Meteor o blikajících hvězdách, Žofínském pralesu a mouchách

Pokud se zadíváte pozorně na hvězdnou oblohu, všimnete si, že hvězdy blikají. Mírně, nepravidelně, ale přece dost nápadně. Při tom je zřejmé, že se samotnými hvězdami se fyzicky neděje nic – svítí stále stejně. Na vině je zemská atmosféra.

Profesor Zdeněk Mikulášek z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně popsal, proč hvězdy blikají víc, když se díváme jen jedním okem a co se děje se světlem hvězd při průchodu atmosférou.

První rezervace Žofínský prales

Žofínský prales. Lesy nejstarší české přírodní rezervace jsou typově nejpodobnější těm ve střední Evropě |foto:Romana Kostohryzová

České země odpradávna oplývaly hlubokými hvozdy. Od 18. století ale potřeba dřeva strmě rostla a ve třetině 19. století už se původní lesy zachovaly jen na několika málo místech v jižních Čechách. Jedním z nich bylo panství Nové Hrady.

Jeho majitelem byl v té době hrabě Jiří František August Buquoy, vědec, vynálezce, podnikatel, trochu podivín, avšak vysoce vzdělaný muž. Rozhodl se, že zachová původní lesy pro příští generace. 28. srpna 1838 tak vnikla první přírodní rezervace v kontinentální Evropě. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje ing. František Houdek.

Mohou rostliny opylovat i mouchy?

Podražec nádherný v botanické zahradě v Táboře|foto:David Peltán, MAFRA, Profimedia

Možná znáte podražec křovištní – má žluté květy ve tvaru pohárků. Nás ale bude zajímat jiný druh, který roste v Řecku. Jeho latinský název je aristolochia microstoma. Jde o poměrně nenápadnou rostlinu plazící se při zemi. Vědci si kladli otázku, jaký hmyz ji opyluje.

Podezřívali mravence, ale nový výzkum ukázal na jeden druh much. Jenže nebylo jasné, proč mouchy lezou do květů, kde nemají potravu. Živí se mršinami brouků. Podrobný chemický rozbor vnitřku květu záhadu objasnil. Jaký trik používá rostlina, popsal biolog Jaroslav Petr.

Mozek, do kterého se vešel vesmír

Albert Einstein|foto:Pixabay

Letošní léto je v Meteoru ve znamení velikánů světové vědy, a to díky rozhlasovému archivu. Manželé Curiovi, Dmitrij Ivanovič Mendělejev, Luis Pasteur, Wilhelm Conrad Roentgen. Co by to ale bylo za výčet velikánů, kdyby v něm chyběl Albert Einstein.

Einsteinovy teorie, hlavně jeho chápání prostoru a času, znamenaly doslova revoluci v myšlení. Není divu, že v roce 100. výročí narození génia vzniklo rozhlasové pásmo Vladimíra Železného, které zajímavým způsobem přibližuje Einsteinův život i dílo. Meteor ho poprvé vysílal v roce 1979 a my si ho teď po letech připomínáme.