Meteor o geneticky upravených plodinách, slzách a souboji pavouků s hady

6. listopad 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Ječmen
0:00
/
0:00

Poslechněte si:

  • 01:30 Jak se geneticky upravují plodiny?
  • 17:20 Galvaniho pokus se stehýnky
  • 22:38 Máme více druhů slz?
  • 32:22 Dokáží pavouci zvítězit nad hady?
  • 41:05 Chemie krve a zabíjačka

Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo v mobilní aplikaci mujRozhlas

Jak se geneticky upravují plodiny?

Květ pšenice, ve kterém probíhá párování chromozomů

Na světě je stále více lidí a je potřeba je nakrmit. Tento důležitý úkol vědy se v minulém století dařil plnit díky hnojení. To ale narazilo na své limity, a navíc je problematické z pohledu znečišťování přírody. Věda ale přichází s novým řešením. Navazuje na tradiční šlechtění s tím rozdílem, že dnes už je možné cíleně měnit jen jeden vybraný gen s právě vlastností, kterou potřebujeme změnit. Jak se geneticky modifikované plodiny vyrábějí? A proč je problém s jejich povolováním? To vysvětloval dr. Aleš Pečinka z Ústavu experimentální botaniky AV v Olomouci.

Galvaniho pokus se stehýnky

Pozornosti gastronomů se těší žabí stehýnka, pozornosti přírodovědců žabí jazyk a sliny

V sychravých podzimních dnech roku 1780 chytila jistá signora Lucia Galvaniová z Bologně ošklivou rýmu. Naštěstí její manžel Luigi byl lékařem, dokonce univerzitním profesorem anatomie, a tak se jí dostalo té nejmodernější terapie: její součástí byla i posilující polévka z žabích stehýnek.

Starostlivý choť se ihned vydal k řezníkovi. A co tam neviděl: léčivá pochoutka, pohupující se na háčku, sebou cukla pokaždé, když se dotkla kovového obložení stěny! A tak byla objevena elektřina. Nebo to bylo jinak? Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Máme více druhů slz?

Milý Meteore, proč brečíme slzy, když jsme smutní? Proč je smutek spojen s pláčem. Jak je to v mozku spojené? A proč pláčeme i radostí?
Ondřej Mach, 12 let

Dotaz mladého posluchače zodpovídal fyziolog prof. František Vyskočil. Odpověď byla složitější, než by se na první pohled zdálo. Slzy mají v oku hned tři funkce. Emocionální pláč pak řídí mozek. Víte, že při pláči se z těla odplavují škodliviny?

Dokáží pavouci zvítězit nad hady?

tarantule, pavouk

Souboj hada s pavoukem na první pohled vypadá jako souboj kočky s myší – vítěz předem jasný. Co by mohl lehký a malý pavouček provést těžkému a dlouhému plazu? Jenže vědci teď analyzovali přes 300 zaznamenaných případů souboje hadů s pavouky a představili překvapivou statistiku, že 87 % případů skončilo vítězstvím pavouka. Jak je to možné? Čím pavouci poráží hady? Odpovědi přinesl biolog prof. Jaroslav Petr.

Chemie krve a zabíjačka

Krev

Mezi tělní tekutiny, kterých známe přes třicet, patří i krev, jež jako jedna z mála mezi nimi nachází uplatnění i v kuchyni. Nejnápadnější je její jasně červená barva, která tepelnou úpravou tmavne až do černa. Způsobuje ji krevní barvivo hemoglobin, zodpovědné u obratlovců za přenos krve z plic do tkání. To a mnoho dalšího popisuje sedmý díl četby z knihy Chemie na talíři Ondřeje Dvořáka, kterou připravuje nakladatelství Grada. Na konci Meteoru najdete soutěžní otázku a šanci knihu vyhrát.

autor: Petr Sobotka
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!

Vladimír Kroc, moderátor

Zločin na Zlenicích hradě

Zločin na Zlenicích hradě

Koupit

Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...