Meteor o levácích, chytrém prvoku a společenském hmyzu

11. leden 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy levá ruka
0:00
/
0:00

Poslechněte si:

  • 01:24 Bourají leváci častěji?
  • 13:46 Jak vzniká černá díra?
  • 19:05 Nečekaný vliv imunitního systému
  • 29:49 Může prvok změnit názor?
  • 38:26 Proč ploštice požírají vlastní vajíčka?

Bourají leváci častěji?

Majáky na policejním autě

Jde o naprostý mýtus, který není a ani nemůže být podložen fakty. Policista se po dopravní nehodě ptá „pil jste, pane řidiči?“ a ne „jste levák?“. Policie data o leváctví neshromažďuje, takže seriózní výzkum nelze dělat. Také není jasné, kdo je a kdo není vyhraněným levákem.

Podobných mýtů o leváctví je plno a my je budeme postupně uvádět na pravou míru. O leváctví se budeme bavit s Ivem Vodičkou, středoškolským pedagogem, který je jednak sám levákem, ale hlavně o leváctví shání nejrůznější informace a studie a věnuje tomu své internetové stránky Leváctví.cz

Jak vzniká černá díra?

První fotografie černé díry

Jedním z kosmických objektů, který nejvíce fascinuje lidi, je černá díra. Objekt, do kterého všechno padá a nic nevyletí ven, ani světlo, což je to nejrychlejší, co ve vesmíru je. Jak podivně musí vypadat hmota v černé díře! Jak nepředstavitelně bizarní objekt to je!

Jenže existuje vůbec? Před 85 lety se na toto téma svedla ve vědeckém světě bitva. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Nečekaný vliv imunitního systému

Lidské srdce a plíce

Ukazuje se, že imunitní systém je sice naše obrana proti nemocem, ale ovlivňuje v našem těle i další věci. S několika překvapivými souvislostmi nás seznámil prof. Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky AV.

Některým lidem například nezabírají léky na vysoký tlak. Může za to právě imunitní systém. Ten má vliv i na inteligenci, psychické choroby, vznik mužské homosexuality, žlučových kamenů, obezity a dalších.

Může prvok změnit názor?

Prvok

Na počátku nového výzkumu byl pokus z roku 1902, který byl publikován Herbertem Spencrem Jeningsem. U prvoka Stentor roeseli pozoroval nečekané reakce ve chvíli, kdy mu znepříjemňoval život tím, že na něj vysílal proud karmínového barviva.

Prvok nejprve obrátil směr pohybu svých brv. Když to nepomohlo, přikrčil se. A na konec se odlepil a utekl. Vždy dodržoval tento postup. Mělo to jeden háček. Nikdo pokusu nevěřil. Až teď došlo k serióznímu opakování s překvapivým výsledkem. Představil nám ho biolog prof. Jaroslav Petr.

Proč ploštice požírají vlastní vajíčka?

Ploštice ruměnice pospolná má výrazné kontrastní zbarvení, chrání ji před nepřáteli - ptáky

Odhaduje se, že máme 6 až 10 milionů druhů hmyzu. Který z nich je nejzajímavější, asi těžko rozsoudíme. V každém případě nešlápneme vedle, když se vydáme za plošticemi. Mají vskutku pozoruhodná jména, například splešťule blátivá nebo zákeřnice červená.

Asi nejznámějšími zástupkyněmi ploštic jsou vodoměrky nebo štěnice. Za druhy, které mají nečekané společenské chování jsme se vydali díky další kapitole knihy nakladatelství Academia s názvem Hmyzí rodiny a státy. Čtou z ní Miloň Čepelka a autor textu biolog prof. Jan Žďárek.

autor: Petr Sobotka | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Související