Jak chápou štěstí v různých koutech světa? Zjišťují cestovatelé Kristýna Tronečková a Matouš Hurtík
Co je štěstí? Muška jenom zlatá? Pro cestovatelku a psycholožku Kristýnu Tronečkovou je štěstím právě hledání pramenů štěstí. „Štěstí je víc o pocitu než o definici.“
„Štěstí je procítit a prožít bytostnou esenci drobných radostí, které si dokážeme poskládat. Být za to vděčni a připomínat si to každý den. Bez toho můžeme tápat ve slepých uličkách,“ upozorňuje psycholožka Kristýna Tronečková.
S cestovatelem Matoušem Hurtíkem procestovali spoustu zemí a jsou autory několika knih. V různých zemích prý cestu ke štěstí volí jinak. „Třeba Japonci jsou soustředěni na systém, o který se můžou opřít. Řád jim navozuje klid.“
Lidí se spisovatelka Kristýna Tronečková ptá náhodně na ulici. „Miluju na tom tu pestrost, kdy někoho potkám. Často bývají překvapeni tématem. Ale ptát se na to, proč jsou třeba naštvaní, mě nebaví,“ směje se. „V Bhutánu nebo Kostarice se vrací k tomu, že nepotřebujeme mnoho, abychom byli šťastní.“
„V Bhútánu třeba neměří HDP, ale hrubé národní štěstí. Ekonomicky je přitom jednou z nejchudších zemí na světě. Jdou za lidským štěstím a to je krásný směr, kterým se může lidstvo ubírat,“ doplňuje cestovatel Matouš Hurtík.
Související
-
Expedice za štěstím
Otázku, co je to štěstí a jak ho dosáhnout, řeší lidstvo tisíce let. Aristoteles prohlašoval, že hledání štěstí má být hlavním cílem našeho života.
-
Štěstí trvá krátce, mám radši jeho brášky, radost a spokojenost, prozrazuje Kateřina Cajthamlová
Samotu člověk vyhledává. Osamělost je pocit, že mě všichni opustili a já zůstal sám, vysvětluje rozdíl psychoterapeutka Kateřina Cajthamlová.
-
Cesty za štěstím. Dokument z pěti zemí o tom, co dělá lidi šťastnými
Autorka Tereza Hronová vyrazila do Etiopie, Zambie, Kambodži, Jordánska a Olšan u Brna a hledala recept na štěstí. Ve světě našla odpovědi, ale ještě víc otázek.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
