Meteor o jaderném odpadu, plavání žraloků a křížení medvědů

Kam s jaderným odpadem?

Radioaktivní odpad|foto:Fotobanka Profimedia

Česká jaderná energetika řeší nerudovské „kam s ním“ už třicet let. Naše jaderné elektrárny skladují vyhořelé palivo ve svých areálech. Po vyjmutí z reaktoru musí vychladnout a pak je přemístěno do kontejnerů připomínajících sudy. Ty mají životnost až 100 let. Předsedkyně Úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová říká, že hledání hlubinného úložiště je spíše úlitbou odpůrcům jaderné energetiky, než technickou nutností. Nebo to opravdu jinak nejde?

Musejí žraloci neustále plavat?

Žralok modrý |foto:Profimedia

O žralocích se říká, že nesmí usnout, protože by klesli ke dnu a utopili se. Proto prý neustále plavou, a to i během svého spánku. Biolog prof. Jaroslav Petr představil nový výzkum žraloků, který tuto teorii boří. Záleží hodně na druhu žraloka. Některý si může na dně úplně klidně zdřímnout a neudusí se. Proč by měl? Jakou komplikaci mají žraloci s dýcháním, že jsou nuceni se neustále pohybovat?

První obeplutí Afriky

Už z cestopisu Milion od benátského kupce Marca Pola z konce 13. století se Evropa dozvěděla o divech a bohatství východní Asie. Největší ohlas vzbudily zprávy o Indii, odkud se do Evropy dovážely perly, drahokamy a zejména koření. Křesťanští kupci se však do Indie dostávali zcela výjimečně. Muslimští vládci průchozích zemí vydělávali na poplatcích za tranzit zboží až 40 % jeho ceny, cestu navíc ohrožovaly vojenské úspěchy Turků. A tak se lidé pokusili dostat do Indie po moři. 3. února 1488 portugalský mořeplavec Bartolomeu Dias obeplul jako první Evropan jižní cíp Afriky. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Proč se kříží lední a hnědý medvěd?

Medvěd hnědý|foto:Profimedia

Říká se mu medvěd pizzly. Označení vzniklo spojením slov polar a grizzly. Naznačuje, že jde o křížence ledního medvěda s medvědem grizzly. Tito kříženci byli pozorování na Aljašce a v Kanadě. Kříženec má znaky obou medvědů a zlatavou barvu. Problémem je, že je životaschopný a plodný. Znamená to pro medvědy problém? Bude se situace s pokračujícím globálním oteplením zhoršovat? O kříženci hovořil zoolog Jan Andreska.

Odměna za Velkou Fermatovu větu

Pythagorova věta|foto: Geralt, Pixabay, Licence Pixabay, ©

Neuvěřitelným způsobem zamotal roku 1637 hlavu matematikům Pierre de Fermat. Ten si položil otázku, jestli Pythagorova věta a2 + b2 = c2 platí i pro vyšší mocniny celých čísel, tedy třetí, čtvrté, páté atd. Zjistil, že ne, a tvrdil, že to i dokázal. Jenže důkaz se nedochoval a marně ho hledali i slovutní matematici. Na problém se pozapomnělo, dokud jistý člověk nevyhlásil odměnu 100 000 říšských marek pro toho, kdo najde důkaz. Jenže to místo řešení přineslo komplikace, jak nám vyprávěl doc. Mirko Rokyta, děkan MFF UK.

Jak vydělat na chemofobii?

Chemie|foto:Fotobanka Unsplash

Až chorobný strach z chemikálií má řada lidí. Intuitivně cítí, že cokoli obsahující chemické látky musí být nezdravé až nebezpečné. Takoví lidé mají tendenci podlehnout různým podvodníkům, kteří se jim snaží prodat své zaručeně přírodní a bezpečné recepty, které jsou údajně nejen zdravé, ale i léčivé. James Kennedy v knize Fóbie z chemie ukazuje, kam až to může zajít a že kvůli podvodníkům může jít i o život. Z knihy nakladatelství Grada čte Lukáš Král.