Meteor o komunikaci buněk, příbramském meteoritu a hadu, který vidí ocasem

NK buňka lidského imunitního systému je schopná rozeznat virem napadenou nebo nádorovou buňku a zlikvidovat ji
Další podcasty, rozhovory a příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy NK buňka lidského imunitního systému je schopná rozeznat virem napadenou nebo nádorovou buňku a zlikvidovat ji
0:00
/
0:00

Poslechněte si:

  • 01:27 Chcete vodu? Sázejte stromy
  • 13:40 První muž na severním pólu
  • 19:11 Jak komunikují buňky?
  • 30:00 Příbramský meteorit revolucí v astronomii
  • 43:06 Had, který vidí ocasem

Chcete vodu? Sázejte stromy

Strom na kopci. Ilustrační foto

Přemýšleli jste někdy, proč je ve stínu stromu příjemněji než ve stínu slunečníku? Skutečně lze změřit, že ve stínu stromu vrhajícího stejně velký stín jako slunečník, je teplota vzduchu nižší. Stromy totiž fungují jako přirozená klimatizace. Odpařují vodu, která pak sprchne jinde. Kácením stromů si tak z přírody likvidujeme i přirozený zdroj deště. V Meteoru se nad tím podrobně zamýšlel doc. Jan Pokorný z Přírodovědecké fakulty UK.

První muž na severním pólu

Výprava Roberta Pearyho přímo na severním pólu

Dnešní učebnice říkají, že prvním mužem na severním pólu byl Američan Robert Peary. Měl ho dosáhnout 6. dubna 1909. Jenž už v jeho éře se o výsledku jeho výpravy pochybovalo. Spory se vedou dodnes, jenomže hledání důkazů pro i proti je nesmírně náročné. Počin, který vstoupil do dějin jsme si připomněli v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Jak komunikují buňky?

NK buňka lidského imunitního systému je schopná rozeznat virem napadenou nebo nádorovou buňku a zlikvidovat ji

Je to skoro neuvěřitelné, ale vědci po celá desetiletí přehlíželi důležitou součást buněk. Některé buňky dokáží vystrčit něco jako tykadlo a zkoumat své okolí. Používají ho i jako brčko a nasávají látky např. z cizí buňky. Vzájemné propojení s jinou buňkou mohou využít i pro komunikaci a dokonce takto posílat části DNA. Buňky se tím mohou lépe bránit proti antibiotikům a radit si navzájem jak jim odolat. Důležitý objev představil dr. Libor Krásný z Mikrobiologického ústavu AV a zároveň popsal, proč si těchto nanotrubiček vědci dosud nevšimli.

Příbramský meteorit revolucí v astronomii

Zdeněk Ceplecha, muž, který jako první na světě uskutečnil sen mnohých svých kolegů a díky fotografiím světelné stopy bolidu Příbram nejenže vypočítal pás, kde budou ležet meteority, ale vypočítal zpětně dráhu mateřského tělesa ve Sluneční soustavě.

7. dubna 1959 došlo k události, která vstoupila do dějin světové astronomie. Nad Československem proletěl meteor jasný zhruba jak Měsíc v úplňku. Dokonce po jeho průletu zahřmělo! Astronom Zdeněk Ceplecha měl už naštěstí v provozu síť kamer a průlet meteoru zaznamenal. A nejen to. Vypočítal, kam jeho zbytky dopadly a skutečně se tam podařilo 4 meteority najít. Ani to nebylo všechno. Český astronom dokázal vypočítat i to, kudy těleso letělo Sluneční soustavou, než se se Zemí střetlo. Toto vše udělal jako první na světě. Zdeněk Ceplecha na to v Meteoru zavzpomínal (s využitím archivní nahrávky).

Had, který vidí ocasem

Vlnožil Laticauda colubrina

Had vlnožil vzbudil pozornost vědců svým chováním na dně moře. Aby had, který se jen těžko může bránit, unikl dravým rybám, schovává se. Úplně celý zaleze mezi korály nebo kameny. Pečlivě si schová nejen hlavu, ale i ocas. Vědce zaujalo, že had moc dobře pozná, že mu na ocas dopadá světlo. Vždy ho totiž schová do stínu. Výzkum teď ukázal, že had ocasem světlo vidí, i když na něm nemá žádné oči. Jak jeho ocas funguje, vyprávěl biolog Jaroslav Petr.

Spustit audio
autor: Petr Sobotka|zdroj: Český rozhlas

Související