Meteor o levácích, chytrém prvoku a společenském hmyzu
Poslechněte si:
- 01:24 Bourají leváci častěji?
- 13:46 Jak vzniká černá díra?
- 19:05 Nečekaný vliv imunitního systému
- 29:49 Může prvok změnit názor?
- 38:26 Proč ploštice požírají vlastní vajíčka?
Bourají leváci častěji?
Jde o naprostý mýtus, který není a ani nemůže být podložen fakty. Policista se po dopravní nehodě ptá „pil jste, pane řidiči?“ a ne „jste levák?“. Policie data o leváctví neshromažďuje, takže seriózní výzkum nelze dělat. Také není jasné, kdo je a kdo není vyhraněným levákem.
Podobných mýtů o leváctví je plno a my je budeme postupně uvádět na pravou míru. O leváctví se budeme bavit s Ivem Vodičkou, středoškolským pedagogem, který je jednak sám levákem, ale hlavně o leváctví shání nejrůznější informace a studie a věnuje tomu své internetové stránky Leváctví.cz
Jak vzniká černá díra?
Jedním z kosmických objektů, který nejvíce fascinuje lidi, je černá díra. Objekt, do kterého všechno padá a nic nevyletí ven, ani světlo, což je to nejrychlejší, co ve vesmíru je. Jak podivně musí vypadat hmota v černé díře! Jak nepředstavitelně bizarní objekt to je!
Jenže existuje vůbec? Před 85 lety se na toto téma svedla ve vědeckém světě bitva. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.
Nečekaný vliv imunitního systému
Ukazuje se, že imunitní systém je sice naše obrana proti nemocem, ale ovlivňuje v našem těle i další věci. S několika překvapivými souvislostmi nás seznámil prof. Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky AV.
Některým lidem například nezabírají léky na vysoký tlak. Může za to právě imunitní systém. Ten má vliv i na inteligenci, psychické choroby, vznik mužské homosexuality, žlučových kamenů, obezity a dalších.
Může prvok změnit názor?
Na počátku nového výzkumu byl pokus z roku 1902, který byl publikován Herbertem Spencrem Jeningsem. U prvoka Stentor roeseli pozoroval nečekané reakce ve chvíli, kdy mu znepříjemňoval život tím, že na něj vysílal proud karmínového barviva.
Prvok nejprve obrátil směr pohybu svých brv. Když to nepomohlo, přikrčil se. A na konec se odlepil a utekl. Vždy dodržoval tento postup. Mělo to jeden háček. Nikdo pokusu nevěřil. Až teď došlo k serióznímu opakování s překvapivým výsledkem. Představil nám ho biolog prof. Jaroslav Petr.
Proč ploštice požírají vlastní vajíčka?
Odhaduje se, že máme 6 až 10 milionů druhů hmyzu. Který z nich je nejzajímavější, asi těžko rozsoudíme. V každém případě nešlápneme vedle, když se vydáme za plošticemi. Mají vskutku pozoruhodná jména, například splešťule blátivá nebo zákeřnice červená.
Asi nejznámějšími zástupkyněmi ploštic jsou vodoměrky nebo štěnice. Za druhy, které mají nečekané společenské chování jsme se vydali díky další kapitole knihy nakladatelství Academia s názvem Hmyzí rodiny a státy. Čtou z ní Miloň Čepelka a autor textu biolog prof. Jan Žďárek.
Související
-
Meteor o čtení z tváře, záhadném hmyzu a červech v arzénu
01:15 Čtení z tváře 11:03 Přístroj o průměru 6000 km 20:50 Objev Ameriky 25:05 Záhadný hmyz z Berounska 32:57 Červi, kteří si libují v arzénu 40:49 Jakou barvu má vesmír?
-
Meteor o očkování proti drogám, překvapivém pavím ocasu a starokladrubských koních
01:40 Starokladrubští koně 12:00 1. rentgenová operace 16:19 Očkování proti drogám 23:45 Propaganda 33:00 Paví ocas jako hudební nástroj 40:35 Písně kosmické z pohledu vědy
-
Meteor o prvním letadle, uchu a nejchytřejším koni
01:19 První letadlo u nás 06:29 Tajný jídelníček včel 16:34 Nejchytřejší kůň 26:47 Lidské ucho nejlepším mikrofonem světa 37:38 Zničí mobilní telefony lidstvo?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.