Meteor o motýlu, který zhořkl, o steroidech a o pocitu blaha

Steroidy nejsou jen dopingem

Doping|foto:autor neznámý, Pixabay, CC0 1.0

Vzpěrači, cyklisti, biatlonisté… doping zasahuje řadu sportů a je jasné, že vidina fyzického zesílení bez námahy, je velká. Zvlášť v době, kdy se sportem točí velké peníze. Anabolické steroidy se staly známým pojmem, ale málokdo ví, že steroidy jsou látkami, které naše tělo tak jako tak potřebuje a bez nich by zemřelo. Steroidy tak získaly špatnou pověst neprávem. Stejně jako cholesterol. Jak je to doopravdy nám v Meteoru prozradila dr. Eva Kudová z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR.

První léčba hormonem kortizon

Nadledviny pod mikroskopem|foto:Český rozhlas

Na medicíně je vidět neskutečný pokrok. Kdyby se lékař pracující před 100 lety potkal s dnešním specialistou, patrně by mu nerozuměl. Přesto by oba byli překvapeni, kdyby se u pacienta vyskytla nejprve jedna choroba, se kterou by přišel do nemocnice a pak i druhá choroba, jejíž příchod by automaticky znamenal vyléčení té první! K tomu přesně před 70 lety došlo a byl z toho fantastický objev na Nobelovu cenu. Připomněli jsme si ho v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Střelný prach začínal jako léčivo

Bez střelného prachu se dělo neobešlo|foto: OpenClipart-Vectors, Pixabay, CC0 1.0

Je to neuvěřitelné, ale střelný prach skutečně měl sloučit k léčebným účelům. Už jsou to tisíce let, kdy měl na císařském dvoře starověké Číny zajistit nesmrtelnost. Obsahoval totiž samé vzácné složky – síru, ledek a aktivní uhlí. Smícháním do lektvaru bylo očekáván výrazný vliv na lidské zdraví. Potenciál střelného prachu nakonec rozpoznali sami Číňané. Nepoužívali ho ale vůbec k válečným účelům. K čemu tedy? A jak se dostal střelný prach až do Evropy, kde pomáhal dobíjet jeden hrad za druhým? Zajímavou historii nám přiblížil chemik Jan Havlík z VŠCHT.

Motýl, který zhořkl

Monarcha stěhovavý|foto:licence Creative Commons Attribution 2.0 Generic

Jako herec a dublér. Přesně tak žijí na jižní Floridě vedle sebe dva druhy motýlů. Danaus královský (danaus gilippus) a jeden z bělopásků (limenitis archippus). Danaus je jedovatý pro ptáky a to ho pochopitelně před jejich zobáky chrání. Bělopásek jedovatý není, ale v průběhu času dokázal změnit svůj vzhled tak, aby se danaovi výrazně podobal. Ptáci si myslí, že je „to ten jedovatý“ druh a dávají mu pokoj. Teď vědci zjistili, že bělopásek žije i mimo území, kde je danaus, a kde tedy ptáci nemají s jedovatostí tohoto druhu zkušenost. Přesto bělopáska nežerou. Dokázal přijít se svým vlastním trikem. Jakým? To v Meteoru prozradil prof. Jaroslav Petr.

Stromy poráží jaderné elektrárny

Stromy pomáhají udržovat vodu|foto:Fotobanka stock.xchng, Patrizio Martorana

Opravdu to není myšleno tak, že pálením stromů lze získat více energie než z jader atomů. Energetická bilance, ve které stromy porážení jaderné elektrárny se týká sluneční energie pohlcené korunami stromů.  Ze Slunce přichází na povrch Země energie 1 000 MW na kilometr čtvereční. To znamená, že na 2 kilometry čtvereční (čili 200 hektarů), dopadá stejně energie, kolik vyprodukují oba reaktory jaderné elektrárny Temelín. Pokud tato energie dopadá na suchou krajinu, přehřívá ji třeba na 60 stupňů. Pokud na této ploše poroste les, bude na zemi u kmenů příjemných 20 stupňů. Na tomto příkladu doc. Jan Pokorný z Přírodovědecké fakulty UK demonstroval příznivou roli stromů při zadržování vody.

Jsme ochotni pro pocit blaha i zemřít?

Blaho nade vše?|foto:Fotobanka Profimedia

Lidé prahnoucí po pivu, cigaretě nebo čokoládě jsou hnáni určitou silou k tomu, aby spotřebu neustále zvyšovali, a také, aby prodlevy mezi konzumací nebyly příliš velké. Vědci dokonce našli v mozku místo, které by šlo označit jako „centrum blaha“. Pokus na myších ukázal, že když je toto centrum drážděno elektrodou, myš je tak spokojená, že ji nic jiného nezajímá. Ignoruje pocit hladu i žízně a umírá. Je naprosto spokojená, ale zemře. Na tomto pokusu se ukázalo, jak silným nepřítelem jsou člověku závislosti všeho druhu. V Meteoru jsme o tom četli v knize Milana Baumana Štvanci touhy, kterou vydalo nakladatelství Bondy.