Malá vzrůstem, ale velká hlasem. Osudové ženy: Věra Špinarová

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Věra Špinarová během společného koncertu s Petrou Janů v Lucerně (prosinec 2014)
0:00
/
0:00

Stálici naší populární hudby se pro její výrazný alt přezdívalo česká Tina Turner nebo Janis Joplin. Jejím mateřským znaménkem se stal hit Jednoho dne se vrátíš. Tak trochu rebelka zažila vzlety i pády, ale vždy se dokázala zvednout a jít dál.

Host: Miloš Skalka, hudební publicista a moderátor
Účinkují: Jana Zenáhlíková, Ondřej Brousek, Lucie Žáčková, Petr Buchta
Připravila: Eva Dvořáková
Dramaturgie: Ivana Chmel Denčevová
Zvukový mistr: Jiří Slavičínský
Režie: Michal Bureš
Premiéra: 7. 3. 2020

Byla neodmyslitelně spjatá s Ostravou. Mnozí ji považují za tamní rodačku, i když se pár dní před Vánocemi 1951 narodila v Pohořelicích u Brna. Tatínka, zručného truhláře, ale zlákala nabídka stát se horníkem, a tak když bylo Věře asi 7 let, celá rodina přesídlila do Ostravy.

Osudu navzdory

Už tehdy věděla, že z ní jednou vyroste zpěvačka. „Postavila se k televizi, dupala a volala: Já budu zpěvačka! Maminka tomu moc nevěřila. Chtěla, aby Věra měla slušné civilní povolání,“ líčí hudební publicista Miloš Skalka.

Motto? Ne, spíš říkám, že jsem taková, jaká jsem… Vždy jsem se odlišovala! Dělala jsem věci tak, jak jsem to cítila. Někdy to bylo nahoru, někdy dolů, protože ono být zpěvačkou, není jednoduché. Ne tak, jak to vypadá. Lidi si myslí, že zpěvák přijde, zazpívá, sebere peníze a je v balíku. To je veliký omyl. Jsou to léta práce, dřiny, odříkání.
Věra Špinarová, leden 2017

Přesto si Věra prosadila, že zkusí štěstí na konzervatoři. Nevzali ji. Ne pro nedostatek talentu, ale pro její malý vzrůst. „152 cm opravdu není ideální výška pro šoubyznys, i když v případě Věry Špinarové se ukázalo, že je to úplně jedno,“ směje se Skalka.

„Místo konzervatoře nastoupila na učiliště.  Měla být chemičkou prádelen a čistíren.“ Zpívala ale pořád dál. První úspěch zaznamenala v 15 letech v soutěži Májový křišťál. O dva roky později už zpívala se skupinou Flamingo a také s Royal Beat.

Music Box

Socha Věry Špinarové od Davida Moješčíka

„Vzápětí přistoupila k sólovému mikrofonu skupiny Majestic, kterou právě tehdy opouštěla Marie Rottrová,“ vysvětluje Skalka. Právě se skupinou Majestic Špinarová natočila svůj první velký hit.

„Cover verze písně liverpoolské zpěvačky Cilly Black Surround Yourself With Sorrow s českým textem dostala název Music Box a pro Věru znamenala skvělý start. Posunula ji do posluchačského povědomí,“ dodává publicista.

Manažer a neřízená střela

V té době převzal otěže skupiny Majestic Ivo Pavlík a přejmenoval kapelu na Orchestr Ivo Pavlíka. „Byl to brilantní muzikant, skvělý producent a také předvídavý manažer a elegán, zatímco Věra byla neřízená střela, rockerka.“

Odmítala se podřídit některým změnám, a dokonce uvažovala, že kapelu opustí. Nakonec s ní strávila skoro 15 let. Jako zpěvačka a zanedlouho také jako manželka pana kapelníka.

Pavlík byl o osmnáct let starší než já. On se vžíval do role profesora Higginse, který se snaží z květinářky Lízy Doolitlové udělat opravdovou dámu. Přesně o to Pavlíkovi šlo – udělat ze mě dámu, paní zpěvačku. Já mu ale vzdorovala, a to jej asi přitahovalo.
Věra Špinarová: Za vše můžu já

Právě Pavlík pro ni taky objevil slavnou melodii z westernu Tenkrát na západě. Bála se zpívat takovou kantilénu, ale nakonec ji přesvědčil a zrodil se její největší hit Jednoho dne se vrátíš.

„Síla téhle písně spočívá v dokonalé interpretaci. Nedivím se, že se stala jakýmsi mateřským znaménkem Věry Špinarové,“ podotýká Skalka. Žádný její koncert se nemohl obejít bez této písně.

Dny trávila v hospodách

Manželství dvou protikladů ale nakonec v květnu 1984 skončilo rozchodem. Už v červenci se Věra vdávala podruhé. Za populárního zpěváka Vítězslava Vávru. „Když totiž do něčeho šla, tak vždycky naplno,“ vzpomíná publicista.

Věra Špinarová a její syn Adam Pavlík

„Jejich manželství ale bylo od začátku problematické. Už jenom proto, že to bylo manželství na dálku. Když se rozpadlo, Věra si povzdechla, že sice trvalo 16 let, ale že jí by stačily pouhé tři roky.“

Po sametové revoluci nastala pro Věru Špinarovou doba rozčarování. Přestal o ni být zájem, staré vazby se rozpadly. Zůstala bez kapely, bez práce a bez prostředků. Dny trávila v hospodách.

Ještě roce 1987 jsem dělala dvacet pět koncertů měsíčně. Pak kšeftů postupně ubývalo, takže jsem skupinu v roce 1988 rozpustila. Kluci měli rodiny a já je nedokázala uživit. Po revoluci jsem neměla v ruce žádné cédéčko a neměla co nabídnout do rádií. Navíc nastoupily kapely, které do té doby nesměly hrát, a další nové tváře. Byl to pro mě šok. Zůstala jsem úplně sama, rozpadly se staré vazby. Asi jsem se nesprávně zorientovala, ale bylo to mé špatné období.
Věra Špinarová, Reflex

„Byl to mix různých vlivů. Svůj podíl na tom nepochybně měla i smrt jejího mladšího bratra, která nikdy nebyla objasněna. Věra si tohle trauma nesla v sobě, což přispělo k tomu, že pak denně pila,“ míní Skalka.

Návrat na výsluní

Přesto se znovu dokázala vrátit na scénu. „O její comeback se postaral především Petr Šiška, s jehož kapelou Petarda natočila dvě alba, a někdejší turistický magnát Václav Fischer, který jí vdechl nový hudební život,“ dodává Skalka.

Věra Špinarová zemřela ve svých 65 letech v březnu 2017 v Praze. „Její nahrávky jsou sice minulostí, protože už žádné nové nepořídí, ale současně zůstávají trvalou přítomností naší domácí hudební scény,“ uzavírá moderátor.

Spustit audio
autoři: Eva Dvořáková , and | zdroj: Český rozhlas

Odebírat podcast

Související