Proč máme masopust? Od antického Řecka přes zvedání sukní ve středověku až k dnešnímu Hlinecku

22. únor 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Věra Hendrychová: Masopust

Závěrečné dny masopustu, které právě prožíváme, pro naše předky patřily k těm nejdivočejším. Tučným čtvrtkem počínaje a masopustním úterým konče.

Masopust začíná 7. ledna, po svátku Tří králů, a jeho konec závisí na datu Velikonoc. Připadá na Popeleční středu, kterou začíná období 40denního předvelikonočního půstu.

Pieter Bruegel: Boj mezi karnevalem a půstem

Původně šlo ale o pohanské svátky – antické slavnosti, tzv. saturnálie, což byl jeden z nejvýznamnějších svátků římského náboženství, slavený na zimní slunovrat. Masopusty a karnevaly tedy souvisí patrně s předkřesťanskými oslavami obnovy přírody a začátku jara.

Pro lidi v minulosti byl masopust oficiálním svátkem hodování. Na královském dvoře se konaly hostiny, ve městech tancovačky, na venkově vepřové hody. A k tomu všemu neodmyslitelně patřily průvody masek a karnevaly, a to ve všech koutech světa.

Co ale dalo masopustu za vznik? Je pravda, že se ve středověku smělo o masopustu vše? Jak se proměnil v průběhu staletí? A jaký význam má dnes?

autoři: Josef Kluge , Markéta Ševčíková
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.