O celých 100 let předběhl v románu Ze Země na Měsíc svou dobu spisovatel Jules Verne. Předpověděl lety do vesmíru i přistání na Měsíci, trefil se dokonce v mnoha podrobnostech. Jeho dílo dodnes nepřestává fascinovat. A hlavně – stále žije – díky unikátnímu projektu Českého rozhlasu se hrdinové z Vernovy fantazie opravdu dostanou na Měsíc.
Obsah Meteoru:
01:22 První parní železnice světa
05:34 Proč vrabec snáší vejce dvou velikostí?
12:08 Ohrozí nás zdivočelé geny?
17:40 Vernův román Ze Země na Měsíc míří k Měsíci
Projekt Léto s Vernem je ve finále. Po osm prázdninových týdnů jsme v Meteoru rozebírali vybrané příběhy sepsané Julesem Vernem a se současnými vědci jsme diskutovali, nakolik jsou zápletky reálné, správné, nebo naopak, kde se Verne dopustil chyb.
Ani dvojdílný román Ze Země na Měsíc se neobešel zcela bez chyb, jak připomíná znalec Vernova díla Ondřej Neff: „Už v základu je tam technický nesmysl. Je vyloučeno udělit první kosmickou rychlost, natož druhou kosmickou rychlost, dělem. Střela, která by proletěla hlavní, před sebou komprimuje vzduch, a ten by ve zlomku vteřiny nabyl takové síly, že by se celá věc roztrhala.“
Ondřej Neff naráží na to, že Jules Verne odeslal své hrdiny do kosmu prostřednictvím dělostřelby. Myšlenka raketového pohonu byla v polovině 19. století ještě pohádkou budoucnosti. „Otec“ teorie raketového létání Konstantin Ciolkovskij přišel se svými legendárními výpočty až roku 1903, tedy 40 let po Vernově románu.
Princip raket nicméně už Verne znal… ostatně v Meteoru jsme probírali koncem srpna román Vynález zkázy, v němž je ničivá zbraň – bleskomet – právě na raketový pohon.
Atomovou zbraň ani chemické útoky na civilisty v 19. století lidstvo ještě neznalo. Že zbraně nepatří do rukou šílencům, ale bylo asi jasné už tehdy. Přinejmenším spisovateli Julesi Vernovi, který o tom napsal román Vynález zkázy. Jak román komentují dnešní vědci?
Nicméně tah tam popisovaných raket byl slabý, zvládnul by přenést několik kilogramů pár kilometrů daleko. Jenže vyslat stovky kilogramů až na Měsíc, to bylo ještě za technickým obzorem tehdejší doby.
I v románu Ze Země na Měsíc Verne použil raketu, ovšem ne pro vzlet mimo atmosféru, ale až v kosmu. „Rakety tam korigují trajektorii střely. Že by se ve vesmíru dala použít raketa k řízení kosmického tělesa, to je naprosto geniální vize. Jules Verne byl skutečným vizionářem,“ dodává Ondřej Neff.
Romány Julese Verna jsou proslavené svými detailními technickými popisy. V románu Ze Země na Měsíc jsou až tak podrobné, že to vypadá, jakoby šlo o vyprávění o skutečném projektu. „Dokonce se tvrdí, že čtenáři uvěřili, že se takový projekt chystá a hlásili se k letu na Měsíc,“ dodává Ondřej Neff.
I dnes by jistě mnoho z nás toužilo podívat se na Měsíc. Ale přesto, že od napsání románu uplynulo více než 150 let, naprostá většina z nás má zhruba stejně nulovou šanci, jako naši předkové ve století páry.
Je neuvěřitelnou náhodou, že některé prvky románu zcela souzní s realitou, která ovšem nastala až 100 let po jeho napsání (román vyšel v roce 1865). Jakoby snad Verne přicestoval z budoucnosti…
Tak například dělo, které vystřelilo kosmické cestovatele, umístil autor na Floridu. Když v roce 1969 startovala kosmická loď Apollo směrem k Měsíci, bylo to z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě. Verne nechal své hrdiny při návratu na Zem přistát do oceánu, skuteční astronauti Neil Armstrong, Buzz Aldrin a Michael Collins o 154 let později přistáli v Tichém oceánu.
Shoda náhod? Možná ano. Na druhou stranu se to dá logicky vysvětlit. Florida jako místo startu dává smysl. „Rakety se vždy skládají z několika raketových stupňů, které při vzletu odhazují, když jim dojde palivo. Není možné, aby vyhořelé raketové stupně dlouhé i několik desítek metrů dopadaly do obytných oblastí, Florida je u pobřeží oceánu, dopadají tedy tam,“ vysvětluje Dušan Majer ze serveru Kosmonautix.
„Navíc čím blíže k rovníku, tím má raketa větší nosnost. Při cestě na oběžnou dráhu jí pomáhá otáčení Země kolem své osy a Florida je jedno z nejjižnějších míst na území USA,“ dodává Dušan Majer.
To ale není všechno, podobností mezi románem a realitou je více. Například v románu trvá cesta k Měsíci čtyři dny, Apollo tam také letělo čtyři dny. V románu má posádka tři členy, Apollo mělo posádku také tříčlennou. Je to k nevíře, ale v románu se dokonce objevuje jméno Armstrong (v příběhu jde o dělostřelce). No a dělo, které vystřelilo Vernovy hrdiny na Měsíc, se jmenuje Columbia… stejně jako modul, kterým letěla posádka Apolla 11 k Měsíci.
Čtení románu Ze Země na Měsíc je velkým zážitkem dodnes. A nejen čtení. Příběh se dá poutavě a zajímavě zprostředkovat i formou rozhlasové hry, jak se mohou posluchači přesvědčit v neděli 16. září v 20:00 večer.
Stanice Dvojka odvysílá verneovku živě z vinohradského studia a zároveň ji bude streamovat na Facebooku Českého rozhlasu. Vernova fantazie si ale rozhodně žádá ještě větší poctu. Český rozhlas se tak rozhodl k unikátnímu experimentu: bude hru v reálném čase přenášet do vesmíru tak, aby bylo možné poslouchat její odražený signál z Měsíce!
Poslouchat ji tímto unikátním způsobem budou moci všichni radioamatéři, kteří na to mají vybavení. Ostatní posluchači zaslechnou signál z Měsíce ve vysílání Českého rozhlasu Dvojky a také na YouTube kanálu Dvojky.
Pokud byste čekali, že signál k Měsíci poletí ze špičkově vybavené vědecké laboratoře, jste na omylu. Signál odstartuje ze zahrady radioamatéra Zdeňka Samka, který si u svého domku nedaleko Prahy postavil obří anténu o průměru 10 metrů, která dokáže vyslat k Měsíci radiové vlny na frekvenci 1296 MHz. Jediný pan Samek má v celé České republice možnost vyslat k Měsíci rozhlasové vysílání prostřednictvím radiové vlny tak silné, aby její odraz byl poslouchatelný.
Anténa ze zahrady Zdeňka Samka bude vysílat hru na oblohu do prostoru o průměru sedm měsíčních úplňků. Od Měsíce se odrazí asi 15 % signálu, takže na Zemi se signál vrátí v podstatně zhoršené kvalitě. Protože jedna anténa nedokáže zároveň vysílat a přijímat, bude signál z Měsíce pro Český rozhlas přijímat František Střihavka pracující s radioteleskopem observatoře v areálu Akademie věd v Panské vsi. Kvůli tomu bude muset doslova stíhat Měsíc.
Abychom lépe přiblížili kosmické vzdálenosti: Měsíc v tu chvíli bude od Země vzdálen přes 397 000 kilometrů. Celkovou vzdálenost tam a zpět, tedy cca 794 000 kilometrů urazí signál za 2,5 sekundy. Z tohoto důvodu hru uslyšíte s mírným zpožděním. Poslouchat mohou všichni radioamatéři na světě, kteří mají v tu chvíli Měsíc nad obzorem.
Jules Verne už má na Měsíci svůj kráter o průměru 146 kilometrů. 190 let od spisovatelova narození dojde k dalšímu milníku – k Měsíci dorazí hrdinové románu Ze Země na Měsíc – prostřednictvím radiových vln šířících signál Českého rozhlasu Dvojky.
Hvězdné obsazení
Dramatizace slavného textu Julese Verna i režie rozhlasové inscenace se ujal Vít Vencl. Ve hře uvidíte a uslyšíte herce Kamila Halbicha, Tomáše Pavelku, Marka Němce, Miroslava Hanuše a další.
Už 100 let předtím, než člověk přistál na Měsíci, přesunul Jules Verne ve fantastickém příběhu část zemského povrchu i s lidmi na kometu. Co o tom soudí dnešní vědci?
Vrcholila éra balónového létání. Spisovatel a znalec nejnovějších vynálezů Jules Verne přesto správě předpověděl, že budoucnost patří letadlům těžším vzduchu.
Jules Verne v mnoha svých románech předběhl dobu a předpověděl nejrůznější vědecké novinky.
Jan Rosák, moderátor
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
