Meteor o chytrých virech, českých lesích a létání na místě

Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo v mobilní aplikaci mujRozhlas.

Proč nám něco nechutná?

Určitě máte kamarády a známé, o nichž víte, že nějaké jídlo za žádných okolností nejedí. Nechutná jim a v životě by ho nepozřeli. Při tom vy sami ho zbožňujete. A naopak, vám odporný pokrm si jiní lidé pochvalují. Hlavně u dětí můžeme pozorovat neochotnu řadu potravin byť jen ochutnat. Čím jsou tyto rozdíly dány? Věda dnes ví o lidské chuti mnohé. Preference lze ovlivnit dokonce už u plodu během těhotenství. Podrobnosti přinesl prof. František Vyskočil z Fyziologického ústavu AV.

Objev supravodivosti

Elektřina|foto: 0fjd125gk87, Pixabay, Licence Pixabay, ©

Nejnižší možná teplota se označuje jako absolutní nula a má hodnotu -273, 15 stupňů Celsia. To se vědělo už ve druhé polovině 19. století. Jenže dosáhnout podobně nízké teploty a zkoumat chování látek, když je takhle zmrazíme, bylo obtížné. A když se to povedlo, došlo k senzačnímu objevu. 8 dubna 1911 nizozemský fyzik Heike Kamerlingh-Onnes objevil supravodivost. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Dokáží viry změnit pach člověka?

Komár druhu Aedes, který přenáší virus způsobující horečku dengue|foto:Profimedia

Vědci zkoumali viry zika a dengue způsobující nebezpečná onemocnění, na která zejména v tropických oblastech umírá velké množství lidí. Důmyslný experiment se pokoušel zjistit, jak se nemoc pomocí komárů přenáší. Sledování komárů ukázalo, že mnohem raději letí sát krev nakaženému člověku než zdravému. Jak poznají, kdo je nakažený? A proč by měli záměrně pomáhat nemoc šířit dál? Otázky zodpověděl dr. Jan Pačes

Chráníme dostatečně naše lesy?

Česko je velkým exportérem dřeva, zalesnění ČR je 34 % rozlohy a pomalu roste. Jenže situace s našimi lesy není tak růžová, jak to na první pohled vypadá. Pořádných lesů, tedy starých, zdravých a druhově pestrých, je málo. Navíc máme málo opravdu velkých lesních ploch. Lesy jsou rozkouskované a jen mizivé procento je ponecháno volnému působení přírody. Stavem lesů se dlouhodobě zabývá dr. Jeňýk Hofmeister z České zemědělské univerzity.

Jak se při letu udržet na místě?

Kolibřík |foto:Shutterstock

Létání je velmi náročný druh pohybu. Zvláštní disciplínou je pak let na místě. Nemáme na mysli plachtění, které využívají třeba dravci, kterým při tom pomáhá vítr. Pravý let na místě vyžaduje rychlé mávání křídly. Dokáží ho provádět třeba kolibříci nebo netopýři. Motivace je u obou stejná – dostat se k potravě. Některé rostliny mají nektar schovaný v hlubokém květu a bez letu na místě by nebylo možné se k němu dostat, jak potvrdil biolog prof. Jaroslav Petr.

Proč v horku nekropit?

Suchá, rozpraskaná půda |foto:Fotobanka Pixabay, Pixabay License, ©

Rozvojové země užívají až 90 % spotřeby své vody na zavlažování. V naprosté většině jde o nesmyslné plýtvání. Jak využít co nejvíce vody, ví naopak dobře Izrael. Tam je běžné, že se pije voda, která původně tekla toaletami. Izrael také velmi dobře zvládá odsolovat mořskou vodu. I o tom píše hydrogeolog Zbyněk Hrkal ve své knize O lidech a vodě, ze které si čteme v repríze.