu. Odhaduje se, že zabírá až 80 % zemědělské půdy, a přitom vytváří jen 18 % přísunu kalorií. Většinu půdy zabírají pastviny a jako krmivo slouží třetina plodin vypěstovaných na polích. Odborníci doporučují omezit spotřebu masa. Vědci pak přichází s masem pěstovaným v laboratoři. Pomůže to? Na to se ptá Petr Daniš ve své knize s názvem Klima je příležitost. Čte Jan Kovařík.

Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo na portále mujRozhlas.

autor: Petr Sobotka
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.