Stromy starší než Metuzalém

22. prosinec 2015

Jestli se skutečně biblický Metuzalém dožil 1000 let, to nevíme. Člověk podle všeho schopnost takové dlouhověkosti nemá. Na rozdíl od stromů. Některé druhy se běžně dožívají stovek let. A jsou dokonce takové, které obrazně řečeno vstaly z mrtvých. Živé fosilie.


Příspěvky Meteoru 19. 12. 2015
01:01 Mozek a jazyk
08:55 Amazonka, řeka, která teče pozpátku
21:18 Návrat rysů
32:23 Historie šicího stroje
44:53 Živé fosilie z říše rostlinné

„Živými fosiliemi se označují takové druhy rostlin, které známe jen ze zkamenělin, ale pak se zjistí, že ještě nevyhynuly a po miliony let na Zemi stále žijí,“ uvedla v Meteoru ředitelka Botanické zahrady Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně Magdaléna Chytrá.

Latimérie mezi rostlinami

Takovou živou fosilií z říše zvířat je ryba latimérie podivná, považovaná za vyhynulou před 70 miliony let. Přesto byla ve 20. století objevena zcela prokazatelně živá.

Moře nejsou tak probádaná jako souš a tak není divu, že se ve vodních hlubinách dá najít leccos záhadného. Ale na souši? Kdo by čekal, že živá fosilie z rostlinné říše bude nějaká malá nenápadná květinka, je však na omylu. Jedná se naopak o veliký strom.

Čínský strom z pravěku

Logo

Objevili ho Číňané v polovině 40. let 20. století. Neznámé velké jehličnany porovnali s fosilními otisky a zjistili, že se jedná o druh považovaný za vyhynulý. Dnes ho známe pod názvem metasekvoje čínská. Metasekvoje je opadavý jehličnan, který dorůstá do výšky kolem 35 metrů.

„Číňané začali ten druh pěstovat a jeho semena posílat do celého světa. Právě z té doby pocházejí i ty nejstarší metasekvoje na našem území,“ řekla Magdaléna Chytrá. Prvně se semena dostala do průhonického parku, poté i do dalších zahrad i do měst. Metasekvoje dnes zdobí například Brno nebo Olomouc.

Rodinka australských obrů

Na podobný senzační objev živé fosilie botanici čekali dalších 50 let. Událo se to v roce 1994 v Národní parku Wollemi v Austrálii, který se nachází v hlubokém vlhkém údolí v jinak suché a pusté krajině vzdálené asi 150 km od Sydney. „Správce parku tam objevil několik dospělých jedinců dosud neznámého druhu obrovského stromu, kteří dosahovali výšky až 60 metrů,“ popsala Chytrá.

Zjistilo se, že se jedná o druh starobylé jehličnaté dřeviny z čeledi blahočetovitých, který byl považován za dávno vyhynulý. Dnes ho známe pod názvem wolemie vznešená (Wollemia nobilis).

Botanici podrobili wolemie genetickému zkoumání a přišli na to, že všichni nalezení jedinci jsou si blízce příbuzní. „To je pro tu populaci velmi nepříznivé. Ve chvíli, kdy by k nim pronikl nějaký patogen, žádná z těch rostlin by nemusela být schopna mu odolat,“ upozornila Chytrá.

Logo

Bylo proto nutné oblast přísně ochránit, aby nedošlo k úhynu vzácných stromů. „Mohlo by se stát, že příchozí do takové oblasti zanese nějaké choroboplodné zárodky, nejčastěji v půdě v botách, mohou tam být bakterie, viry, houby, různí škůdci,“ vysvětlila Magdaléna Chytrá a dodala: „Do takových lokalit je možné pouštět jen toho, kdo má zcela čisté boty a oblečení a je jistota, že tam nic nezavleče“.

Jehličnan pro dinoparky

To ale neznamená, že bychom si vzácný druh blahočetu nemohli prohlédnout na vlastní oči. Australané podobně jako předtím Číňané rostlinu rozmnožili a rozeslali do světa. U nás je možné wolemii vznešenou vidět například v botanických zahradách v Praze nebo v Brně. Jako svědek doby dinosaurů se wolemie vysazuje také v dinoparcích, najdeme ji třeba v tom plzeňském.

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem audioarchivu iRadio.

autoři: Petr Sobotka , Leona Matušková
Spustit audio