Proč máme masopust? Od antického Řecka přes zvedání sukní ve středověku až k dnešnímu Hlinecku

22. únor 2020

Expedice

Závěrečné dny masopustu, které právě prožíváme, pro naše předky patřily k těm nejdivočejším. Tučným čtvrtkem počínaje a masopustním úterým konče.

Masopust začíná 7. ledna, po svátku Tří králů, a jeho konec závisí na datu Velikonoc. Připadá na Popeleční středu, kterou začíná období 40denního předvelikonočního půstu.

Logo|foto:Český rozhlas

Původně šlo ale o pohanské svátky – antické slavnosti, tzv. saturnálie, což byl jeden z nejvýznamnějších svátků římského náboženství, slavený na zimní slunovrat. Masopusty a karnevaly tedy souvisí patrně s předkřesťanskými oslavami obnovy přírody a začátku jara.

Pro lidi v minulosti byl masopust oficiálním svátkem hodování. Na královském dvoře se konaly hostiny, ve městech tancovačky, na venkově vepřové hody. A k tomu všemu neodmyslitelně patřily průvody masek a karnevaly, a to ve všech koutech světa.

Co ale dalo masopustu za vznik? Je pravda, že se ve středověku smělo o masopustu vše? Jak se proměnil v průběhu staletí? A jaký význam má dnes?

autoři: Josef Kluge , Markéta Ševčíková