Sopky: Kaňon V jámách
V Doupovských horách můžete vidět, jak hory sopečného původu vznikaly, ale taky jak se vulkán rozpadal.
Nedaleko Radonic vznikl zhruba před 25 miliony lety kaňon. Jeho dnem protéká potok, který zde odkryl mocnou sekvenci laharů, uloženin proudů bahna a kamení.
Ty vznikají na svazích vulkánů. Celé skalní defilé nám tak dává obraz o tom, že sopečné pohoří Doupovských hor neprodělávalo jen fáze budování, ale také etapy rozpadu vulkánu.
Lahary
Hranu kaňonu tvoří skály, které jsou úžasnými sopečnými uloženinami. Jsou to lavice metr a půl širokých čedičových láv uložené v proudu bahna a kamení, takzvané lahary.
Proud se usadil na úpatí vulkánu velice rychlým sesuvem o rychlosti 200 km/h. Lávový proud v podobě husté kaše byl schopen unášet i kameny o průměru dvou metrů. Všechno, co bylo na svahu sopky, proud sebral. Na jednom místě tu můžeme vidět spoustu typů hornin.
Lahary jsou proloženy několika lávovými proudy, které tu protékaly pět milionů let před ukončením sopečné aktivity Doupovských hor. Podobné lahary je možné také vidět ve Skalce skřítků u Dubiny u Karlových Varů, v širším okolí Kadaně nebo na Jezerní hoře u Klášterce nad Ohří.
Kaňon V Jámách najdeme na půl cesty mezi Radechovem a Mašťovem.
Trasa reportáže, kterou jste mohli slyšet v Meteoru 2. 8. 2014, je vyznačena v mapě čísly.
S geologem Vladislavem Rapprichem z České geologické služby jsme navštívili kaňon V jámách, jehož souřadnice jsou S 50°16'41", V 13°15'52,5". Místo se zobrazí po kliknutí na tuto mapu.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
