Meteor o brýlích bez čočky, lovcích lebek, zrození televize nebo dinosaurech

Je možné udělat brýle bez čočky?

Mohou fungovat brýle bez čoček?|foto: Pexels,Pixabay,CC0 Creative Commons

Zní to jako nesmysl. Brýle bez čočky přece nemohou měnit dioptrii, nemohou přidat nebo ubrat tam, kde už to oko nezvládá. Přesto se takové brýle vyrobit dají, a to naprosto jednoduchým způsobem. Tento „vynález“ se obejde bez jediného šroubku, drátu či lepidla. Není v něm nic kovového, papírového ani skleněného. Využívá toho, že čočka v lidském oku zobrazuje tím hůře, čím dále od středu oka se obraz předmětu nachází. Pokud omezíme zorné pole jen na oblast kolem středu naší čočky, vidíme lépe. Jak tedy brýle bez čočky přesně fungují a z čeho je vyrobit? V Meteoru poradil doc. Zdeněk Bochníček z Přírodovědecké fakulty Masarykovy Univerzity.

Zrození televize zařídil ikonoskop

Schema ikonoskopu Vladimira Zworykina z roku 1923|foto: Vladimir Zworykin,Wikimedia,Volné dílo

Dnes je „bedna“ skoro v každé domácnosti, i když toto označení je v éře plochých obrazovek už značným přežitkem. Televize se každopádně v druhé polovině 20. století stala hlavním a nejsledovanějším komunikačním prostředkem. Přistání člověka na Měsíci či sledování Sametové revoluce v ČSSR si bez televize neumíme představit. Dnes její slávu stále významněji ukrajuje internet. Každopádně vynález televize se rodil pozvolna a velkou roli v tom sehrál tzv. „ikonoskop“. Stál za ním Vladimir Zworykin. Co se tehdy před 95 lety událo, nám přiblížila rubrika Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Mravenci lovci lebek

Mohou být mravenci lovci lebek?|foto: Ronny Overhate,Pixabay,CC0 Creative Commons

Mravenci jsou neuvěřitelně pestrou a úspěšnou čeledí hmyzu. Je známo přes 12 tisíc druhů a jako kuriozitu uveďme, že hmotnost všech mravenců na Zemi je srovnatelná s hmotností všech lidí. S lidmi mají společného i to, že žijí sociálním životem. Tvoří společenstva, mají rozdělené úlohy, vzájemně si pomáhají a budují. Přestože jsou vědci zvyklí na velu pestrost vlastností různých druhů, byl druh Formica archiboldi obestřen po 60 let záhadou. V jeho mraveništi totiž byly opakovaně nalézány lebky jiných mravenců. Jak ale může mravenec zabíjet příslušníky mnohem větších druhů? Prof. Jaroslav Petr nám tuto záhadu objasnil.

Velká výprava za dinosaury končí

Dinosaurus|foto: Jerzy Górecki,Pixabay,CC0 Creative Commons

V Meteoru posloucháme šestidílný příběh o výpravě, která se díky stroji času vydala do dob dinosaurů. Autorem je odborník na dinosaury Vladimír Socha. Knihu s názvem Poslední dny dinosaurů (Radioservis, 2016) pro rozhlas zdramatizoval Pavel Brycz. Dobrodružný příběh plný překvapení a nebezpečných setkání s dinosaury zároveň popisuje svět druhohor, jak si ho představují dnešní vědci.

V předchozích dílech jsme slyšeli, jak se tři vědci: Roben, Kowalski a Torrensová spolu s agentem Singhem vydali do druhohor mezi dinosaury. Vyslal je tam doktor Archibald šéf -přísně tajného zařízení v USA. Jejich přistání v druhohorách bylo úspěšné, ale mělo několik zádrhelů: zaprvé Archibald poslal naši výpravu bez jejího vědomí do druhohor jen desítky hodin před dopadem ničivého asteroidu, zadruhé profesor de Brass kulantně řečeno zešílel. Chtěl zabránit naší výpravě v návratu zpět do současnosti a také chtěl zachránit nejinteligentnější dinosaury před následky dopadu asteroidu a vytvořil pro ně něco jako Noemovu archu. Naštěstí se našim hrdinům podařilo utéct a sledovali, jak dinosauři zabili de Brasse. Pak se Země srazila s planetkou. Zároveň se podle plánu otevřela časoprostorová trhlina, jediná naděje členů výpravy na záchranu. Projdou jí? Jak celý příběh dopadne?         

Porazili by inteligentní dinosauři člověka?

Po skončení posledního dílu příběhu Poslední dny dinosaurů jsme se zeptali autora knižní předlohy Vladimíra Sochy, jestli se při popisu zvířat a prostředí druhohor držel vědeckých poznatků nebo někde třeba kvůli ději přidal velký kus fantazie, jestli máme být rádi, že planetka dinosaury zabila a umožnila rozvoj člověka na jejich úkor, nebo jestli by se bývali vyvinuli inteligentní dinosauři, kdyby planetka nespadla.