Meteor o hmyzu v zimě, přežití ve vakuu a schopnosti paúhořů

Co dělá hmyz v zimě?

Kam v zimě mizí hmyz?|foto:Shutterstock

Jistě jste si také všimli, že zatímco v létě kolem nás létá mnoho druhů hmyzu, v zimním období nevidíme skoro vůbec žádný. Hmyzu zimní období nevyhovuje kvůli nedostatku potravy i nízkým teplotám. Většina druhů hmyzu se na zimu schová a čeká na jaro. Upravují kvůli tomu rozmnožovací cyklus a přežívají třeba ve stadiu vajíček nebo larev. Vědce ale překvapilo, že velké množství druhů na zimu odlétá za teplem podobně, jako třeba ptáci. Dr. Petr Šípek z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy popsal i další strategie hmyzu.

Lze přežít ve vakuu?

Astronaut ve volném kosmickém prostoru|foto:Unsplash, Licence Unsplash, ©

Přítomnost lidského těla v nulovém atmosférickém tlaku znamená jistou smrt. Ostatně diváci sci-fi filmů jistě mnohokrát viděli, jak je astronaut doslova vysát z protrženého skafandru nebo jak jeho tělo exploduje. Dr. Tomáš Petrásek z Fyziologického ústavu AV ale upozorňuje, že jde o přehnané představy. Už se stalo, že jeden astronaut zjistil až po návratu do kosmické stanice, že celou dobu pracoval s protrženou rukavicí. Za jakých podmínek a jak dlouho se tedy dá přežít ve vakuu?

První objevy dinosaurů

Objev dinosaurů|foto:Shutterstock

Jednoho březnového rána 1822 jel doktor Gideon Mantell v anglickém hrabství Sussex navštívit pacienta. Tento lékař byl i dlouholetým sběratelem zkamenělin. Zatímco kurýroval chorého, manželka bloumala po okolí - a přitom jí padl do oka podivný předmět trčící ze skály na kraji cesty. Šlo o velký zkamenělý zub, jaký dosud nikdo nepopsal. Mantell pak poblíž našel další a k němu i několik kostí, rovněž neznámých, rovněž olbřímí velikosti. Oficiálně Mantell živočicha představil až v londýnské Královské společnosti přednáškou ze dne 10. února 1825 a nazval ho iguanodon („zub leguana“). Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Jak dokázat Velkou Fermatovu větu?

Pythagorova věta|foto: Geralt, Pixabay, Licence Pixabay, ©

357 let trvalo, než se podařilo dokázat tvrzení Pierre de Fermata. Ten si položil otázku, jestli Pythagorova věta a2 + b2 = c2 platí i pro vyšší mocniny celých čísel, tedy třetí, čtvrté, páté atd. Zjistil, že ne, ale žádný důkaz se nedochoval. Až britský matematik Andrew Wiles roku 1994 dokázal, že pro vyšší mocniny rovnice neplatí. Jak se mu to povedlo? Když důkaz vydal knižně, měl 200 stran. Doc. Mirko Rokyta, děkan MFF UK, se v Meteoru přeci jen pokusil vysvětlit podstatu důkazu i pro laiky.

Je paúhoř genovým inženýrem?

Paúhoř elektrický |foto:Shutterstock

Dnes genoví inženýři úplně běžně dokáží cíleně zapínat či vypínat jednotlivé geny. Existují i metody necílené, které ale dokáží změnit některou funkci v organismu. K tomu účelu lze využít i elektrický proud. Jak popsal biolog prof. Jaroslav Petr, vědce napadlo, jestli i elektrický proud generovaný paúhořem, nemůže mít podobný efekt. Ve vodě se totiž nachází volně molekuly DNA a elektrický výboj je může pozměnit. Jaký výsledek výzkum přinesl? Je paúhoř genovým inženýrem?

Kde se bere touha po přírodě?

Česká krajina|foto:Zdeněk Urbanovský, Český rozhlas

Existuje jedna zajímavá psychologická zvláštnost, která v nás vyvolává touhu po dobrotivé, pečující Matce přírodě, která se může postarat o všechny naše potřeby a vyléčit všechny neduhy. Proto rádi nakupujeme všechny výrobky označené jako „přírodní“. Opravdu nám prospívají, nebo jde jen o trik? Kniha Fóbie z chemie nakladatelství Grada ukazuje, jak je důležité rozumět jejich výrobě. Z knihy čte Lukáš Král.