Expedice do světa pozdravů a mezilidských vztahů

21. listopad 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Expedice za historií pozdravů

21. listopad je Světovým dnem pozdravů. Vznikl v roce 1973 v reakci na izraelsko-palestinský konflikt a v Česku se o něm moc neví, přestože se slaví ve 180 zemích světa.

Nejde v něm pouze o připomínku pozdravu coby mírotvorného prvku, ale též coby základního stavebního kamene mezilidských vztahů. Tušíme, jakou moc má obyčejný pozdrav a co dalo za vznik slovům ahoj nebo nazdar? Jak se lidé zdravili před 100 a více lety? Kde je zvykem objetí a kde je i podání ruky vnímáno jako nežádoucí? A jak změnila pandemie koronaviru nejen pozdravy, ale i sociální interakce lidí?

World Hallo Day

Mezinárodní den pozdravů má zajímavou historii. Může sice trochu působit jako recese, ale vznikl v reakci na izraelsko-palestinský konflikt v roce 1973. Věčné spory se tehdy vyostřily a USA uvedly svou armádu do stavu pohotovosti. Válka byla na spadnutí a student Harvardovy univerzity Michael McCormack přišel s mírovou iniciativou: Světovým dnem pozdravů. On a jeho bratr Brian tím chtěli upozornit politiky, že je lepší spolu mluvit, než válčit. A vycházeli přitom z faktu, že první slovo, které si lidé při setkání vymění, je pozdrav.

Na zdar i nazdar

Styl zdravení i způsob sociálních interakcí se v různých částech světa liší. Nejčastějšími tuzemskými pozdravy jsou ahoj, čau a nazdar. Jeden z nich je ryze český, zbývající dva jsou převzaté. Oním jediným českým je slovo „nazdar“. Uchytilo se ve formě pozdravu v polovině 19. století a jde o složeninu z prvních dvou slov ze sloganu na kasičkách, do nichž lidé v roce 1851 přispívali na stavbu českého Národního divadla. Celý slogan zněl: Na zdar důstojného Národního divadla. Sousloví se pak zkrátilo a zdomácnělo ve formě pozdravu „nazdar“.

Expedice za historií pozdravů

Ahoy, ahoe, A.H.J.

Dalším frekventovanýc zdravícím slovem je „ahoj“. Pochází z anglických (a i do angličtiny převzatých) slov „ahoe“ či „a hoy“. Ahoe je prastarý námořnický pozdrav, který byl počeštěn na ahoj a v angličtině znamená „loďka“. Mezi lidmi ho prosadili trampové a vodáci. Existuje ale i jiná legenda: podle ní bylo toto slovo používáno v nejvyšší nouzi, kdy bouře zlomila kormidlo i stěžeň, a loď byla už jen v božích rukou. Pokyn „ahoy“ tak námořníkům přikazoval pokleknout a modlit se k poctě Ježíšově:  Ad Honorem Jesus. Transkripce těchto slov pak tvoří zmiňované ahoy.

Ciao, schiavo, čau

Čao nebo čau vychází z italského pozdravu „ciao“ a ten má původ ve slově schiavo, což znamenalo služebník. Slovo čao (čau) k nám proniklo v polovině minulého století díky italskému filmu Velká modrá cesta, v němž hrál hlavní roli slavný herec a zpěvák Yves Montand. Ten slovem „ciao ve filmu rozhodně nešetřil a lidem u nás se zalíbilo. Z velké části i proto, že ho vnímali jako protiklad ke komunistickému oficiálnímu pozdravu „čest práci“. 

Expedice za historií pozdravů

Hello, hallo, hey, hi

Stejně jako italské ciao se do řady světových jazyků dostalo i anglické slovo hello nebo hallo či zkrácené hi. Typickým příznakem dnešní doby je ale ubývání pozdravů - ve virtuálním prostoru na chatech i na sociálních sítích. Pozdravy v tomto prostředí často mizí kvůli úspoře času i kvůli dojmu kontinuity chatu.

Odbornými navigátory při Expedici za tajemstvím pozdravů i lidskou psychikou budou ředitel Národního ústavu lidové kultury PhDr. Martin Šimša, sinoložka PhDr. Helena Heroldová z Náprstkova muzea v Praze a psycholog a psychiatr MUDr. Tomáš Rektor.

Spustit audio

Související