Meteor o neviditelném plynu, zmijích a přerostlém krku žiraf
Poslechněte si:
- 01:25 Opravník omylů o zmiji obecné
- 07:30 Co můžeme v přírodě sbírat?
- 13:28 Objev argonu
- 19:38 Proč mají žirafy dlouhý krk?
- 27:46 Co dělají zvířata v horku?
- Sherlock Holmes a případ s motýly hilesia
Hovoří ředitel pražské zoo Miroslav Bobek, strážce přírody Ondřej Vítek nebo zoolog Jan Andreska. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. V roli Sherlocka Holmese a Johna Watsona Svatopluk Beneš a Jiří Císler.
Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo v mobilní aplikaci mujRozhlas.
Opravník omylů o zmiji obecné
Uštknutí hadem jistě není nic příjemného. Zvlášť, když by mělo jít o zmiji obecnou, našeho jediného jedovatého hada. Jenže právě o zmiji se traduje hned několik nesmyslů. Například se radí, že „vpichy po uštknutí je třeba rozříznout, vysát, podvázat“. Ani jedno z uvedeného.
Otrava jedem zmije má pozvolný nástup, takže je vhodné zachovat klid a vyhledat lékaře. Postiženou končetinou přitom hýbat co nejméně (ruku dát do závěsu, nohu do dlahy) a nepít kávu ani alkohol. Tyto a řadu dalších mýtů nám představil ředitel pražské zoo Miroslav Bobek v četbě ze své připravované knihy Ryšavý knihovník a další zápisky ředitele zoo.
Co můžeme v přírodě sbírat?
Češi jsou vyhlášený houbařský národ. Naopak existují státy, kde je sbírání hub zakázané a na Čechy s košíky se dívají podezřele. Je faktem, že houby tvoří pro značnou část živočichů významnou potravu, o kterou je svým sběrem připravujeme.
To samé platí o dalších plodech, malinách, borůvkách, ostružinách. Strážce přírody Ondřej Vítek upozorňuje, že sběr ve velkém je zásahem do přírody. Sem tam si zobnout ale můžeme.
Objev argonu
Chemik William Ramsay a fyzik John Rayleigh znali práci svého krajana Henryho Cavendishe. Ten odstranil ze vzduchu veškerý dusík i kyslík, avšak namísto očekávaného „nic“ mu zůstala bublina neznámého, s ničím nereagujícího plynu. Ramsay s Rayleighem důmyslným pokusem tento chybějící plyn objevili.
Nazvali ho podle jeho chemických vlastností argon: z řeckých slov an a ergon (česky „ne“ a „čin“, dohromady tedy „nečinný“, „netečný“). Poprvé o jeho objevu poreferovali 13. srpna 1894. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.
Proč mají žirafy dlouhý krk?
Proč mají žirafy dlouhý krk? „To je přece jasné!“ říkal už Charles Darwin. Žirafám se dlouhý krk náramně hodí, protože jim umožňuje dosáhnout na potravu ve velkých výškách, kde je pro ostatní býložravce nedostupná. Dává jim to skvělou konkurenční výhodu.
Zní to naprosto logicky. Jenže nový výzkum přichází s další teorií. Dlouhý krk je pro žirafy důležitý v soubojích. O souboji dvou teorií hovořil biolog prof. Jaroslav Petr.
Co dělají zvířata v horku?
Člověk má v parnu řadu možností. Může si odložit oblečení, vlézt do chladné vody, do sklepa nebo klimatizovaného auta. Živočichové se na léto připravují už předem: savci mění srst husou za řídkou, podobně i ptáci přepeřují.
Ale co když přijdou neobvyklé tropické teploty? Dokážou se živočichové vyrovnat s náhlým horkem? Největší výhodu mají vodní živočichové, říká zoolog Jan Andreska. Popsal také, jak situaci zvládají medvědi, prasata nebo hlemýždi.
Sherlock Holmes a případ s motýly hilesia
Sherlock Holmes vždy využíval vědecké postupy. Není tedy divu, že se tato postava objevuje i v Meteoru. Autory téměř tří desítek případů byli buď spisovatel Rudolf Čechura nebo hlavní redaktor Meteoru Josef Kleibl.
Čtěte také
Zveme vás k poslechu kriminálního případu, ve kterém nahlédneme do mysli geniálního detektiva. Příběh se jmenuje Sherlock Holmes a případ s motýly hilesia, v němž slavný detektiv bude řešit nevydařenou lékařskou návštěvu. K poslechu je jako stream mezi 13. a 21. srpnem 2022.
Účinkují: Svatopluk Beneš, Jiří Císler, Pavel Soukup, Antonín Hardt a Jiří Samek. Scénář Josef Kleibl, píseň Petr Skoumal, Jan Vodňanský, režie Karel Weinlich. Premiéra 31. ledna 1987.
Související
-
Na našem území žije 12 původních druhů plazů a z toho jen pět druhů hadů
Kde se s nimi ve volné přírodě můžeme potkat a jak bychom se měli zachovat? Může na nás zmije zaútočit? A jak je to nepůvodními druhy želv v ČR?
-
Expedice za houbami
Sbírání hub je fenomén typický nejen pro nás Čechy, ale taky pro další slovanské národy. I když není houbaření třeba v sousedním Německu zakázané, nemá tam žádnou tradici.
-
Pejsek dělá „haf“, ale žirafa? Otázka nejen pro děti, ale i pro vědce
Dlouho se předpokládalo, že žirafy jsou němé, nevydávají vůbec žádné zvuky a nemají mezi sebou žádné společenské vazby. Dnes už víme, že je to trochu jinak.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.