Meteor o největších blescích, albatrosech a zemském klimatu

Kde jsou nejdelší a největší blesky?

Blesk je záležitost zlomku vteřiny. Každý jistě viděl mnoho blesků a ví, jak pomíjivý je to jev. Proto je až neuvěřitelné, že nejdelší zaznamenaný blesk trval 17 sekund. Za tu dobu přeletěl z Argentiny do Uruguaye. Podobně překvapí i blesk, který urazil největší vzdálenost. Ta byla změřena na 768 kilometrů! Tak dlouhý blesk nelze z povrchu Země vidět, šířil se z Texasu až do Mississippi. Rekordní blesky sleduje družice nad americkým kontinentem. Chystá se ale nová evropská družice, takže je možné, že rekordy z roku 2021 budou překonány. Jak tyto blesky vznikají nám popsala Ivana Kolmašová z Ústavu fyziky atmosféry AV.

Oxid dusnatý jako lék

Alfred Nobel|foto:Pixabay License, ©

Alfred Nobel při výrobě dynamitu narazil na neobvyklý úkaz: mnoho jeho zaměstnanců si stěžovalo na úporné bolesti hlavy, které začínaly v pondělí ráno po nástupu do práce a přes neděli se utišily. Vyšetřování odhalilo, že onu tepavou bolest hlavy vyvolává právě nitroglycerin... Jenže mezi dělníky se našli jedinci trpící ischemickou chorobou srdce. A ta naopak během pracovních dní ustávala a horšila se, když továrnu opustili! Léčivý účinek nitroglycerinu vysvětlil až 2. prosince 1976 americký lékař Ferid Murad. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Obří sluneční bouře moderní éry

Sluneční erupce |foto:Fotobanka Pixabay, Licence Pixabay

Slunce je hvězda, která nám dává světlo a teplo a vytváří základní podmínky pro pozemský život. Na druhou stranu, čas od času nás ohrožuje. Slunce je horká koule plazmatu, proměnlivý kosmický magnet. Erupce, protuberance, výrony hmoty. Může dojít k situaci, kdy přímo k Zemi vyšle celý oblak rychle letících částic. Jak se naše civilizace vyvíjí, začíná to být problém. Roku 1859 bylo sluneční bouří porušeno telegrafní spojení, roku 1989 byly 4 miliony lidí bez proudu. I o tom hovořil doc. Michal Švanda z Astronomického ústavu AV.

Prosinec v zrcadle pranostik

Zimní krajina |foto: jplenio, Pixabay, Licence Pixabay, ©

Víte, že i v prosinci je potřeba na některých polích provést orbu? Nebo že naši předkové prováděli v prosinci tzv. třetí sklizeň? Dokládají to dochované rolnické pranostiky, které jsme si připomněli díky doc. Zdeňku Vašků z České zemědělské univerzity a jeho knize Hold Slunci, dešti, půdě a pluhu. Pranostiky si ale všímají i změn počasí, např. vánočního oteplení, které nás mrzí, protože toužíme po bílých Vánocích. Bohužel statistika ukazuje, že přichází s pravděpodobností 70 %.

Proč albatrosi hledají vlny?

Albatrosi |foto: rafamari, Pixabay, Licence Pixabay, ©

Albatros je ptákem s největším rozpětím křídel dosahujícím délky až 3 metry a 60 cm. Při letu své výbavy náležitě využívá a pohybuje se podobně jako bezmotorový kluzák. Křídla má stále roztažena, nemává s nimi a využívá vhodného proudění vzduchu. Biolog prof. Jaroslav Petr popsal, že si vědci všimli, jak se albatrosi dokáží vyhnout bezvětří. Neomylně zamíří tam, kde jsou vlny. Ty pohání vítr a albatrosi to vědí. Nezodpovězenou otázkou zůstávalo, jak albatros pozná, kterým směrem od něj se vlny vyskytují. Teď už to víme.

Body zlomu zemského klimatu

Ledovec v Antarktidě |foto:Shutterstock

Zemské klima se mění. Z pohledu doby existence planety se tak děje neuvěřitelně vysokým tempem. Vědci se obávají, že některé změny mohou být nevratné, pokud bude překročena určitá hranice. Říkají jim body zlomu. Kolik takových bodů je? A jak jsme k nim blízko? Tím se zabývá kniha Klima je příležitost, kterou napsal Petr Daniš. V Meteoru z ní čte Jan Kovařík.