Meteor o ošálených kočkách, mutacích koronaviru a nečekaných chutích

Chovatelé koček vědí moc dobře, že více než polovina koček domácích reaguje velmi zvláštně na šantu kočičí.

Nejprve se v této rostlině válí, chová se jako smyslů zbavená, a nakonec upadá do stavu výrazné otupělosti. Pozoruhodné chování vědcům dlouhou dobu vrtalo hlavou. Zjistili, že rostlina vylučuje látku, která kočky láká. Ale proč? Objasnit tuto záhadu se podařilo až teď japonským vědcům. Vysvětlení přinesl biolog prof. Jaroslav Petr.

Objev neutronu

Už v 5. století před naším letopočtem filosof Démokritos přišel s ideou, že hmotu kolem nás, jakýkoli předmět nelze dělit donekonečna. Že nakonec narazíme na jakousi nejmenší jednotku – atom. 

Atom lithia (černě elektrony, červeně protony, modře neutrony) |foto:licence Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported, Henry W. Schmitt

Dnes ale víme, že i atom se skládá s dalších částic. Chemickými reakcemi ale atomové jádro rozdělit nelze. To dokáže až fyzika. Jak dnešní školní děti vědí, v jádře jsou protony a neutrony. Jenže dokázat to, to byl oříšek. Proton objevil Ernest Rutherford v roce 1918. Neutron britský fyzik James Chadwick 27. února 1932, tedy před 89 lety. Proč to trvalo tak dlouho? Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Jak vznikají mutace koronaviru?

Britská, brazilská, jihoafrická. Počet mutací koronaviru roste. Dr. Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky AV vysvětlil, že země původu nejsou náhodné.

Vir SARS-CoV-2 |foto:Profimedia

Jde o ty, které nezvládly první vlnu epidemie. Virus SARS-COV-2 získal příliš prostoru. 110 milionů nakažených dává viru velké možnosti vyvíjet se. Jak mutace vznikají a jaké další nebezpečí nám hrozí?

Proč se někteří ptáci vracejí už v únoru?

Vypadá to jako bláznovství. V poslední dekádě se k nám ze zimovišť vracejí špačci nebo holubi doupňáci. Je to rozumné?

Dva mladí špačci u krmítka |foto:Profimedia

Tou dobou může vrcholit mrazivé počasí. Zoolog Jan Andreska vysvětluje, že je to pro tyto druhy nezbytnost. Potřebují obsadit vhodná hnízdiště, než to udělá konkurence. Kde hnízdí a proč si nepostaví vlastní obydlí?

Kolik má člověk chutí?

Sladká, slaná, kyselá a hořká. Tyto chutě dokáže vyjmenovat každý. Jenomže lidský jazyk jich dokáže vnímat víc.

Kolik chutí rozpozná lidský jazyk? |foto:Stock Exchange, Bjorn de Leeuw

Například chuť glutamátu sodného zvanou umami. Pravděpodobně máme zvláštní schopnost vnímat bublinky oxidu uhličitého, což vysvětluje oblibu perlivých nápojů. Vědeckých objevů je celá řada. Dokonce chuť nevnímám jen na jazyku, ale i např. v trávicím traktu! Fascinující schopnost lidského těla rozpoznávat chuti popisuje ve své knize biolog prof. Jaroslav Petr. Knihu vydalo nakladatelství Dokořán a má název Desatero smyslů.