Vznikl vesmír obří explozí?

Obecně se v současnosti bere teorie velkého třesku a rozpínavého vesmíru za samozřejmou. K jejímu přijetí významně přispěl zásadní objev z roku 1929, že všechny galaxie se od nás vzdalují. A to tím rychleji, čím jsou dál.

Ve třicátých a čtyřicátých letech minulého století ale teorii zastávala jen malá část astrofyziků a astronomů, jak nám v Meteoru řekl profesor Zdeněk Mikulášek z Přírodovědné fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Daleko populárnější byla dříve konkurenční teorie, známá dnes pod názvem teorie statického vesmíru.

„Podle té teorie se vesmír rozpíná bez počátku a je pořád stejný. Nová hmota vzniká jen tak, z ničeho. Až pozdější pozorování ukázala, že to je jinak, že vesmír byl kdysi jiný, že se vyvíjel a měl svůj počátek,“ uvedl Zdeněk Mikulášek.

Vesmír byl dříve teplejší

„Zjistilo se, že vesmír byl na začátku teplejší. Existuje tzv. reliktní neboli zbytkové záření, které ukazuje, že v době, kdy měl vesmír 370 000 let, už byl tak hustý, že byl neprůhledný a teplota byla vysoká. Tehdy nebyly hvězdy, jen rozpínající se hmota,“ vysvětlil Zdeněk Mikulášek.

Byl velký třesk explozí?

Je ale vůbec možné představit si něco jako velký třesk? Když ho chtějí znázornit televizní nebo rozhlasoví tvůrci, použijí zvuk něčeho, co s velkým rámusem spadne, vybouchne, rozbije se.

„To ale není přesné. Problém je s tím názvem ‚velký třesk‘, což je překlad anglického the Big Bang. Ten termín vymyslel dr. Jiří Grygar při psaní knihy Vesmír. Ale čím víc jsem se o tom dozvídal, tím víc jsem si uvědomoval, že to je název nešťastný. Vzbuzuje totiž dojem exploze, nálože s rozbuškou a rázovou vlnu šířící se vesmírem,“ doplnil profesor Mikulášek.

Jako když kyne těsto

Velký třesk nebyl výbuch, ale začátek procesu, kdy se všechny body přítomné v tehdejším vesmíru začaly rovnoměrně vzdalovat, a to rovnoměrně tak, že si vzájemně nepřekážely. „Je to, jako když vám kyne těsto s hrozinkami. Těsto se zvětšuje, vznikají tam nové prostory a hrozinky se vzdalují, přitom do sebe nenarážejí, je to povlovný proces a není tam střed rozpínání,“ vysvětlil Zdeněk Mikulášek.

Při explozi se předpokládá, že před ní tam byl prostor, ale v případě vesmíru je to tak, že jiný prostor neexistoval. „Kromě našeho vesmíru žádný další prostor nemáme k dispozici,“ uzavřel Zdeněk Mikulášek. Před vznikem vesmíru neexistoval prostor ani čas. Jak se tedy mohlo stát, že vznikl vesmír? Těžká otázka. A my si ji zkusíme položit v příštím vydání magazínu Meteor.

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů.