Domluvíme se spolu? Aneb čeština a její proměny
Čeština má svátek! Od roku 1999 se 21. únor slaví jako Mezinárodní den mateřského jazyka. Slavit mohou i ti, kteří na zeměkouli mluví dalšími sedmi tisíci jazyky.
Ačkoliv se to může zdát jako vysoké číslo, polovině z nich hrozí zánik. V praxi to znamená, že zhruba každé 2 týdny jeden jazyk zaniká. Hrozí zánik i češtině? V jaké je naše mateřština kondici, jak se liší jazyk používaný v současné literatuře od toho, jakým se dorozumíváme běžně mezi sebou a co současnou češtinu nejvíc ovlivňuje? Jak se čeština proměnila za posledních více než 30 let od Sametová revoluce a jak ji ovlivnil nástup internetu a sociálních sítí? Expedice do světa současné češtiny právě začíná!
Co je mateřština?
Mateřský jazyk je náš nejpřirozenější způsob komunikace. Náš mateřský jazyk patří mezi západoslovanské jazyky, jehož první důkazy můžeme nalézt již ze 12. století. Terminologie češtiny je ovlivněna latinou a němčinou a dnes je čeština považována za jeden z nejtěžších jazyků světa. Dnes česky mluví cca 13 milionů obyvatel, a počet zahrnuje také Čechy žijící v zahraničí.
Svátek jazyků
21. únor coby svátek mateřských jazyků zavedlo UNESCO v roce 1999. Datum navrhl stát Bangladéš, pro který je právě 21. únor památný den, symbolizující boj o postavení jazyka v Bangladéši. 21. února 1952 totiž proběhla v Dháce velká studentská demonstrace usilující o zrovnoprávnění bengálštiny s urdštinou.
Moci mluvit vlastním jazykem není zcela přirozené - v Evropské unii je sice 24 úředních jazyků, ale v celé Evropě najdeme více než 60 původních regionálních a menšinových jazyků, kterými hovoří okolo 40 milionů osob. Patří k nim např. baskičtina, katalánština, fríština, sámština (dříve známá jako laponština), velština a jidiš.
Ohrožené jazyky
Mezi ohrožené jazyky patří ty, kterými mluví v globálním měřítku malá skupina lidí a také ty, které nemají svou písemnou podobu. Těm hrozí zánik velmi úmrtím posledních lidí, kteří tímto jazykem hovoří. Mluvčí malých jazyků postupně přebírají cizí jazyk silnější populace, který jim umožňuje jednat s úřady, studovat či sledovat média. Např. jazykem Hanti na západní Sibiři mluví méně než 10 000 lidí a navíc je rozdělený do tří dialektů.
Jazykem Ongota v Etiopii mluví už jen 12 lidí, S'aoch je jedním z 19ti jazyků jazyků, používaných v Kambodži a mluví jím už pouze 10 lidí, přitom kdysi tímto jazykem mluvilo celé kulturní společenství, které bylo v sedmdesátých letech 20. století vybito Rudými Khméry. Existuje i 18 jazyků pouze s jedním žijícím mluvčím. Jsou mezi nimi například Apiaka, Diahoi a Kaixana v Brazílii, indiánské jazyky Pazeh, Tolowa a Wintu-Nomlaki v USA, jazyky Dampal a Take v Indonésii a Bikya a Bishuo v Kamerunu.
Proměněná čeština
Podobu dnešní češtiny ovlivnily nejen politické změny po roce 1989, ale i změny společenské: jak nástup internetu, tak sociální sítě jako Facebook, Instagram a Twitter a mobilní komunikace. Jaká slova používá současná mladá generace?
O tom všem Expedice do světa současného českého jazyka, kterou povedou lexikoložka Michaela Lišková z Ústavu pro jazyk český AV ČR, ředitel Ústavu českého národního korpusu FF UK Michal Křen a zakladatel knižních cen Magnesia Litera a literární kritik Pavel Mandys.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
