Proč máme masopust? Od antického Řecka přes zvedání sukní ve středověku až k dnešnímu Hlinecku

22. únor 2020

Expedice

Závěrečné dny masopustu, které právě prožíváme, pro naše předky patřily k těm nejdivočejším. Tučným čtvrtkem počínaje a masopustním úterým konče.

Masopust začíná 7. ledna, po svátku Tří králů, a jeho konec závisí na datu Velikonoc. Připadá na Popeleční středu, kterou začíná období 40denního předvelikonočního půstu.

Logo|foto:Český rozhlas

Původně šlo ale o pohanské svátky – antické slavnosti, tzv. saturnálie, což byl jeden z nejvýznamnějších svátků římského náboženství, slavený na zimní slunovrat. Masopusty a karnevaly tedy souvisí patrně s předkřesťanskými oslavami obnovy přírody a začátku jara.

Pro lidi v minulosti byl masopust oficiálním svátkem hodování. Na královském dvoře se konaly hostiny, ve městech tancovačky, na venkově vepřové hody. A k tomu všemu neodmyslitelně patřily průvody masek a karnevaly, a to ve všech koutech světa.

Co ale dalo masopustu za vznik? Je pravda, že se ve středověku smělo o masopustu vše? Jak se proměnil v průběhu staletí? A jaký význam má dnes?

autoři: Josef Kluge , Markéta Ševčíková

Spustit audio

Všechny díly pořadu na mujRozhlas

Související

V Itálii a ve Francii se o masopustu i prali. U nás byl relativně poklidný, říká historička

Ve svých knížkách se zabývá lidovými zvyky, obyčeji a pověstmi. Řada z nich se vztahuje i k masopustu a Velikonocům. Zkoumala i své netradiční jméno.

Přehrát
Doudlebský masopust

Jeden mrazivý den s koledníky ze Střížova můžeme prožít v dokumentu Hany Soukupové.

Přehrát
363. schůzka: Krvavý masopust na krumlovském zámku

Budeme se tentokrát věnovat osudu nejstaršího syna krále Rudolfa II., který nesl jméno velice vznešené, leč k němu samému se opravdu nehodící: Julius Caesar d'Austria.

Přehrát