Meteor o žralocích, evropském kosmodromu a srstnatém nosorožci

Kam plavou žraloci?

Žralok|foto:Profimedia

Málokteré zvíře vzbuzuje takový strach jako žralok. Přírodovědci ale dávno vědí, že jde o nesmírně zajímavé zvíře. Vědci využili moderní techniky a přidělali na žraloky geolokátory. Mohli tak sledovat, kde se pohybují.

Zjistili například, kam pluje žralok tygří nebo lidožravý. Jenomže ta místa nedávala na první pohled žádný smysl? Záhadu v Meteoru popsal prof. Jaroslav Petr.

První virus

Dmitrij Ivanovskij|foto:SCIENCE PHOTO LIBRARY / Sciencephoto / Profimedia

U málokterého vědeckého oboru známe okamžik vzniku na den přesně. Jedním z nich je virologie. Dne 14. února 1892 totiž mladý botanik Dmitrij Ivanovskij referuje o původci mozaikového onemocnění tabáku.

Mízu nemocných rostlin pečlivě přefiltroval, a to tím nejjemnějším antibakteriálním filtrem. A filtrát byl i potom nakažlivý! Nemoc musí způsobovat něco menšího… Připomněli jsme si ho v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Bude mít Evropa kosmodrom?

Evropský kosmodrom ve Francouzské Guyaně |foto:Profimedia

V počátcích kosmonautiky byly karty skvěle rozdány hlavně pro USA a SSSR. Obě velmoci měly patřičné technologie, odborníky i finance. Nechybělo ani vhodné místo pro výstavbu kosmodromů.

Od vzniku kosmonautiky uplynulo skoro 70 let a na evropském kontinentu žádný velký kosmodrom stále není. Proč? Ing. Tomáš Přibyl popsal pravé důvody i to, odkud tedy Evropa do vesmíru létá.

Proč je více praváků?

Mořská ulita |foto: Camera-man, Pixabay, Licence Pixabay, ©

Přemýšleli jste někdy, proč vůbec příroda „vyrábí“ leváky? Navíc se preference jednoho směru před druhým netýká jen lidí. Najdeme ji například i na ulitách šneků, kde se projevuje směrem stočení jejich domečku do spirály.

Příkladů tzv. chirality je spousta. Dokonce je to tak významné, že to zajímá i vědce. Například dr. Ivo Starého z Ústavu organické chemie a biochemie AV.

Vyhubili srstnatého nosorožce lidé?

Nosorožec srstnatý patří k symbolům megafauny dob ledových. Podobně jako mamut nebo medvěd jeskynní. Všichni žili na našem území. Přítomnost pravěkého nosorožce dokládá i nález téměř kompletní kostry v Blatě-Mikulovicích nedaleko Pardubic.

Jak se lišil tehdejší a dnešní nosorožec? Mohl za jeho vyhubení nadměrný lov? Obra pravěku nám představil paleontolog Vladimír Socha.

Dobyly Ameriku viry a bakterie?

Kryštof Kolumbus|foto:Shutterstock

Nevíme přesně, kolik obyvatel žilo na ostrově Hispaniola v době příjezdu Španělů. Kolumbus tvrdil, že to byly „miliony a miliony“, současní vědci odhadují několik set tisíc. Jenomže po roce 1492 většina domorodců zemřela. V roce 1516 evidovali úředníci už jen 26 000 Taínů, v polovině 16. století už na ostrově nezbyl ani jeden.

Podobné to bylo i na pevnině. Jakou roli hrály v ovládnutí Ameriky Evropany bakterie a viry? Nad tím se zamýšlí kniha Bakterie, viry a dějiny Jonathana Kennedyho, kterou vydalo nakladatelství Grada.