Meteor o diamantových hvězdách, kyselé vodě a úžasném bronzu

Existují diamantové hvězdy?

Jak by se vám líbil diamant o průměru 10 000 km? Víte, kolik diamantových prstýnků by z něho šlo vybrousit? Nepředstavitelně! Vždyť onen kosmický mega diamant má velikost srovnatelnou s naší planetou. Existuje ale ve vesmíru? Touto otázkou se zabývá prof. Zdeněk Mikulášek z Masarykovy univerzity v Brně. Zkoumal složení tzv. bílých trpaslíků. Jsou z čistého uhlíku?

Jaká je podstata kvašení?

Víno|foto:Shutterstock

Fenomén kvašení znají lidé od pradávna. Nicméně – něco jiného je umět víno nebo líh kvašením vyrobit a něco dočista jiného vědět, proč ty hrozny nebo řepa vlastně kvasí. V polovině 19. století se svářily dvě teorie: kvašení buď způsobují miniaturní houby, nebo je to čistě chemický proces. Záhadou však zůstávalo, že zatímco v jednom sudu všechno řádně kvasilo do lihu, ve druhém se nedělo nic a ve třetím to sice kvasilo, ale do kysela a do zápachu. Vše vysvětlil až 3. srpna 1857 fenomenální chemik Louis Pasteur. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Kyselá nebo zásaditá voda?

Kyselá voda |foto: aergtrh, Pixabay, Licence Pixabay, ©

Voda má řadu zajímavých vlastností a možná vás překvapí, že není úplně stabilní. Tím samozřejmě nechceme říct, že by byla radioaktivní. Jde o stabilitu chemickou. Molekuly vody se rozpadají a pak zase slučují. Díky tomu může být voda kyselejší nebo zásaditější. Když budeme mít hrnec plný molekul vody a přijdeme se na ten hrnec podívat za rok, budou tam stále tytéž molekuly? O vlastnostech vody hovořil prof. Pavel Jungwirth z Ústavu organické chemie a biochemie.

Jak zvoní bronzové zvony?

Kostel v Řevnicích - zvon |foto:Natalie Máchová, Český rozhlas

Kdyby se konala mezinárodní vědecká konference na téma bronz, mohla by se sejít velice početná, různorodá a zajímavá společnost: metalurgové, chemici, fyzikové, historici, lingvisté, a také sociální antropologové. Ano, bronz jako materiál zasáhl naši civilizaci v mnoha směrech. Prof. Miroslav Raab z Ústavu makromolekulární chemie AV se podíval na tento materiál opravdu z mnoha hledisek. Osobně například sledoval, jakým způsobem zvoní bronzové zvony.

Když o lásce rozhoduje jízdní řád a matematika

Tramvaj |foto:Profimedia

Mate matika? Tedy mate nás matematika? Odporuje někdy výsledek zdravému, selskému rozumu i v případě, kdy ho vypočítá úplně správně profesionální matematik? Právě takovým případům se věnuje nový cyklus Meteoru „Mate-matika?“. Matematika formou příběhů ztvárněných herci s komentářem matematika Doc. Mirko Rokyty z MFF UK.

V šestém díle se setkáme s mládencem, který se dost svérázným způsobem rozhoduje mezi dvěma slečnami – matematikou! Poslechněte si náš příběh.