Martin Kavka, autor Hacknuté češtiny: Na jazyk si neradi necháváme sáhnout. Je jako posvátná kráva
Kniha je výsledkem desetileté práce Martina Kavky a kolektivu autorů. „Od minulého století se na češtinu pořádně nesáhlo. Poslední pravopisná reforma se dělala v roce 1993,“ připomíná. Jaká slova se objeví jen na chvilku? Co znamenají různé zkratky? Co všechno jsme převzali z angličtiny? Jak je to s politickými výrazy? Kdy bude světový den slangu? Jak si hrají s jazykem v jiných zemích? A jak jsou na tom s češtinou jeho děti?
Do knihy autoři vybrali hravé novotvary, nad kterými čtenář žasne a zároveň se baví. „Když Ester Ledecká vyhrála na olympiádě dvě zlaté medaile, vzniklo několik slov. Třeba esterifikace, což je skvělé zvládnutí několika disciplín. Nebo ledět. To je výraz Ester Ledecké, když vyhrála o setinu sekundy zlatou.“
„O jazyku říkám, že je to divoká řeka, která si vždycky najde cestu přes bariéry. Komunisti se ho pokusili svázat zákonem. Ale nedaří se to, i když se to spoustě lidem nelíbí.“
„Na jazyk si neradi necháváme sáhnout. Myslím, že kdyby teď přišla nějaká jazyková reforma, tak máme lidi v ulicích,“ myslí si Martin Kavka, novinář a autor neortodoxního slovníku dnešní mateřštiny. „Mám pocit, že Češi, a nejen my, vnímají jazyk jako posvátnou krávu, na kterou se nesahá,“ uzavírá v Blízkých setkáních.
Související
-
Je náš jazyk i díky zdrobnělinám výjimečný? Odpovídá Martin Prošek, ředitel Ústavu pro jazyk český
Proč zdrobněliny používáme a jaké mají místo ve slovní zásobě češtiny? Jak se zdrobněliny v našem jazyce tvoří?
-
Nemůžeme zakázat mladší generaci anglická slova. Češtinu to neohrozí, soudí jazykovědec Jiří Rejzek
Jak je to s přebíráním slov z angličtiny? „Mnoho lidí v tom vidí prznění. Jazyk to ale neohrozí,“ myslí si Jiří Rejzek v Blízkých setkáních.
-
Domluvíme se spolu? Aneb čeština a její proměny
Čeština má svátek! Od roku 1999 se 21. únor slaví jako Mezinárodní den mateřského jazyka. Slavit mohou i ti, kteří na zeměkouli mluví dalšími sedmi tisíci jazyky.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.