Lukáš Kovanda: Ježíšek bude letos chudší. Peněz je méně. Ta pravá zkouška ale přijde až příští rok

„Reálná mzda se bude vyvíjet nepříznivě,“ přitakává v pořadu Jak to vidí… ekonom Lukáš Kovanda. „Za celý letošní rok očekáváme její propad o zhruba 9 %, což je historicky zcela ojedinělé, rekordní číslo. Takto reálné výdělky v historii České republiky nikdy nepadaly. A bude to znamenat jediné – citelné zhoršení životní úrovně.“

Nepůjde ale o návrat do doby kamenné. Životní úroveň se podle Kovandy vrátí zhruba do roku 2017. „Myslím si, že řada lidí by uznala, že v roce 2017 jsme se zas až tak špatně neměli.“ Pokles reálných mezd však bude pokračovat i v příštím roce.

Koupíme si méně

Dosud nejvýraznější pokles reálných mezd nastal v roce 2013. Tehdy reálné mzdy klesly o půldruhého procenta. „Jestliže to tedy letos bude o 9 %, půjde o šestinásobek dosud nejhoršího roku. A jestliže to v příštím roce budou třeba 3 %, stále to je dvojnásobek nejhoršího roku,“ vysvětluje Kovanda.

Čtěte také

Ilona Švihlíková: Nakupovat potraviny v Německu není normální. Proč nikdo neřeší marže řetězců?

Podle něj tak půjde o znatelný nepříznivý zásah do našich peněženek. „Takže i když třeba mzdy nominálně rostou, ceny v ekonomice rostou ještě rychleji, takže ve výsledku si toho stejně koupíme méně.“ A k drahotě se pravděpodobně přidá i propouštění. Takové, jaké Češi nepamatují od roku 2012.

„Od té doby totiž míra nezaměstnanosti buď klesala, anebo byla extrémně nízká. Dokonce tak nízká, že byla nejnižší v rámci celé EU a nižší než v zemích OECD. Půjde tedy o něco, co nemáme v krvi zažito. A hrozí, že zejména v ohrožených regionech, sociálně vyloučených místech může drahota v kombinaci s propouštěním skutečně přinést další eskalaci již nyní ne příliš pozitivních nálad,“ varuje ekonom.

Vláda nespí

Pozitivní na tom všem je, že vláda zareagovala a spustila řadu opatření. „Všichni v těchto dnech inkasujeme úsporný tarif, máme odpuštěny příspěvky na obnovitelné zdroje. Od příštího roku nastoupí zastropování cen energií. Došlo rovněž k navýšení příspěvku na bydlení, což je cílený příspěvek pro sociálně slabé. Takže celkově vzato, vláda balancuje situaci tak, aby pomohla od drahých energií a zároveň aby totálně nezruinovala veřejnou kasu.“

K tomu jí pomůže i to, že zatíží mimořádnou daní od příštího roku výrobce elektřiny, petrochemické společnosti a velké banky. „Těmito kroky může vláda vybrat navíc hodně přes 100 miliard korun, což velmi výrazně pomůže s programy úlevy od drahých energií. Programy by ale měly být adresné, protože jinak bude zásah do veřejných financí citelnější a bude delší dobu trvat, než se ozdraví. A to samozřejmě mnohem více zatíží následné generace,“ uzavírá Lukáš Kovanda.