Meteor o očkování proti drogám, překvapivém pavím ocasu a starokladrubských koních
Poslechněte si:
- 01:40 Starokladrubští koně a jejich geny
- 12:00 1. rentgenová operace
- 16:19 Bude se proti drogám očkovat?
- 23:45 Jak funguje propaganda
- 33:00 Paví ocas jako hudební nástroj
- 40:35 Písně kosmické z pohledu vědy
Starokladrubští koně a jejich geny
Císař Rudolf II. je znám svým vřelým vztahem k vědě a umění. Asi nikoho nepřekvapí, že stál i u zřízení císařského hřebčína Kladrubech nad Labem. Založen byl roku 1579 a koně z jeho chovu se měli stát chloubou při královských ceremoniálech. To se skutečně podařilo. Hřebčín funguje dodnes a patří mezi nejstarší zachovalé hřebčíny na světě. Sice už máme 100 let republiku, přesto jsou koně stále využívání k ceremoniálům královských rodin – v zahraniční. K čemu dalšímu dnes koně slouží? Jaké úskalí z hlediska genů přináší chov uzavřené skupiny koní? A víte, že hrají v českých pohádkách? Tyto a další otázky v Meteoru zodpověděla Ing. Lenka Gotthardová, bývalá ředitelka hřebčína.
První rentgenová operace
Představte si, že se píše rok 1895 a vy si zlomíte ruku. Jistě, dlaha už tehdy existovala, jenže lékaři v mnoha případech nevěděli, jak zlomenina přesně vypadá a často ani kde je a že vůbec je. Nejen pro správnou diagnostiku zlomenin, ale k prohlížení nitra člověka vůbec, se náramně hodil nový vynález – rentgenové záření. Když Wilhelm Conrad Roentgen pořídil fotografii kostí ruky své manželky, jakoby předznamenal, k čemu jeho objev bude sloužit. Nobelova cena ho neminula. Nebyl to však on, kdo jako první využil rentgenového záření k operaci. Jak to tehdy bylo, jsme si řekli v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.
Bude se proti drogám očkovat?
Každý, kdo je závislí na drogách a bojuje s tím, by takovou možnost ocenil. Vědci skutečně uvažují a od sedmdesátých let zkoumají možnost, že by si s drogou poradil náš imunitní systém sám. Dokázal by zablokovat účinky drogy a uživatel by pak neměl důvod si ji brát – žádnou slast by mu neposkytovala. Výzkum ale zatím nevedl ke kýženému výsledku, a to přesto, že zablokovat účinek drogy už odborníci dokáží. V čem je problém? A budeme jednou přeci jen proti drogám očkovat? To v Meteoru hodnotil imunolog prof. Václav Hořejší.
Jak funguje propaganda
V poslední době stále častěji slýcháme, jak je třeba dát si pozor na propagandu, a že se můžeme stát snadnou obětí, pokud nekriticky přijímáme vše, co vidíme, slyšíme nebo čteme. Pomocí propagandy se nám zkrátka někdo snaží co nejvíce podsouvat svůj názor, svůj pohled na věc, případně svou záměrnou lež. Jak ale taková propaganda funguje? Co to přesně je? Nad tím se v Meteoru zamyslel dr. František Koukolík.
Paví ocas jako hudební nástroj
Každý pozná páva a stačí k tomu jediný pohled – na jeho ocas. Skutečně málokterý pták je tak nápadný. Jeho ocas, to je pastva pro oči. Samičky ho oceňují a o si toho je dobře vědom, až bychom mohli říct, že se jím před nimi chlubí. Ostatně vžilo se říkat o největších frajerech, že se „chlubí jako pávi“. Právě proto, že je paví ocas tak vizuálně přitažlivý, všimli si vědci až teď, že vzhled není to jediné, čím se snaží samičku nalákat. Paví ocas vydává zvuky! Dokonce by se dalo říct, že je hudebním nástrojem! Ovšem pro člověka neslyšitelným. Podrobnosti v Meteoru přinesl biolog prof. Jaroslav Petr.
Písně kosmické z pohledu vědy
Kdo by neznal Nerudovy Písně kosmické. Zdaleka to není povinná školní četba. Jan Neruda byl astronomem amatérem a co do svých básní napsal, to odpovídalo tehdejšímu stavu znalostí. A nejen to. Kladl si otázky, které šly za obzor tehdejšího myšlení. Táže se například nejbližší „jsou-li tam žáby taky“. Po objevu mimozemské civilizace toužíme dlouho. Zatím se nám to nepodařilo, ale to neznamená, že bychom měli přestávat snít. Ukázky z Písní kosmických v Meteoru ve čtyřdílném cyklu recituje Miloň Čepelka a z pohledu dnešní astronomie komentuje astrofyzik Jiří Grygar.
Související
-
Meteor o teleportaci, kojícím pavoukovi, sexu a písních kosmických
01:50 Teleportace 12:38 Lepší předpověď počasí 20:52 Sexuální chování jako tabu 26:00 Kojící pavouk 31:41 Stopování prachových částic 41:20 Písně kosmické z pohledu vědy.
-
Jedno očkování proti chřipce na celý život?
Na chřipku každý rok v Česku umřou asi dvě tisícovky lidí, při pravidelných sezónních epidemiích se plní čekárny lékařů a vyprazdňují školy a pracoviště.
-
Dvacet tisíc mil pod mořem Julese Verna očima vědců
Dobrodružné vědecko-fantastické romány francouzského spisovatele Julese Verna oslňovaly čtenáře už před 150 lety a čtou se dodnes. Verne mistrně kombinoval detailní...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka