Nemůžeme zakázat mladší generaci anglická slova. Češtinu to neohrozí, soudí jazykovědec Jiří Rejzek
Jak je to s přebíráním slov z angličtiny? „Mnoho lidí v tom vidí prznění. Jazyk to ale neohrozí,“ myslí si Jiří Rejzek v Blízkých setkáních. Spolupracuje na akademickém slovníku současné češtiny. Co se v něm snaží zachytit? Čím se zabývá etymologie? A čím lexikologie? Co či kdo je ve slovenštině Trsteniarik? Má v češtině nějaké zlozvyky? Poslechněte si v audiu.
„Můžeme se bavit o tom, jestli jsou některé výrazy z angličtiny potřebné,“ uvažuje nad otázkou anglicismů jazykovědec Jiří Rejzek. Má například čeština ekvivalent slova „fake“? Nebo výrazu „to dáš“? „Nemůžeme zakázat mladší generaci, aby ta slova používala,“ krčí rameny.
Pro cizince je čeština skutečným postrachem. „Nevím, jestli je složitost češtiny něco, čím bychom se měli pyšnit. Pro cizince je složité pochopit zásady například českých pádů. Je to ale krásný a bohatý jazyk.“
„Angličtina třeba neumí vyjádřit kulaťoučké jablíčko. Zdrobněliny nebo škála nadávek jsou také bohatší. To si jen myslím. Nemám to vědecky podloženo,“ uvádí Jiří Rejzek.
Slovenština
Bocian, ťava nebo omrvinka. Je nám slověnština pořád blízká? „V Evropě nenajdeme moc jazyků, které by si byly tak blízké,“ ujišťuje. „Myslím, že lexikální rozdíly nejsou to, co by nám znemožnilo slovenštině rozumět. Když nějaké slovo neznáte, můžete se zeptat.“
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
