Meteor o oxidu uhličitém, kanibalských švábech a tvaru hvězd

23. duben 2022

Poslechněte si:

  • 01:15 Dokážeme zachytávat oxid uhličitý?
  • 13:53 Ukusují si švábi záměrně křídla?
  • 21:08 Záření z počátku vesmíru
  • 27:28 Proč nám po východu Slunce není hned teplo?
  • 38:27 Kořist, která umí přechytračit dravce
  • 44:47 Proč se hvězdy malují cípaté, když jsou kulaté?

Hovoří geofyzik Leo Eisner, genetik Jan Pačes nebo meteorolog Martin Novák. Rubriku Stalo se tento den připravil ing. František Houdek. Z knihy Záludné otázky z astronomie čte Marek Holý.

Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo v mobilní aplikaci mujRozhlas

Dokážeme zachytávat oxid uhličitý?

Princip zachycování CO2 z elektráren

Oxid uhličitý zvyšuje skleníkový efekt a ohřívá atmosféru. Teplota planety se zvyšuje, mění se klima. Odborníci varují, že je to neúnosné. V budoucnu by se mohla stát Země neobyvatelnou.Za loňský rok bylo do ovzduší vypuštěno asi 36 miliard tun CO2. Jenže co s tím?

Poslední roky se objevují projekty, které se pokoušejí o zachytávání oxidu uhličitého ze vzduchu. Takže třeba na komín uhelné elektrárny by se přidělalo zařízení, které by z kouře vychytávalo COa potrubím odesílalo do podzemního úložiště. Je reálné dělat to ve velkém měřítku? U kterých zdrojů COto nejde? O tom hovořil geofyzik Leo Eisner.

Ukusují si švábi záměrně křídla?

U jednoho druhu švába si po páření partneři vzájemně ukoušou křídla. K čemu je to dobré?

V přírodě známe různé druhy zvířat, jejichž páření skončí sežráním partnera. Známé jsou v tomto směru černá vdova (snovačka jedovatá) nebo kudlanka nábožná. Samečka požírají, aby využili živin z jeho těla. Po předání dědičné informace už je k ničemu.

Velmi zajímavou obdobu sledovali vědci u jednoho druhu švába. Po páření si partneři vzájemně ukoušou křídla. K čemu je to dobré? Objev popsal dr. Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky AV.

Záření z počátku vesmíru

Myšlenka o vzniku vesmíru velkým třeskem vznikla roku 1948. Ale teprve v polovině 60. let ji potvrdil objev všudypřítomného reliktního záření vesmíru o teplotě minus 270 stupňů Celsia. To vzniklo zředěním a vychladnutím bezprostředně potřeskového záření o teplotě mnoha miliard stupňů.

Vznikla ale nová otázka: Pokud je reliktní záření opravdu tak stejnorodé, jak se nám jeví, a neobsahuje sebemenší nepravidelnosti, jak z něj kdysi mohly vzniknout ty velehmotné útvary jako galaxie a kupy galaxií, kterých je ve vesmíru požehnaně?

Odpověď přišla před 30 lety díky kosmické sondě COBE. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Proč po východu Slunce není hned teplo?

Nedávno nám přišel tento dopis:

Vážený Meteore, na hodinách biologického semináře jsme nuceni každý týden poslouchat Meteor a na každé hodině vždy referujeme, co nás zaujalo nejvíce. Když jsme probírali termoregulaci, narazili jsme na jev, kdy je nad ránem nejnižší teplota, přestože už třeba svítí sluníčko. Tento jev jsme nebyli schopni vysvětlit, a tak nás napadlo, že by to možná bylo vhodné téma pro Martina Nováka do Meteoru. Děkujeme za pokračování v tak skvělém pořadu a doufáme, že témata nikdy nedojdou.
Za třetí ročník Gymnázia v Klatovech Jana Hamplová, studentka septimy B.

Odpověď pro studenty i všechny posluchače připravil Martin Novák z Českého hydrometeorologického ústavu v Ústí nad Labem.

Kořist, která umí přechytračit dravce

Hraboš

Vědci sledovali jistý druh hraboše, protože přišel na skvělou strategii, jak se bránit proti dravci, který ho ohrožuje. Vyrobil si snad nějakou zbraň? Kdepak. Stačí mu pozměnit prostředí, ve kterém žije.

Hraboš bývá loven ptákem ťuhýkem, a ten často číhá na vyvýšeném místě, aby měl lepší rozhled. Tento „posed“ tvořený rostlinami mu ale hraboš záměrně ničí. Podrobnosti popsal biolog prof. Jaroslav Petr.

Proč se hvězdy malují cípaté?

Proč se hvězdy malují jako cípaté, když jsou ve skutečnosti kulaté?

Požádáte-li kohokoli z neastronomů, aby vám nakreslil hvězdu, určitě namaluje něco hrotitého, hranatého nebo cípatého. To je však v naprostém rozporu s tím, co o hvězdách víme.

Hvězdy jsou tělesa podobná našemu Slunci. Pohromadě jsou držena gravitací, která je formuje do podoby koule. Jenomže všechny hvězdy s výjimkou Slunce jsou od nás natolik daleko, že je nemůžeme spatřit jako kotoučky. Proč je ale vnímáme právě jako cípaté objekty?

O tom jsme si četli z druhého dílu připravované knihy 100+1 záludných otázek z astronomie nakladatelství Aventinum, jejímiž autory jsou Zdeněk Mikulášek, Pavel Gabzdyl a Miloslav Druckmüller.

autor: Petr Sobotka
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová