Meteor o básníkovi v sopce, egyptských hrobkách a problémové klimatizaci

Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo v mobilní aplikaci mujRozhlas.

Proč básník Goethe zkoumal českou sopku?

Heinrich Christoph Kolbe: Goethe jako básník a umělec před Vesuvem|foto:Profimedia

V roce 1773 byla zveřejněna studie O vyhaslé sopce u města Chebu, týkající se tamního vrchu Komorní hůrka. Spisek vzbudil odbornou diskusi. Takzvaní vulkanisté s autorem souhlasili. Zatímco neptunisté tvrdili, že jde o nepravou sopku vzniklou na jezerních usazeninách následkem požáru podzemního uhelného ložiska. Kdo měl pravdu?

K hledání odpovědi se 30. července 1822 sešlo cosi jako „terénní konzilium“. Svolal ho 73letý fyzik, mineralog a známý básník Johann Wolfgang von Goethe. S jakým závěrem? Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Jak se obejít bez Horské služby?

Vrtulník horské služby během pátrání po pohřešovaných polských turistech|foto:Horská záchranná služba Slovensko

Každoročně a celoročně zasahuje Horská služba ve špatně dostupném terénu, aby zachránila turisty, kteří se dostanou do obtíží. Často svou naivitou nebo jen tím, že se ani nepodívají na předpověď počasí.

Každý zásah Horské služby ovšem zároveň narušuje přírodu. Proto se na to, jak sám sebe neohrozit, zaměří i další díl pázdninového cyklu Meteoru, který by šel nazvat „Jak NE do přírody“. Moderátoři Meteoru Kateřina Březinová a Petr Sobotka si hrají na výletníky, kteří se nevědomky dopustí přešlapu, na což je upozorní strážce přírody Ondřej Vítek.

Záhadná malba z egyptské hrobky

Téměř 4600 let stará egyptská malba byla objevena roku 1871 v hrobce prince Nefermaata a jeho ženy Itet v Meidumu v Dolním Egyptě. Bývá označována za jednu z nejlepších maleb, jaké kdy vytvořil staroegyptský umělec. Srovnává se s Monou Lisou. Zachycuje dvě trojice hus, proto také název Meidumské husy.

Meidumské husy. Malba na hrobce prince Nefermaata a jeho ženy Itet v Meidumu v Dolním Egyptě|foto:Profimedia

Z šesti nádherně vyobrazených hus lze čtyři určit jako husy velké, případně polní, a husy běločelé. Zbylé dvě, zdaleka nejnápadnější, představují již půldruhého století záhadu. Mohlo by jít o vyhynulé druhy? Se zajímavou teorií nás seznámil ředitel pražské zoo Miroslav Bobek v četbě ze své připravované knihy Ryšavý knihovník a další zápisky ředitele zoo.

Proč našemu tělu vadí klimatizace?

Neustálý proud chladného suchého vzduchu z klimatizace nepůsobí dobře například na naše oči|foto:Shutterstock

Klimatizace je skvělý vynález a neumíme si bez něj dnes jízdu v autě představit. Používá se také v některých kancelářích. Má ale své nevýhody. Neustálý proud chladného suchého vzduchu nepůsobí dobře například na naše oči.

Řidiči mohou slzet, což ohrožuje jejich bezpečnost. Rozvody klimatizace také např. přenášejí bakterie. Jaké problémy může klimatizace přinést? Na to upozornil v Meteoru prof. František Vyskočil z Fyziologického ústavu AV.

Sherlock Holmes a Codex Euricianus

Sherlock Holmes vždy využíval vědecké postupy. Není tedy divu, že se tato postava objevuje i v Meteoru. Autory téměř tří desítek případů byli buď spisovatel Rudolf Čechura nebo hlavní redaktor Meteoru Josef Kleibl.

Čtěte také

Josef Kleibl: Sherlock Holmes a Codex Euricianus

Zveme vás k poslechu kriminálního případu, ve kterém nahlédneme do mysli geniálního detektiva. Příběh se jmenuje Sherlock Holmes a Codex Euricianus. K poslechu je jako stream mezi 30. červencem a 6. srpnem 2022.

Účinkují: Svatopluk Beneš, Jiří Císler, Radim Vašinka, Josef Patočka, Vladimír Čech a Jindřich Jemelka. Scénář Josef Kleibl, píseň Petr Skoumal, Jan Vodňanský, režie Karel Weinlich. Premiéra 24. ledna 1987.