Meteor o pilulce na omládnutí, hvězdicích a vlivu sopek na počasí

Proč má hvězdice pět cípů?

Mořské hvězdice|foto:Šárka Fenyková, Český rozhlas

Chůze po dvou je pro člověka běžná, ale všichni víme, že když zavrávoráme, hodila by se nám třetí noha, která by nás podepřela. Také fotografové vědí, že trojnožka je nejstabilnější způsob pro uchycení fotoaparátu. Přesto příroda trojnohým živočichům nefandí. A ti, kteří mají končetin více, se mohou spolehnout na to, že jich je sudý počet. O to větší pozornost budí hvězdice. Vědci zkoumali, proč má pět cípů. Podívali se na její geny a nestačili se divit. Ono totiž o končetiny vůbec nejde, jak nám potvrdil biolog prof. Jaroslav Petr.

Kolik je vody na Měsíci?

Měsíc v úplňku|foto:Pixabay, Licence Pixabay, ©

Náš nejbližší kosmický soused Měsíc prodělal v očích astronomů pořádný veletoč. Nejprve považovali za samozřejmé, že rozsáhlá tmavá místa na jeho povrchu viditelná okem, jsou moře. Dvacáté století přineslo důkazy, že Měsíc je vyprahlý. Dvacáté první století ale ukázalo, že na Měsíci vodní led je. Zejména v polárních oblastech, v místech, kam nikdy nesvítí Slunce. Dokážeme odhadnout, kolik vody na Měsíci je? Budeme ji moci těžit? O tom hovořil Pavel Gabzdyl z Hvězdárny a planetária v Brně.

Když se kalendář vymkne kontrole

Proč bylo škrtnuto 10 dní z kalendáře?|foto: picjumbo_com, Pexels, Licence Pexels

Kalendář, dělba roku na dny, týdny a měsíce neodpovídala po staletí pohybu Země kolem Slunce. Velikonoce, které katolická církev určila na první neděli po prvním úplňku následujícím po jarní rovnodennosti, se tak neustále posouvaly do astronomického léta a stávalo se, že první úplněk po 21. březnu nebyl prvním jarním úplňkem. V únoru 1582 vydal papež Řehoř XIII pokyn, aby po 4. říjnu toho roku byl dalším dnem rovnou 15. říjen. Bylo škrtnuto 10 dní a tím se jarní rovnodennost vrátila na 21. března. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Pilulka na omládnutí

Buňky|foto:Shutterstock, ©

Stárnutí má několik příčin. Jednou z nich je, že buňky žijící dlouhou dobu si začnou být „vědomy“ svého stáří a přestanou plnit svou funkci. Vědci našli způsob, jak je „přesvědčit“, že jsou mladší. Dokázali je vrátit do původního stavu. Pokud by tento mechanismus fungoval zcela spolehlivě a bezpečně u lidí, mohli bychom prodloužit věk dožití? O tom přemýšlel dr. Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky AV.

Ovlivňují sopky počasí?

Erupce sopky Fuego v Guatemale|foto:Shutterstock

Záběry sopek chrlících nejen lávu, ale i obrovská mračna prachu, jsme všichni viděli spoustu. Pokud trvá erupce delší dobu nebo je opravdu rozsáhlá, může ovlivnit počasí v okolí? Martin Novák z ČHMÚ v Ústí nad Labem popsal, že ano. Z prachového chuchvalce může padat bahnitý špinavý déšť. Pozorovány bývají nad jícnem i blesky. Dodnes ale vědci s jistotou nevědí, jak vznikají. Opravdu mohutná erupce pak může ovlivnit klima na celé planetě, kdy kvůli zastínění Slunce poklesne teplota.

Pomůže maso ze zkumavky?

Dobytek na pastvě|foto:Fotobanka Pixabay

Chov dobytka pro maso velmi zatěžuje životní prostředí. Nejde přitom jen o uvolňování metanu z trávícího traktu. Odhaduje se, že zabírá až 80 % zemědělské půdy, a přitom vytváří jen 18 % přísunu kalorií. Většinu půdy zabírají pastviny a jako krmivo slouží třetina plodin vypěstovaných na polích. Odborníci doporučují omezit spotřebu masa. Vědci pak přichází s masem pěstovaným v laboratoři. Pomůže to? Na to se ptá Petr Daniš ve své knize s názvem Klima je příležitost. Čte Jan Kovařík.