Meteor o největším žralokovi, heliovém dešti a sladidlu proti imunitě

Největší žralok všech dob

Megalodon v porovnání s lodí |foto:Sarah Richter, Pixabay, Licence Pixabay, ©

Údajně měřil až 20 metrů a do jeho rozevřené čelisti by se vešel na výšku člověk! Jmenuje se megalodon a žil před miliony let. Dochovalo se nám velké množství zubů, a to je ta potíž, jak vysvětlil paleontolog dr. Štěpán Rak. Žraloci mají chrupavčitá těla a ta se do dnešní doby nedochovají. Impozantní zuby velikosti lidské dlaně sváděli v dřívějších studiích k nadhodnocení rozměrů megalodona. Jak byl tedy dlouhý? Co o něm víme?

Prší na planetách helium?

Planeta Jupiter|foto:Pixabay, Licence Pixabay, ©

Nahlédnout do nitra planet je obtížné, ale částečně to jde. Ne pomocí viditelného světla, ale jiných druhů záření a vlnění. Na pevných tělesech pomáhají seismometry, u velkých plynných planet zase jejich magnetické pole. Prof. Petr Kulhánek z ČVUT v Praze popsal, že nitro Jupiteru a Saturnu vypadá následovně: ve středu je jádro, pak kovový vodík, vrstva heliového deště a molekulární vodík. Existence heliového deště byla velkým překvapením. Pomohla ale vysvětlit jednu letitou záhadu.

Jak namnožit DNA?

DNA|foto:Shutterstock

Stanovit pořadí neboli sekvenci bází, oněch pomyslných písmen v dvojité spirále deoxyribonukleové kyseliny DNA v genetickém kódu, je velmi nesnadné - jednak jsou chemické rozdíly mezi nimi takřka nerozpoznatelné, jednak je jich tam nepředstavitelně mnoho; kupříkladu genom člověka obsahuje na tři miliardy písmen. Z buněčných jader se dá získat mikroskopicky málo DNA, zatímco sekvenování vyžaduje makroskopické množství. Jak tedy DNA zmnožit? S revolučním postupem přišel 16. prosince 1983 americký biochemik Kary Mullis. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Oslabuje umělé sladidlo imunitu?

Umělé sladidlo|foto:Fotobanka Profimedia

Sukralóza je umělé sladidlo. Jenže tato látka způsobuje v našem těle ještě něco jiného, co nikdo nezamýšlel. A o čem se nevědělo, jak nám potvrdil prof. Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky AV. Ukázalo se, že když člověk sladí sukralózou, oslabuje si tím imunitní systém. Ale ne prostřednictvím ovlivňování bakterií ve střevech, nýbrž jinak. T-lymfocyty jsou druhem bílých krvinek a sukralóza jim, dalo by se říct, otupí smysl rozpoznávající nebezpečné vetřelce.

Nejvýše žijící savec

Vysoká hora |foto: Marisa04, Pixabay, Licence Pixabay, ©

Života je ve vysokých horách pomálu. Už na první pohled ve výškách nad šest kilometrů vidíme jen holé skály, maximálně sem tam nějaký lišejník. Proto bylo velkým překvapením hlášení horolezců z jižní Ameriky, že při výstupu spatřili pobíhat kolem sebe malá zvířata připomínající křečky. Vědecká výprava jela zprávy ověřit a skutečně, křečci tam žijí. Jak přežívají mrazy až minus 60 stupňů a čím se tam živí? Otázky i odpovědi přinesl biolog prof. Jaroslav Petr.

Polovina Země zpátky přírodě

Zeměkoule|foto:Pixabay, Licence Pixabay

Změna zemského klimatu a úbytek rostlin i živočichů by šel zvrátit, kdyby se podařilo vrátit přírodě do roku 2030 30 % moří i souše a do roku 2050 50 %. Alespoň takový je odhad některých odborníků. Tuto plochu bude třeba chránit, aby se planeta začala vracet do rovnováhy. Podaří se ochrany tak velkého území dosáhnout? Na to se ptá Petr Daniš ve své knize s názvem Klima je příležitost. Čte Jan Kovařík.