Meteor o neviditelném plynu, zmijích a přerostlém krku žiraf

Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo v mobilní aplikaci mujRozhlas.

Opravník omylů o zmiji obecné

Uštknutí hadem jistě není nic příjemného. Zvlášť, když by mělo jít o zmiji obecnou, našeho jediného jedovatého hada. Jenže právě o zmiji se traduje hned několik nesmyslů. Například se radí, že „vpichy po uštknutí je třeba rozříznout, vysát, podvázat“. Ani jedno z uvedeného.

Otrava jedem zmije má pozvolný nástup, takže je vhodné zachovat klid a vyhledat lékaře. Postiženou končetinou přitom hýbat co nejméně (ruku dát do závěsu, nohu do dlahy) a nepít kávu ani alkohol. Tyto a řadu dalších mýtů nám představil ředitel pražské zoo Miroslav Bobek v četbě ze své připravované knihy Ryšavý knihovník a další zápisky ředitele zoo.

Co můžeme v přírodě sbírat?

Existují státy, kde je sbírání hub zakázané|foto:Fotobanka Shutterstock

Češi jsou vyhlášený houbařský národ. Naopak existují státy, kde je sbírání hub zakázané a na Čechy s košíky se dívají podezřele. Je faktem, že houby tvoří pro značnou část živočichů významnou potravu, o kterou je svým sběrem připravujeme.

To samé platí o dalších plodech, malinách, borůvkách, ostružinách. Strážce přírody Ondřej Vítek upozorňuje, že sběr ve velkém je zásahem do přírody. Sem tam si zobnout ale můžeme.

Objev argonu

Chemik William Ramsay a Pierre Curie|foto:Profimedia

Chemik William Ramsay a fyzik John Rayleigh znali práci svého krajana Henryho Cavendishe. Ten odstranil ze vzduchu veškerý dusík i kyslík, avšak namísto očekávaného „nic“ mu zůstala bublina neznámého, s ničím nereagujícího plynu. Ramsay s Rayleighem důmyslným pokusem tento chybějící plyn objevili.

Nazvali ho podle jeho chemických vlastností argon: z řeckých slov an a ergon (česky „ne“ a „čin“, dohromady tedy „nečinný“, „netečný“). Poprvé o jeho objevu poreferovali 13. srpna 1894. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Proč mají žirafy dlouhý krk?

Proč mají žirafy dlouhý krk? „To je přece jasné!“ říkal už Charles Darwin. Žirafám se dlouhý krk náramně hodí, protože jim umožňuje dosáhnout na potravu ve velkých výškách, kde je pro ostatní býložravce nedostupná. Dává jim to skvělou konkurenční výhodu.

Zní to naprosto logicky. Jenže nový výzkum přichází s další teorií. Dlouhý krk je pro žirafy důležitý v soubojích. O souboji dvou teorií hovořil biolog prof. Jaroslav Petr.

Co dělají zvířata v horku?

Jak se dokážou medvědi vyrovnat s náhlým horkem?|foto:Joshua J. Cotten, Fotobanka Unsplash, Licence Unsplash, ©

Člověk má v parnu řadu možností. Může si odložit oblečení, vlézt do chladné vody, do sklepa nebo klimatizovaného auta. Živočichové se na léto připravují už předem: savci mění srst husou za řídkou, podobně i ptáci přepeřují.

Ale co když přijdou neobvyklé tropické teploty? Dokážou se živočichové vyrovnat s náhlým horkem? Největší výhodu mají vodní živočichové, říká zoolog Jan Andreska. Popsal také, jak situaci zvládají medvědi, prasata nebo hlemýždi.

Sherlock Holmes a případ s motýly hilesia

Sherlock Holmes vždy využíval vědecké postupy. Není tedy divu, že se tato postava objevuje i v Meteoru. Autory téměř tří desítek případů byli buď spisovatel Rudolf Čechura nebo hlavní redaktor Meteoru Josef Kleibl.

Čtěte také

Josef Kleibl: Sherlock Holmes a případ s motýly hilesia

Zveme vás k poslechu kriminálního případu, ve kterém nahlédneme do mysli geniálního detektiva. Příběh se jmenuje Sherlock Holmes a případ s motýly hilesia, v němž slavný detektiv bude řešit nevydařenou lékařskou návštěvu. K poslechu je jako stream mezi 13. a 21. srpnem 2022.

Účinkují: Svatopluk Beneš, Jiří Císler, Pavel Soukup, Antonín Hardt a Jiří Samek. Scénář Josef Kleibl, píseň Petr Skoumal, Jan Vodňanský, režie Karel Weinlich. Premiéra 31. ledna 1987.