Vynález zkázy jako varování před zbraněmi šílenců

25. srpen 2018
Fotografie z natáčení snímku Vynález zkázy

Atomovou zbraň ani chemické útoky na civilisty v 19. století lidstvo ještě neznalo. Že zbraně nepatří do rukou šílencům, ale bylo asi jasné už tehdy. Přinejmenším spisovateli Julesi Vernovi, který o tom napsal román Vynález zkázy. Jak román komentují dnešní vědci?

Román Vynález zkázy (v originálu Face au drapeau, tedy Čelem k praporu) patří u nás mezi Vernova nejznámější díla. Zásluhu na tom jistě má i skvělý film Karla Zemana z roku 1958. Výtvarně je celý laděný do původních černobílých ilustrací Léona Benetta, od roku 2015 jej mají šanci čeští diváci zhlédnout i ve vybraných kinech v moderní digitalizované podobě.

Románový příběh se rozplétá v sanatoriu pro duševně choré na Floridě, kde je držen šílený vynálezce Tomas Roch. Jako jeho ošetřovatel působí inkognito Simon Hart, ve skutečnosti inženýr, který nechce, aby profesor prozradil tajemství svého vynálezu nepravým lidem.

Profesor se chová jako dítě, je impulzivní, neumí komunikovat. Jeho duševní zdraví vzalo za své, když nikdo nechtěl koupit jeho vynález – novou zbraň využívající nové nesmírně silné výbušniny. Nejvíce se ho dotklo, když jeho zbraň odmítla francouzská vláda.

Diagnóza: šílený vědec

„Klinických obrazů bychom mohli u Rocha vysledovat hned několik, ovšem vzájemně nekompatibilních. Myslím, že popis jeho obtíží slouží spíše jako archetyp šíleného vědce, jak si ho tehdy lidé včetně Julese Verna představovali. Lze tam vysledovat střídání manické nálady s depresivními propady. Mohl by tedy trpět bipolární afektivní poruchou, kdy člověk v manické fázi srší energií a v depresivní fázi se uzavírá do sebe,“ míní psychiatr Pavel Mohr z Národního ústavu duševního zdraví.

Thomas Roch v ústavu pro choromyslné

Psychiatrie jako medicínský obor byla koncem 19. století v plenkách. Teprve nedávno předtím, než Verne román napsal, se k duševně chorým začalo přistupovat jako k lidem nemocným, které je možné léčit. Do té doby byli spíše uzavíráni do izolovaných blázinců, kam se lidé chodili na tamní chovance dívat podobně, jako dnes chodíme do zoologické zahrady.

„Psychiatrickou revoluci inicioval francouzský lékař Philip Pinnel, dodnes se o něm mluví jako zakladateli psychiatrie. Vycházel z idejí osvícenství, obrazně řečeno rozbil nemocným okovy, osvobodil je, dal jim volnost pohybovat se po ústavech a vrátil jim lidskou důstojnost,“ vysvětluje Pavel Mohr.

Elektrická pirátská ponorka

Vynálezce Rocha spolu s ošetřovatelem Hartem unese ze sanatoria hrabě Artigas, ve skutečnosti obávaný pirát Kerr Karraje. Jeho plachetnice dokáže nemožné – plout i se staženými plachtami! Táhne ji totiž elektrická ponorka…

„Je zřejmé, že Verne byl fascinován elektrotechnikou, přestože byla v jeho dobách opravdu v začátcích. V jeho románové ponorce svítila elektrická světla, na elektřině se vařilo, stroj byl poháněn elektrickými články. Nicméně je třeba říct, že ty tehdy neměly takovou kapacitu, aby dokázaly táhnout pod vodou tolik desítek kilometrů,“ říká k tomu Ladislav Sieger z FEL ČVUT.

Ostrůvek Back Cup vypadá jako obrácený šálek

Pirát unesl vědce a inženýra na svou podzemní základnu na ostrůvku Back Cup v Bermudách. Ostrov se se svým tvarem podobal převrácenému šálku (anglicky Back Cup). Zvenčí měl kruhovitý tvar a v obvodu měřil asi 1200 metrů. Uvnitř byla obrovská jeskyně o ploše zhruba pět hektarů. Uvnitř ostrova se ukrývá obří dutina, kam se vejdou domy a továrna, do velké laguny ústí podmořský tunel. Ideální skrýš.

„Příroda je mocná čarodějka. Zvlášť když se do procesu formování přidá voda a síla mořských vln je opravdu velká. Takže ano, teoreticky by takový tvar ostrůvku možný byl,“ říká geolog Petr Brož z Geofyzikálního ústavu AV ČR.

Jak zničit zeměkouli

Pirát doufá, že když zahrne vynálezce Tomase Rocha spoustou peněz, ten mu vydá tajemství své výbušniny a nevídané zbraně zvané bleskomet. Verne v románu píše: „Účinek této výbušniny převyšuje všechno, co si jen člověk může představit. Několik tun by stačilo zničit celou naši zeměkouli a rozdrtit ji ve vesmíru na kusy. Daleko prý předčí i výbušninu, která se získává z nitrometanu tím, že se v něm jeden ze tří atomů vodíku nahradí atomem sodíku“.

„Obávám se, že taková sloučenina by existovat nemohla. Okamžitě by se rozpadla. Známe chemické sloučeniny, kde atom uhlíku sousedí se sodíkem nebo lithiem, ale víme, že mají extrémní redukční účinky. Sousedství takto redukční skupiny vedle nitroskupiny by vedla nevyhnutelně k rozpadu,“ říká chemik Jan Havlík z VŠCHT.

Co je bleskomet?

Zatímco ve většině případů si Jules Verne technické popisy užívá, u bleskometu byl spíše na slovo skoupý. Součásti, funkce a vlastnosti zbraně nejsou v románu popsány najednou. Objevují se různě roztroušeně a navíc nejsou jednotné, nezapadají do sebe. „Musím se přiznat, že jsem měl problém pochopit, o co jde. Je to, jakoby Verne psal o několika různých zbraních,“ říká Zdeněk Polčák z Vojenského historického ústavu.

Dokáže vynálezce Roch vystřelit proti lodím své milované Francie. Ilustrace na obálce odpovídá půodnímu názvu románu Vynáz zkázy, a to: Tváří v tvář vlajce

Fyzik Ladislav Sieger si naopak zbraň představit umí, byť z útržkovitého Vernova popisu. „Popisovaná zbraň má v sobě odpalovací zařízení, hrozilo, že každá loď v okruhu by byla zničena strašným výbuchem šířícím se vzduchem.“

Asi si nelze představovat dělo, jak ho ukazuje například film Karla Zemana. Spíše by mohlo jít o něco podobného sovětské Kaťuše. „Říkalo se tomu Stalinovy varhany nebo Kaťuša, byl to první raketomet použit ve válečném konfliktu. Nicméně zbraně na podobném principu znali už staří Mongolové, Číňané nebo Arabové,“ dodává Ladislav Sieger.  

Souboj ponorek

Vynálezcův ošetřovatel, inženýr Simon Hart, chce použití ničivé zbraně zabránit, pokusí se tak prozradit polohu uneseného vynálezce a potají posílá zprávu. Počká si na největší odliv, pošle vzkaz v soudku a doufá, že ho někdo vyloví. To se skutečně stane. Proud ho zanese na jeden ze sousedních ostrůvků Bermud.

Původní ilustrace románu Julese Vernea Vynález zkázy

„To se mi nelíbí. U Bermud je směs dvou proudů, v 90 procentech případů by soudek tekl na sever, pak záleží, jestli by nezavířil v okrajových vírech. Při troše štěstí by se mohl dostat dolů k mysu Alperas a pak by se vydal směrem na východ,“ pochybuje hydrolog Zdeněk Kulal o tom, že by soudek vylovili na Bermudách.

Nicméně v románu to fungovalo a tajný úkryt byl prozrazen. K osvobození profesora a inženýra je vyslána záchranná ponorka Sword, která unesené naloží a snaží se proplout tunelem z ostrova na volné moře. Jenže v tom se stane něco strašného. Objeví se ponorka piráta Kerra Karraje. Oba stroje se v boji srazí. Thomas Roch i inženýr Hart se nakonec jako zázrakem zachrání, pomohou jim piráti.

Konec ostrova, knihy i seriálu

Posléze vysílají světové mocnosti pět křižníků, aby ostrov dobyly a piráty zničily. Ti mají přichystanou obranu – Rochův bleskomet. První křižník připlouvá na dostřel. Strašlivou silou ničivé zbraně je loď roztrhána a mizí v mořských hlubinách.

Připlouvá druhý křižník... Zní z něj francouzská melodie a na palubě se vztyčuje vlajka domovské země profesora Roche. Šílený vědec, který na svou vlast původně až chorobně zanevřel, najednou roztává. Ruce se mu klepou, oči se mží. Znovu se v něm probudí vlastenecký cit. Francouzský křižník nemůže zničit! Tomas Roch nakonec nevystřelí, uprchne do nitra ostrova a … vyhodí ho do vzduchu.

Tak končí šílený profesor i s pirátským ostrovem a román se uzavírá. Spolu s ním se zároveň završuje celý rozhlasový seriál Léto s Vernem, během nějž jsme spolu s vědci komentovali vynálezy a technické detaily ve Vernových knihách.

Spustit audio
autoři: Petr Sobotka, Leona Matušková

Související