Meteor o diamantových hvězdách, kyselé vodě a úžasném bronzu
Poslechněte si:
- 01:10 Existují diamantové hvězdy?
- 10:43 Jaká je podstata kvašení?
- 16:15 Kyselá voda
- 25:10 Jak zvoní bronzové zvony?
- 36:04 Když o lásce rozhoduje jízdní řád a matematika
Hovoří astrofyzik Zdeněk Mikulášek, chemik Pavel Jungwirth nebo chemik Miroslav Raab. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Matematické příběhy seriálu Mate-matika? komentuje Mirko Rokyta.
Existují diamantové hvězdy?
Jak by se vám líbil diamant o průměru 10 000 km? Víte, kolik diamantových prstýnků by z něho šlo vybrousit? Nepředstavitelně! Vždyť onen kosmický mega diamant má velikost srovnatelnou s naší planetou. Existuje ale ve vesmíru? Touto otázkou se zabývá prof. Zdeněk Mikulášek z Masarykovy univerzity v Brně. Zkoumal složení tzv. bílých trpaslíků. Jsou z čistého uhlíku?
Jaká je podstata kvašení?
Fenomén kvašení znají lidé od pradávna. Nicméně – něco jiného je umět víno nebo líh kvašením vyrobit a něco dočista jiného vědět, proč ty hrozny nebo řepa vlastně kvasí. V polovině 19. století se svářily dvě teorie: kvašení buď způsobují miniaturní houby, nebo je to čistě chemický proces. Záhadou však zůstávalo, že zatímco v jednom sudu všechno řádně kvasilo do lihu, ve druhém se nedělo nic a ve třetím to sice kvasilo, ale do kysela a do zápachu. Vše vysvětlil až 3. srpna 1857 fenomenální chemik Louis Pasteur. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.
Kyselá nebo zásaditá voda?
Voda má řadu zajímavých vlastností a možná vás překvapí, že není úplně stabilní. Tím samozřejmě nechceme říct, že by byla radioaktivní. Jde o stabilitu chemickou. Molekuly vody se rozpadají a pak zase slučují. Díky tomu může být voda kyselejší nebo zásaditější. Když budeme mít hrnec plný molekul vody a přijdeme se na ten hrnec podívat za rok, budou tam stále tytéž molekuly? O vlastnostech vody hovořil prof. Pavel Jungwirth z Ústavu organické chemie a biochemie.
Jak zvoní bronzové zvony?
Kdyby se konala mezinárodní vědecká konference na téma bronz, mohla by se sejít velice početná, různorodá a zajímavá společnost: metalurgové, chemici, fyzikové, historici, lingvisté, a také sociální antropologové. Ano, bronz jako materiál zasáhl naši civilizaci v mnoha směrech. Prof. Miroslav Raab z Ústavu makromolekulární chemie AV se podíval na tento materiál opravdu z mnoha hledisek. Osobně například sledoval, jakým způsobem zvoní bronzové zvony.
Když o lásce rozhoduje jízdní řád a matematika
Mate matika? Tedy mate nás matematika? Odporuje někdy výsledek zdravému, selskému rozumu i v případě, kdy ho vypočítá úplně správně profesionální matematik? Právě takovým případům se věnuje nový cyklus Meteoru „Mate-matika?“. Matematika formou příběhů ztvárněných herci s komentářem matematika Doc. Mirko Rokyty z MFF UK.
V šestém díle se setkáme s mládencem, který se dost svérázným způsobem rozhoduje mezi dvěma slečnami – matematikou! Poslechněte si náš příběh.
Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo na portále mujRozhlas.
Související
-
Tučňákům skalním nevadí „manželství na dálku“
Málokteří živočichové žijí trvale v páru. Jednomu druhu tučňáků však takový vztah vydrží i po odloučení na sta kilometrů.
-
Meteor o zániku civilizace, sluchu kormoránů, hořlavém sněhu a létajících pavoucích
01:03 Planetka a zánik civilizace 09:24 První český parník 14:02 Odkud teče pramenitá voda? 27:08 Slyší ptáci pod vodou? 36:01 Sníh, který hoří 34:49 Létající pavouci
-
Meteor o Saturnově tajuplném měsíci, paroháčích a svítícím slizu
Jak se vyrábí zelený svítící sliz? Když byl ondřejovský teleskop nový. Tajuplný Saturnův měsíc Enceladus. Paroží dává jelenům zabrat. Technický div světa v Nizozemí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
