Meteor o geneticky upravených plodinách, slzách a souboji pavouků s hady

6. listopad 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Ječmen
0:00
/
0:00

Poslechněte si:

  • 01:30 Jak se geneticky upravují plodiny?
  • 17:20 Galvaniho pokus se stehýnky
  • 22:38 Máme více druhů slz?
  • 32:22 Dokáží pavouci zvítězit nad hady?
  • 41:05 Chemie krve a zabíjačka

Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo v mobilní aplikaci mujRozhlas

Jak se geneticky upravují plodiny?

Květ pšenice, ve kterém probíhá párování chromozomů

Na světě je stále více lidí a je potřeba je nakrmit. Tento důležitý úkol vědy se v minulém století dařil plnit díky hnojení. To ale narazilo na své limity, a navíc je problematické z pohledu znečišťování přírody. Věda ale přichází s novým řešením. Navazuje na tradiční šlechtění s tím rozdílem, že dnes už je možné cíleně měnit jen jeden vybraný gen s právě vlastností, kterou potřebujeme změnit. Jak se geneticky modifikované plodiny vyrábějí? A proč je problém s jejich povolováním? To vysvětloval dr. Aleš Pečinka z Ústavu experimentální botaniky AV v Olomouci.

Galvaniho pokus se stehýnky

Pozornosti gastronomů se těší žabí stehýnka, pozornosti přírodovědců žabí jazyk a sliny

V sychravých podzimních dnech roku 1780 chytila jistá signora Lucia Galvaniová z Bologně ošklivou rýmu. Naštěstí její manžel Luigi byl lékařem, dokonce univerzitním profesorem anatomie, a tak se jí dostalo té nejmodernější terapie: její součástí byla i posilující polévka z žabích stehýnek.

Starostlivý choť se ihned vydal k řezníkovi. A co tam neviděl: léčivá pochoutka, pohupující se na háčku, sebou cukla pokaždé, když se dotkla kovového obložení stěny! A tak byla objevena elektřina. Nebo to bylo jinak? Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Máme více druhů slz?

Milý Meteore, proč brečíme slzy, když jsme smutní? Proč je smutek spojen s pláčem. Jak je to v mozku spojené? A proč pláčeme i radostí?
Ondřej Mach, 12 let

Dotaz mladého posluchače zodpovídal fyziolog prof. František Vyskočil. Odpověď byla složitější, než by se na první pohled zdálo. Slzy mají v oku hned tři funkce. Emocionální pláč pak řídí mozek. Víte, že při pláči se z těla odplavují škodliviny?

Dokáží pavouci zvítězit nad hady?

tarantule, pavouk

Souboj hada s pavoukem na první pohled vypadá jako souboj kočky s myší – vítěz předem jasný. Co by mohl lehký a malý pavouček provést těžkému a dlouhému plazu? Jenže vědci teď analyzovali přes 300 zaznamenaných případů souboje hadů s pavouky a představili překvapivou statistiku, že 87 % případů skončilo vítězstvím pavouka. Jak je to možné? Čím pavouci poráží hady? Odpovědi přinesl biolog prof. Jaroslav Petr.

Chemie krve a zabíjačka

Krev

Mezi tělní tekutiny, kterých známe přes třicet, patří i krev, jež jako jedna z mála mezi nimi nachází uplatnění i v kuchyni. Nejnápadnější je její jasně červená barva, která tepelnou úpravou tmavne až do černa. Způsobuje ji krevní barvivo hemoglobin, zodpovědné u obratlovců za přenos krve z plic do tkání. To a mnoho dalšího popisuje sedmý díl četby z knihy Chemie na talíři Ondřeje Dvořáka, kterou připravuje nakladatelství Grada. Na konci Meteoru najdete soutěžní otázku a šanci knihu vyhrát.

autor: Petr Sobotka
Spustit audio

Související