Meteor o fascinaci čísly, převratné plavbě, Benátkách vzešlých z bažin a o rosničce, která miluje pivo

20. říjen 2018
Trochu jiné Benátky
0:00
/
0:00

Poslechněte si:

  • 01:47 Neptejte se meteorologů, jak bude na Vánoce
  • 13:27 První vědecká plavba Atlantikem
  • 17:20 Proč věříme velkým číslům?
  • 28:02 Revoluce v lékařství jménem expozom
  • 42:01 Povodním v Benátkách zabrání Mojžíš

Neptejte se meteorologů, jak bude na Vánoce

Meteorolog Martin Novák

Není radno ptát se meteorologa v říjnu, jestli bude na Štědrý den sněžit. Rozhodně ne Martina Nováka z Českého hydrometeorologického ústavu v Ústí nad Labem, ten tyto otázky vyloženě nesnáší. Meteorologie přece není věštění z křišťálové koule, říká vždycky. Co naopak "rosnička" Martin Novák snáší, ba dokonce miluje, je pivo. Krásně vidět je to na portrétu, který pořídil rozhlasový fotograf Khalil Baalbaki. Proč má meteorolog Novák na snímku tak šílený výraz? Komu patří lebka v rohu fotografie?

První vědecká plavba Atlantikem

Plavba na moři

Už 200 let znali Evropané Americký kontinent a dál snaživě a odvážně objevovali nové ostrovy a celé světy. Přesto ale mapy, které měly k dispozici, ještě zdaleka nebyly dokonalé. Každé vyplutí bylo riskantní, nebylo ještě možné určit přesně polohu lodi, zejména její zeměpisnou délku. Změnil to až britský přírodovědec Edmond Halley se svou speciální mapou čar, takzvaných izogon. Na klíčovou plavbu, na které nasbíral data k nové mapě, vyplul přesně před 320 lety, 20. října 1698 vyplul na první vědeckou námořní výpravu v dějinách.

Proč věříme velkým číslům?

Velkými čísly byl člověk vždycky fascinován. Třeba ve starověké Indii, kde měli unikátní názvy pro všechny mocniny desíti až do deseti na čtyřistadvacátouprvní! Všechny tyto názvy byly odvozeny od symboliky lotosového květu. Další zajímavosti z fascinujícího světa čísel v Meteoru odkrývá matematik Petr Klán z Vysoké školy ekonomické, autor knihy Čísla. 

Revoluce v lékařství jménem expozom

Co všechno kolem sebe šíříme? Tedy kromě tun odpadů? Také oxid uhličitý, který vydechujeme, a mnoho pachů, které se z nás uvolňují ve spolupráci s našimi mikroby. Třeba v tramvaji strávíme v oblaku pachů, bakterií a virů třeba i desítky minut… Poslechněte si vyprávění našeho spolupracovníka, biologa Jaroslava Petra, který přináší novinku o jednom vědeckém experimentu. Cílem výzkumu bylo tzv. expozimetrem zjistit, co všechno kolem sebe člověk skutečně má, co ze sebe vyzařuje… Výsledky by teoreticky mohly způsobit revoluci v medicíně. V čem by spočívala?

Povodním v Benátkách zabrání Mojžíš

Před skoro dvěma tisícovkami let tam nebylo nic než bažina, usídlit by se tam mohli snad jen zoufalci. Skutečně zoufalí zřejmě byli členové kmene Venetů, kteří hledali útočiště před útoky barbarů, usadili se proto právě v ploché nehostinné laguně. V pátém století vybudovali první osady, chýše na dřevěných pilotách. Dnes Venezia neboli Benátky patří k nejobdivovanějším koutům světa. O jejich zajímavé vodní historii vypráví ve své knize Voda včera, dnes a zítra hydrogeolog Zbyněk Hrkal a my vám z ní v Meteoru čteme.

Spustit audio
autoři: Petr Sobotka, Leona Matušková|zdroj: Český rozhlas

Související