Meteor o dinosauří chatrči, kohoutovi v zrcadle a Járu Cimrmanovi

Co říká na dlouhověkost matematika?

Starý muž |foto:Shutterstock

Průměrný věk dožití se celosvětově neustále zvyšuje. Z pohledu matematiky v posledním století platilo, že se každý rok zvýšil o třetinu roku. Existuje pět oblastí světa, kde průměrný věk dožití přesahuje 100 let. Matematik doc. Petr Klán nám připomněl i to, že se dochoval zvláštní pokrm, který si dopřával známý matematik Pythagoras. Prý proto, že velmi prospíval zdraví.

Goddardova raketa

Počátky kosmonautiky byly velmi složité. S tím, jak rakety létaly výš a dál, vyvstaly dva problémy: jednak se začala projevovat jejich směrová nestabilita, jednak hrozilo nebezpečí, že na někoho v okolí spadnou. První zádrhel amerického fyzika Roberta Goddarda nasměroval k úvahám o podélné stabilizaci, druhý ho přiměl založit během roku 1930 raketovou střelnici na odlehlém ranči u Roswellu v Novém Mexiku. První start na této nové základně proběhl 30. prosince 1930. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Chatrč z dinosauřích kostí

Argentinosaurus měřil 40 metrů a vážil kolem 100 tun |foto:Shutterstock

Na světě existují místa, kde lze najít stovky tisíc dinosauřích kostí. Bylo by ale možné využít je jako stavební materiál pro zbudování chatrče? Právě takovou chatrč měl údajně objevit koncem 19. století paleontolog Walter Willis Granger na jihovýchodě Wyomingu. Líčil, jak na něj stavba zapůsobila. V okolí chatrče bylo navíc bohaté naleziště, ve kterém se povedlo odkrýt fosilní pozůstatky hned 64 druhů dinosaurů. Novodobé výzkumy ale ukázaly, že příhoda s chatrčí byla velmi přibarvena. Co na místě doopravdy stálo, nám přiblížil dr. Vladimír Socha.

Pozná se kohout v zrcadle?

Kohout |foto:Tammy Cuff, Pixabay, Licence Pixabay, ©

Takzvaný zrcadlový test slouží ke zjišťování, zda si zvíře dokáže uvědomit samo sebe. Pokud člověku ve spánku namalujete na obličej zelený puntík, ráno v zrcadle to zjistí a snaží se ho zbavit, protože ví, že tam nepatří. Podobné reakce mohou být schopna jen ta nejinteligentnější zvířata, předpokládali vědci. Jenže testem teď prošel i obyčejný kohout. Biolog prof. Jaroslav Petr popsal, že experiment musel být upraven, ale přinesl nečekané výsledky.

Vědecký humor z archivu

Spejbl a Hurvínek, Divadlo Spejbla a Hurvínka |foto:Julie Kalodová, Český rozhlas

Ke svému konci se chýlí rok, ve kterém Český rozhlas oslavil krásné 100. narozeniny. Pro zpestření předsilvestrovského dne jsme se podívali do archivu, zda najdeme nahrávky spojující humor a vědu. Určitě stojí za poslech ukázka přednášky Spejbla. Ano, jde o otce Hurvínka. Svou přednáškou z roku 1937 paroduje všechny příliš odborné přednášky. Poslechli jsme si i zajímavý referát univerzitního profesora Otakara Matouška. Zamyslel se roku 1932 na tím, jací jsou naši studenti. Budete se divit, k čemu dospěl.

Nový výzkum díla Járy Cimrman

9 fotografií

Na samotný závěr roku, ve kterém Meteor oslavil 60 let své existence, jsme přichystali překvapení. Vzniklo v září při natáčení speciálního dílu Meteoru v Divadle Járy Cimrmana. Po celou dobu našeho programu byl na jevišti řečnický pultík. Ano, ten, u kterého odborníci divadla Járy Cimrmana pronášejí své referáty. Petr Sobotka to ke konci programu už nevydržel a musel publikum seznámit s vlastním výzkumem díla českého génia. Snažil se vyvrátit i některé omyly jiných cimrmanologů. Aniž by to Petr Sobotka tušil, referát slyšel Miloň Čepelka a přichystal si za tu troufalost nečekaný trest.

Meteor přeje všem svým posluchačům vše dobré do roku 2024 a neutuchající zájem o nové vědecké poznatky.