Meteor o blikající pavučině, masorýži a tečení vody do kopce

Jak se rozmnožují rostliny?

Koniklec (ilustrační foto)|foto: jhenning, Pixabay, Licence Pixabay, ©

Uprostřed květu jsou tyčinky, dalo by se říct klučičí pohlavní orgány, které vyrábějí pyl. A když se třeba pomocí větru nebo hmyzu dostane tento pyl na holčičí pohlavní orgán jiné rostliny, tzv. pestík, pylové zrno začne prorůstat pestíkem až k vajíčku. Pak tam vyšle buňky a dojde k oplození. Výsledkem je vznik semínka. Z něj pak může vyrůst další rostlina. Jenže Helena Dr. Helena Štorchová z Ústavu experimentální botaniky AV nás přesvědčila, že je vše mnohem zajímavější i složitější, než to vypadá.

K čemu slouží blikající pavučina?

Pavučina |foto:Shutterstock

Představte si pavučinu, která bliká. Když přijdete blíž, zjistíte, že nebliká samotná síť, ale hmyz, který je do ní lapen. Sameček světlušky je kousnut pavoukem a svým blikáním nechtěně přivolává dalšího samečka. Biolog prof. Jaroslav Petr popsal objev nové strategie pavouků. Ti dokáží samečka přinutit, aby blikal jako samička a lákal tak další kořist. Jak to pavouci dělají?

Založení Státního zdravotního ústavu

Jako na zavolanou přišla nabídka pomoci od Rockefellerovy nadace. Jednání, která zahájila v Paříži v květnu 1919 Alice Masaryková, pokračovala v Praze a New Yorku a vyústila v létě 1921 smlouvou mezi československým ministerstvem veřejného zdravotnictví a Mezinárodním zdravotním úřadem Rockefellerovy Nadace. Koncem roku 1922 začala výstavba budov. Zákon o zřízení Státního zdravotního ústavu Republiky československé schválil parlament dne 12. října 1925, slavnostně otevřen pak byl počátkem listopadu téhož roku. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Může téct voda do kopce?

Říční tok |foto: Kanenori, Pixabay, Licence Pixabay, ©

Nesmysl, řeknete si. Gravitace udává směr i vodě. Jenomže obrátit tok řeky by se mohlo hodit lodní dopravě. Přesně tak zněl úkol, který dostal čínský inženýr Qiao Weiyo od svého císaře. Psal se rok 984 a lodě nedokázaly překonat místa, kde byla rozdílná výška hladin. Weiyo nad problémem dlouho přemýšlel, a nakonec přišel s geniálním nápadem. Inspiroval ho projekt nepotopitelné lodi, která připomínala všem dobře známý Titanic.

Budeme jíst masorýži?

Zní to podivně, ale maso a rýži lze spojit do jediné pochutiny. Zkusili to jihokorejští vědci, kteří se zabývají pěstováním laboratorního masa. Sice už dnes umíme množit svalové buňky, ale k chutnému soustu má jeho struktura daleko. Co takhle vypěstovaným masem obalit rýži? A tak vznikla masorýže, kterou v Meteoru představil dr. Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky AV.

Jak by mohl vypadat mimozemský život?

Jak si představit život ve vesmíru?|foto: Terranaut, Pixabay, Licence Pixabay, ©

Byli bychom schopni mimozemský život rozpoznat? Pokud si totiž představíme něco skutečně divného – třeba žijící oblak energie ve hvězdách nebo živý organismus o velikosti planety či celé galaxie – je dost možné, že bychom něco takového neoznačili za živé. Na durhou stranu inteligentní život by se od našeho příliš lišit nemusel. Nad tím se zamýšlí Vesmírníček 2, naučná kniha, kterou si mají přečíst rodiče spolu s dětmi. Vychází v nakladatelství Knihy Dobrovský. V Meteoru z knihy čte Jan Battěk a na doplňující otázky odpovídá autor knihy dr. Petr Brož z Geofyzikálního ústavu AV.