Meteor o ošálených kočkách, mutacích koronaviru a nečekaných chutích

27. únor 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Kolik má člověk chutí?
0:00
/
0:00

Poslechněte si:

  • 01:45 Dokážou si kočky záměrně vyvolat euforii?
  • 09:40 Objev neutronu
  • 15:18 Jak vznikají mutace koronaviru?
  • 29:46 Proč se někteří ptáci vracejí už v únoru?
  • 38:33 Kolik má člověk chutí?

Chovatelé koček vědí moc dobře, že více než polovina koček domácích reaguje velmi zvláštně na šantu kočičí.

Nejprve se v této rostlině válí, chová se jako smyslů zbavená, a nakonec upadá do stavu výrazné otupělosti. Pozoruhodné chování vědcům dlouhou dobu vrtalo hlavou. Zjistili, že rostlina vylučuje látku, která kočky láká. Ale proč? Objasnit tuto záhadu se podařilo až teď japonským vědcům. Vysvětlení přinesl biolog prof. Jaroslav Petr.

Objev neutronu

Už v 5. století před naším letopočtem filosof Démokritos přišel s ideou, že hmotu kolem nás, jakýkoli předmět nelze dělit donekonečna. Že nakonec narazíme na jakousi nejmenší jednotku – atom. 

Atom lithia (černě elektrony, červeně protony, modře neutrony)

Dnes ale víme, že i atom se skládá s dalších částic. Chemickými reakcemi ale atomové jádro rozdělit nelze. To dokáže až fyzika. Jak dnešní školní děti vědí, v jádře jsou protony a neutrony. Jenže dokázat to, to byl oříšek. Proton objevil Ernest Rutherford v roce 1918. Neutron britský fyzik James Chadwick 27. února 1932, tedy před 89 lety. Proč to trvalo tak dlouho? Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Jak vznikají mutace koronaviru?

Britská, brazilská, jihoafrická. Počet mutací koronaviru roste. Dr. Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky AV vysvětlil, že země původu nejsou náhodné.

Animace viru SARS-CoV-2

Jde o ty, které nezvládly první vlnu epidemie. Virus SARS-COV-2 získal příliš prostoru. 110 milionů nakažených dává viru velké možnosti vyvíjet se. Jak mutace vznikají a jaké další nebezpečí nám hrozí?

Proč se někteří ptáci vracejí už v únoru?

Vypadá to jako bláznovství. V poslední dekádě se k nám ze zimovišť vracejí špačci nebo holubi doupňáci. Je to rozumné?

Dva mladí špačci u krmítka

Tou dobou může vrcholit mrazivé počasí. Zoolog Jan Andreska vysvětluje, že je to pro tyto druhy nezbytnost. Potřebují obsadit vhodná hnízdiště, než to udělá konkurence. Kde hnízdí a proč si nepostaví vlastní obydlí?

Kolik má člověk chutí?

Sladká, slaná, kyselá a hořká. Tyto chutě dokáže vyjmenovat každý. Jenomže lidský jazyk jich dokáže vnímat víc.

Kolik chutí rozpozná lidský jazyk?

Například chuť glutamátu sodného zvanou umami. Pravděpodobně máme zvláštní schopnost vnímat bublinky oxidu uhličitého, což vysvětluje oblibu perlivých nápojů. Vědeckých objevů je celá řada. Dokonce chuť nevnímám jen na jazyku, ale i např. v trávicím traktu! Fascinující schopnost lidského těla rozpoznávat chuti popisuje ve své knize biolog prof. Jaroslav Petr. Knihu vydalo nakladatelství Dokořán a má název Desatero smyslů.

autor: Petr Sobotka
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.