Meteor o pálení kopřiv, římském betonu a životě na Venuši
Poslechněte si:
- 01:11 Proč nás pálí kopřivy?
- 10:48 Vyráběli beton už Římané?
- 18:34 Český vynálezce raket
- 24:31 Byl na Venuši život?
- 36:16 Vnímají delfíni elektrické pole?
- 43:20 Proč se bojíme fluoridu?
Hovoří biochemička Veronika Hýsková, chemik Jan Havlík nebo biochemik Martin Ferus. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy Fobie z chemie čte Lukáš Král.
Proč nás pálí kopřivy?
Asi každému se alespoň jednou stalo, že ho žahla kopřiva. Bolest je to někdy ukrutná. Bílé pupínky, které pálí, svědí. Dlouho nebylo jasné, proč a čím nás kopřivy žahají. Tedy mechanicky – mají na svém povrchu jehlicovité výběžky zvané trichomy. Jenže nezůstává u samotného bodnutí. Při stlačení z trichomu kopřiva vystříkne do našeho těla kapalinu. Co obsahuje, až dosud vědci nevěděli. Výsledky představila dr. Veronika Hýsková z PřF UK.
Vyráběli beton už Římané?
Když jdeme po starém betonovém chodníku plném prasklin a výmolů, nejlépe si uvědomíme, jak beton podléhá povětrnostním podmínkám. Vadí mu zejména voda. Betonové základy domů tedy musíme dobře izolovat, aby vydržely. Je tedy s podivem, že už staří Římané beton znali a dokázali z něj postavit stavby, které přečkaly dodnes, např. známý Pantheon. Jaké je tajemství jejich betonu? Jan Havlík z Ústavu organické chemie a biochemie AV srovnal tehdejší a dnešní beton. A co budoucnost? Pomohou bakterie?
Český vynálezce raket
„Měřím 5 stop a 4 palce, vážím 138 liber, jsem blondýna, umím polsky a anglicky. Pracuji jako ošetřovatelka, je mi dvacet a chci s vámi letět na Měsíc…“ To napsala jistá Sally G. z Pensylvánie v jednom ze stovek dopisů, které počátkem 30. let minulého století dorazily z Ameriky do Prahy. Adresátem byl známý český vynálezce a továrník Ludvík Očenášek. Čím si zasloužil takovou pozornost? Opravdu plánoval lety k Měsíci? Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.
Byl na Venuši život?
Kosmickou sondu EnVision připravuje Evropská kosmická agentura a podílí se na ní i skupina českých odborníků pod vedením dr. Martina Feruse z Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AV. Sonda poletí k Venuši v roce 2031 a mohla by pomoci zjistit, jestli na planetě v minulosti byl život nebo jestli na ní třeba dodnes je, např. v atmosféře. Co se s planetou stalo, že z ní zmizely oceány? Potká to i Zemi?
Vnímají delfíni elektrické pole?
Delfín skákavý je hravý savec, který baví výletníky na lodích. Z pohledu biologa prof. Jaroslava Petra je zajímavý v mnoha ohledech. Vědci teď například zkoumali, jestli dokáže vnímat elektrické pole. Aby to ověřili, museli nejprve delfíny vycvičit. Zjistili, že delfín dokáže rozeznat neuvěřitelně malé napětí. K čemu mu taková schopnost je? Pomáhá mu v odhalování kořisti, nebo dokonce při navigaci?
Proč se bojíme fluoridu?
Zubní hygiena prodělala bouřlivý rozvoj. Dnes máme jednosvazkové kartáčky na zadní zuby, mezizubní kartáčky, zubní nitě, ústní vody, elektrické kartáčky, chodíme na dentální hygienu. Ke zlepšení stavu chrupu obyvatel přispělo přidávání fluoru do pitné vody. Tzv. fluoridace začala v USA ve 40. letech 20. století a u nás o desetiletí později. A protože fluor je chemická látka, stal se trnem v oku těch, kteří trpí chemofobií. Píše o tom v knize Fóbie z chemie australský učitel chemie James Kennedy. Z knihy nakladatelství Grada čte Lukáš Král.
Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo na portále mujRozhlas.
Související
-
Tučňákům skalním nevadí „manželství na dálku“
Málokteří živočichové žijí trvale v páru. Jednomu druhu tučňáků však takový vztah vydrží i po odloučení na sta kilometrů.
-
Meteor o zániku civilizace, sluchu kormoránů, hořlavém sněhu a létajících pavoucích
01:03 Planetka a zánik civilizace 09:24 První český parník 14:02 Odkud teče pramenitá voda? 27:08 Slyší ptáci pod vodou? 36:01 Sníh, který hoří 34:49 Létající pavouci
-
Meteor o Saturnově tajuplném měsíci, paroháčích a svítícím slizu
Jak se vyrábí zelený svítící sliz? Když byl ondřejovský teleskop nový. Tajuplný Saturnův měsíc Enceladus. Paroží dává jelenům zabrat. Technický div světa v Nizozemí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.