Meteor o blikajících hvězdách, Žofínském pralesu a mouchách
Poslechněte si:
- 01:25 Proč hvězdy blikají?
- 11:05 První rezervace Žofínský prales
- 16:20 Mohou rostliny opylovat i mouchy?
- 24:20 Mozek, do kterého se vešel vesmír
Pokud se zadíváte pozorně na hvězdnou oblohu, všimnete si, že hvězdy blikají. Mírně, nepravidelně, ale přece dost nápadně. Při tom je zřejmé, že se samotnými hvězdami se fyzicky neděje nic – svítí stále stejně. Na vině je zemská atmosféra.
Profesor Zdeněk Mikulášek z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně popsal, proč hvězdy blikají víc, když se díváme jen jedním okem a co se děje se světlem hvězd při průchodu atmosférou.
První rezervace Žofínský prales
České země odpradávna oplývaly hlubokými hvozdy. Od 18. století ale potřeba dřeva strmě rostla a ve třetině 19. století už se původní lesy zachovaly jen na několika málo místech v jižních Čechách. Jedním z nich bylo panství Nové Hrady.
Jeho majitelem byl v té době hrabě Jiří František August Buquoy, vědec, vynálezce, podnikatel, trochu podivín, avšak vysoce vzdělaný muž. Rozhodl se, že zachová původní lesy pro příští generace. 28. srpna 1838 tak vnikla první přírodní rezervace v kontinentální Evropě. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje ing. František Houdek.
Mohou rostliny opylovat i mouchy?
Možná znáte podražec křovištní – má žluté květy ve tvaru pohárků. Nás ale bude zajímat jiný druh, který roste v Řecku. Jeho latinský název je aristolochia microstoma. Jde o poměrně nenápadnou rostlinu plazící se při zemi. Vědci si kladli otázku, jaký hmyz ji opyluje.
Podezřívali mravence, ale nový výzkum ukázal na jeden druh much. Jenže nebylo jasné, proč mouchy lezou do květů, kde nemají potravu. Živí se mršinami brouků. Podrobný chemický rozbor vnitřku květu záhadu objasnil. Jaký trik používá rostlina, popsal biolog Jaroslav Petr.
Mozek, do kterého se vešel vesmír
Letošní léto je v Meteoru ve znamení velikánů světové vědy, a to díky rozhlasovému archivu. Manželé Curiovi, Dmitrij Ivanovič Mendělejev, Luis Pasteur, Wilhelm Conrad Roentgen. Co by to ale bylo za výčet velikánů, kdyby v něm chyběl Albert Einstein.
Einsteinovy teorie, hlavně jeho chápání prostoru a času, znamenaly doslova revoluci v myšlení. Není divu, že v roce 100. výročí narození génia vzniklo rozhlasové pásmo Vladimíra Železného, které zajímavým způsobem přibližuje Einsteinův život i dílo. Meteor ho poprvé vysílal v roce 1979 a my si ho teď po letech připomínáme.
Související
-
Jubilejní 3000. díl Meteoru s Jiřím Grygarem. Po 58 letech se pořad vrací do jeskyní jako poprvé
Jeden z nejposlouchanějších pořadů Dvojky slaví, vysíláme již 3000. díl. Populárně-vědecký magazín se vrací do prostředí jeskyní, kde se natáčelo poprvé.
-
Meteor o bezhlavém plži, gravitačních vlnách a magnetických očích
01:33 Plž bezhlavým rytířem 11:29 Objev krevního oběhu 16:28 Co se dá vyčíst z gravitačních vln? 29:35 Poklady školních sbírek 42:15 Vnímají zvířata magnetické pole?
-
Meteor o zvucích z Marsu, záludnosti molekul a kamarádství dinosaurů
01:29 První zvuky z Marsu 19:25 Objev zrcadlové kapaliny 25:09 Kamarádili spolu dinosauři? 34:48 Masožravé houby 42:20 Jak se hmyz vyrovnává s výkyvem teplot?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.