Proč máme masopust? Od antického Řecka přes zvedání sukní ve středověku až k dnešnímu Hlinecku

22. únor 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Věra Hendrychová: Masopust

Závěrečné dny masopustu, které právě prožíváme, pro naše předky patřily k těm nejdivočejším. Tučným čtvrtkem počínaje a masopustním úterým konče.

Masopust začíná 7. ledna, po svátku Tří králů, a jeho konec závisí na datu Velikonoc. Připadá na Popeleční středu, kterou začíná období 40denního předvelikonočního půstu.

Pieter Bruegel: Boj mezi karnevalem a půstem

Původně šlo ale o pohanské svátky – antické slavnosti, tzv. saturnálie, což byl jeden z nejvýznamnějších svátků římského náboženství, slavený na zimní slunovrat. Masopusty a karnevaly tedy souvisí patrně s předkřesťanskými oslavami obnovy přírody a začátku jara.

Pro lidi v minulosti byl masopust oficiálním svátkem hodování. Na královském dvoře se konaly hostiny, ve městech tancovačky, na venkově vepřové hody. A k tomu všemu neodmyslitelně patřily průvody masek a karnevaly, a to ve všech koutech světa.

Co ale dalo masopustu za vznik? Je pravda, že se ve středověku smělo o masopustu vše? Jak se proměnil v průběhu staletí? A jaký význam má dnes?

autoři: Josef Kluge , Markéta Ševčíková
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.

Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu

Nebojte se klasiky!

Nebojte se klasiky!

Koupit

Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?