V Itálii a ve Francii se o masopustu i prali. U nás byl relativně poklidný, říká historička Valburga Vavřinová

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy 03565857.jpeg

Historička Valburga Vavřinová se ve svých knížkách zabývá lidovými zvyky, obyčeji a pověstmi. Řada z nich se vztahuje i k masopustu a Velikonocům. Zkoumala i své netradiční jméno.

„U nás se to dědí. Prvorozená byla Valburga nebo se to objevovalo jako druhé křestní jméno. I Marie Terezie měla třetí jméno Walburga. Když jsem studovala historii, zjistila jsem, že Walburga pocházela z Walesu, narodila se roku 710 a založila klášter.“

Masky chránil i zákon

Masopust se u nás dodržoval už ve 13. století. „Masky mohly vyjadřovat i třenice ve společnosti. U nás probíhaly masopusty relativně poklidně, ale ve Francii a Itálii někdy docházelo k ošklivým rvačkám. V Benátkách dokonce existuje od středověku zákon na ochranu masek.“

V průvodech najdete medvěda, laufera, bábu s nůší. Ale proč tam jsou? „Masky symbolizovaly emoce, přírodní síly. Proto je tam medvěd, jako neovladatelná síla přírody. Ve Francii byl populární kohout. U nás se taky objevoval, konala se i poprava kohouta.“

Po masopustu čtyřicet dní půstu

Dnes je poslední den masopustu a zítra popeleční, škaredá nebo taky bláznivá středa. „Když jdete na mši, tak kněz spálí jívové větvičky z loňských Velikonoc a potom popelem znamená věřící na čele.“

O půstu by se neměly jíst pokrmy z teplokrevných živočichů, mléčné výrobky, ani vejce, které symbolizují budoucí život. „Slepice u nás nebyla do 13. či 14. století běžným domácím ptákem. V Norsku a Švédsku pokrmy z vajec neznali ještě v 1. polovině 19. století.“

Kořeny sv. Valentýna sahají i do české historie

Valentýn

O sv. Valentýnu se mluví jako o importované tradici. Ale její kořeny sahají dokonce do české historie.

„Dcera Karla IV. Anna byla provdána za anglického krále Richarda. Padli si do oka, a když byly zásnuby, tak dostala báseň Ptačí sněm. Ta se manželům zalíbila a vždy na sv. Valentýna dělali slavnosti. Tradice s trubadúry upadla v zapomnění a obnovila ji Amerika v 19. století.“

Proč jsou vajíčka barevná?

Někde se o Velikonocích polévá vodou. „Když křesťané odcházeli v bílých rouchách od křtu, čekali na ně zastánci jiných náboženství a házeli je do řeky.“

A proč jsou vejce na Velikonoce barevné? „To pořádně nikdo neví. Mně se nejvíc líbí pohádka, jak sv. Petr přišel do nuzné chatrče a hospodyně ho uctila posledním vajíčkem. Když se probudili, zůstaly tam barevné skořápky, které se proměnily ve zlato, stříbro, drahé kameny.“

Jaká byla její cesta k historii? Jak se vztahuje ke sv. Valentýnu čokoláda? Proč se staví májky?