Přepis: Jak to vidí Lukáš Kovanda – 8. listopadu 2022

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Bylo půl deváté, dobrý den přeje Zita Senková. Jsem ráda, že jste si naladili rozhovor v souvislostech. Hostem dnešního Jak to vidí je Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank, dobrý den.

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank
Dobrý adventní den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zeptám se vás mimo jiné na rekordní pokles mezd, zda klesnou ceny paliv, proč Maďaři jeli tankovat až na Slovensko, jaký je potenciál růstu čínské ekonomiky, přeji nerušený poslech. Reálná mzda v České republice po zahrnutí inflace klesla ve třetím čtvrtletí meziročně o 9,8 %. Nominálně se průměrná mzda zvýšila o 6,1 % na 39 858 korun. V hrubém tedy zaměstnanci dostávali v průměru 2 295 korun více než před rokem. Nicméně spotřebitelské ceny v uvedeném období stouply o 17,6 %. Reálně tedy výdělek klesl. Údaje zveřejnil Český statistický úřad. Pane Kovando, lze odhadnout, jak se bude dál vyvíjet reálná mzda, nebo také co zastaví ten propad mezd?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank
Reálná mzda se bude vyvíjet neblaze, nepříznivé, protože za celý letošní rok očekáváme její propad o zhruba 9 %, což je historicky zcela ojedinělé rekordní číslo. Tak to reálné výdělky v historii České republiky nikdy nepadali. A to znamená citelné zhoršování životní úrovně. Ta naše životní úroveň se vrací tímto někam na úroveň roku 2017. Takže zase možná to nezní takto až katastroficky, jako když se řekne, že je to největší propad té životní úrovně v tom meziročním sledování ano. Ale je to vlastně návrat do roku 2017. A myslím si, že řada lidí by uznala, že v roce 2017 jsme se až tak nějak špatně zase neměli. Tudíž je to třeba brát i z této perspektivy. Nicméně ten pokles reálných mezd nastane i v příštím roce. Připomeňme, že dosud nejvýraznější pokles reálných mezd nastal v historii České republiky po roce tedy 1993 v roce 2013. Kdy reálné mzdy klesly o půldruhého procenta. Takže, jestliže to letos bude o 9 % tak je to šestinásobek toho dosud nejhoršího roku. A jestliže v příštím roce to budou třeba 3 %, tak to stále je dvojnásobek toho zatím nejhoršího roku. Takže když se to takto sčítá, tak už je to opravdu znatelný, nepříznivý zásah do našich peněženek. Protože reálné chudnutí opravdu znamená to, co to znamená. To znamená, máme reálně méně peněz, respektive, i když třeba mzdy narostly, tak ceny v ekonomice rostou ještě daleko rychleji, takže si toho stejně koupíme znatelně méně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Přidá se a ono už se taky děje v mnoha případech propouštění k té drahotě?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank
Nelze to vyloučit, pokud najedeme na určitý pesimističtější scénář v příštím roce, tak dojde na propouštění jaké vlastně Češi nepamatují někdy od roku 2012, 2013. Protože od té doby vlastně míra nezaměstnanosti buď klesala, anebo byla extrémně nízká. Tak nízká, že byla nejnižší v rámci celé Evropské unie a dokonce nižší než v zemích OECD. Je to tedy něco, co opravdu nemáme v krvi, není zažito, a i když ten nárůst míry nezaměstnanosti bude právě z té extrémně nízké úrovni. Tak přesto, protože je to něco nezvyklého v našich končinách v těch posledních letech, tak to může vyvolat i určité další napětí ve společnosti, určitý pocit zmaru, frustrace, když se to navíc spojí s tou drahotou, která bude bohužel pokračovat i v příštím roce, tak nastává opravdu nepříznivá kombinace, jak tedy pokračující inflace, pokračujícího chudnutí i těch, kteří pracují, která se spojí s tím, že bude narůstat nejen ta cenová hladina, ale také riziko propouštění. To znamená, někteří lidé budou čelit jak tedy vyšším cenám nadále zvýšeným. Tak ještě k tomu, k té realitě, že byli propuštěni, a to skutečně zejména v těch ohrožených regionech, sociálně vyloučených místech může skutečně přinést další eskalaci, vystupňování těch již nyní nepříliš tedy pozitivních nálad, které tam panují.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co tento velmi negativní trend nebo odhady v této chvíli může, to by mohlo minimálně přibrzdit, pane Kovando? Jaké, jestli existuje nějaké opatření, když popisujete vlastně potenciální hrozby.

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank
Vláda učinila to, co bylo v jejich silách. To znamená, že jednak v tuto chvíli v těchto dnech, v těchto týdnech všichni inkasujeme úsporný tarif. Máme odpuštěny příspěvky na obnovitelné zdroje. Od příštího roku pak nastoupí místo toho to zastropování cen energií. Zůstane odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje. Do toho došlo k navýšení příspěvku na bydlení, což je zacílený příspěvek pro sociálně slabé. A vláda celkově si myslím, že balancuje tu situaci tak, aby tedy pomohla od těch drahých energii. A zároveň tedy, aby totálně nezruinovala veřejnou kasu. K tomu jí pomůže to, že zcela mimořádným způsobem zdaní a vlastně nastaví odvody na jednak výrobce elektřiny v čele s ČEZem a pak také zatíží mimořádnou daní od příštího roku petrochemické společnosti v čele s Unipetrolem, velké banky. A právě opět energetické společnosti typu ČEZu. Takže ona může tímto, těmito kroky vybrat navíc hodně přes 100 miliard korun, a to si myslím, že výrazně pomůže pak s těmi programy, úlevy od drahých energií. Ale měly by ty programy být zacílený, adresné, ne tak jakože, jako je tomu letos budou bohatí lidé dostávat úsporný tarif. A tak jako to bude v příštím roce, že budou bohatí lidé mít zastropované ceny. To si myslím, že není úplně ideální, protože pak je ten zásah do veřejných financí citelnější a bude delší dobu trvat, než se ozdraví veřejné finance a zatíží to tím více ty následné generace.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Takže ten takzvaný deštník bude fungovat, funguje, možná by to chtělo nějaký větší rozměr, nebo pevnější konstrukci?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank
Ten deštník to byl takový úvodní výstřel, myslím si, že ta opatření, která přišla posléze, která přišla zejména od září letošního roku, zejména si myslím, že právě to zastropování cen je skutečně výrazný počin a samozřejmě ten úsporný tarif, o němž byla řeč teda již před létem, ale realizace se dočkal nyní. Tak je to něco, co jaksi ty lidi uklidňuje. Nicméně je třeba říci to, že i ti lidé, kteří mají tato opatření, že jsou vlastně všichni, tak řada z nich, statisíce lidí se musí připravit, že jim od příštího roku narostou účty za energie třeba dvojnásobně, trojnásobně. To znamená stejně to bude, lidově řečeno, i přes to zastropování darda. A mnozí myslím si zatím s tímto úplně nepočítají, což zase může v tom příštím roce přivézt lidi na náměstí, když to ještě spojím s tím, co jsme zmiňovali. To znamená zvýšené riziko propouštění, i když Česká republika je nyní i v mezinárodním kontextu mezinárodními agenturami typu Bloombergu, který sledují finančníci po celém světě vydávána za vzor jakožto země, která když to řeknu lidově nebo příměrem, ty velké demonstrace, které tady byly v září, kdy se sešlo na Václavském náměstí v Praze například zhruba 70 000 lidí, tak pokropila penězi na dluh, veřejnými penězi a jaksi na té poslední demonstraci už těch lidí byly řádově stovky. To znamená, že skutečně došlo k jistému zklidnění v té společnosti, které je dáno právě tím, že vláda byla daleko ochotnější než třeba ještě na jaře, jít do dalšího dluhu a učinit opatření, která vlastně ještě v létě odmítá. Zejména právě zastropování cen, a to pomohlo té náladě ve společnosti. Ale zda je to trvalé, to je otázka za milion a ukáže se to právě v těch prvních měsících příštího roku, kdy bude řada lidí teprve seznámena s tou realitou energetické krize. Protože řada domácností, stovky tisíc domácností jí zatím vlastně nepocítily. Třeba měly zafixovány ceny. Takže skutečně i přesto zastropování ten příští rok bude tou pravou zkoušku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Je pravda, pane Kovando, že vlastně díky tomu zastropování, respektive tomu úspornému tarifu je v České republice celková inflace třetí nejnižší v Evropské unii?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank
Ano, skutečně teď, když se podíváme na měsíční sledování, tak inflace podle nejnovějších čísel Eurostatu takto výrazně tedy klesla. Dokonce to znamená, že my máme vlastně v tom měsíčním, nikoliv meziročním sledování, dokonce deflaci. To je příznivé a třeba elektřina v České republice nyní zlevňuje vůbec nejvýraznějším tempem v celé Evropské unii. Opakuji zlevňuje, takže to je něco, co možná může být pro řadu posluchačů až neuvěřitelné, ale je to skutečně tak a je zatím opět ten krok vlády v podobě úsporného tarifu, na který ale naváže v příštím roce zastropování cen.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Na čem lidé aktuálně podle vašich informací šetří? Projevuje se třeba už trend těch úspor? Mám teď na mysli domácnosti nebo vůbec to spotřebitelské chování v tom předvánočním čase, nakupování dárků na Vánoce a vůbec příprav na toto období?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank
Tak ty reálné výdaje meziročně skutečně poklesly. To znamená, bude chudší Ježíšek nesporně. Chudší bude ale nikoliv výrazně, o 15-20 %, což vzhledem k té situaci je stále ještě dobrý výkon, myslím si Ježíškův. Takže Ježíšek prostě nadělí maximálně o pětinu méně dárků než loni, a to si myslím, že stále ještě tedy je příznivější než řada z nás čekala třeba v létě, kdy se spekulovalo o tom přece, že jaksi dojde k odstávkám v průmyslu kvůli nedostatku energií, kdy kvůli tomu se bude propouštět, kdy bude muset třeba dojít i k nějakým řízením omezení, řízenému omezení dodávek energií pro domácnosti. Vůbec nic se takového neděje. Když jdeme do obchodních center, tak se tam všude svítí. Vánoční stromečky na veřejných prostranstvích jsou ozdobené a také svítí, takže z tohohle hlediska se nic nemění. Akorát tedy budeme o něco více šetřit a budeme šetřit zejména na těch věcech, jako je oblečení, jako jsou třeba sportovní potřeby, potřeby pro domácnost. Tam dochází k velkému propadu těch našich nákupů oproti stavu v minulém roce. Ale třeba u potravin nebo dokonce u elektroniky už ten propad je mnohem menší, u potravin je to pochopitelné. Tam možnost šetřit je omezená. No a třeba u léků nebo farmacie, farmaceutických zdravotnických potřeb tam dokonce dochází k nárůstu našich výdajů, k reálnému nárůstu, to znamená, že utrácíme dokonce reálně více než loni, což zase je pochopitelné. Nemoc si nevybírá a udeří v jak dobrých ekonomicky časech, tak v těch špatných, takže tam je pochopitelné, proč ty výdaje neklesají.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Kdo může a chce, do čeho by mohl investovat peníze?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank
V tuto chvíli si myslím, že je dobré se podívat třeba na pozemky zemědělská půda, existují různé fondy, které nabízí investice do takového to aktiva řekneme. Dokonce i při té minulé krizi, kdy byl postižen nemovitostní sektor, kdy se propadaly ceny rezidenčních nemovitostí. Mám na mysli ty roky po roce 2008, tak ani tehdy ta zemědělská půda neklesla tolik jako právě byty například na své ceně, takže i nyní si myslím, že je to docela dobrá, jak se říká, konzervativní investice. Nelze čekat nějaké raketové výnosy, ale bude to zajišťovat stabilní výnos ročně, který v průměru přesáhne i ty nyní nejlépe úročené vklady v bankách nebo spořicí účty. Ty nyní mají 6-7 %, ale v případě té zemědělské půdy a nemyslím tím její propachtovávání, ale i to samotné zhodnocení. Tam to může být v průměru 10 % v dlouhé časové řadě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Pohled hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy. Maďarsko zrušilo na návrh ropné a plynárenské skupiny Moll cenový strop pro benzín a naftu. Maďaři o víkendu jezdili tankovat na Slovensko. Zůstane u toho, anebo jak se bude dál vyvíjet ta situace? Proč je vlastně ta situace kolem zásobování pohonnými hmotami kritická?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank
V Maďarsku se opravdu zhroutil trh s palivy, protože neustála tamní vláda zkrátka to své zastropování, které bylo v platnosti od loňské poloviny listopadu a nyní tedy musela přikročit nouzově v tomto týdnu k jeho zrušení s okamžitou platností. Takže včera nastal v Maďarsku šok, kdy najednou řidiči čelili až o 50 % dražším pohonným hmotám v podstatě z minuty na minutu. A ta situace se bude stabilizovat několik měsíců, to nebude hned. Protože tím důvodem, který vedl k tomuto krachu maďarského trhu s palivy, zásadně přispělo zastropování cen paliv, a to odradilo dodavatele ze zahraničí velké společnosti typu OMV, Shell a dalších, aby dodávali na ten maďarský trh. Takže ony tyto společnosti přesměrovaly své dodávky do jiných zemí, a proto Maďarsko nyní tedy postrádá benzín, postrádá naftu. K tomu se připojila technická odstávka dvouměsíčního vlastně jediné rafinérie /nesrozumitelné/ a tato rafinérie nyní tedy běží, vrací se do provozu. Ale tím, že byla odstavena, tak to také prohloubilo ten problém se zásobováním palivy. A do toho občas docházelo k výpadkům v dodávkách ropy z Ruska, což bylo dáno tím, že Rusko útočí intenzivněji na energetickou infrastrukturu, včetně zařízení příslušející ropovodů, jako je ropovod Družba na Ukrajině, aby tedy připravilo Ukrajincům tuhou krutou zimu a v rámci tedy těchto útoků pak Maďaři, dokonce třeba i Slováci neměli po určitý čas právě zajištěnu dodávku tou jižní větví ropovodu Družba a vedlo k dalšímu zhoršení té situace v Maďarsku. Ovšem kdyby neměli zastropování v platnosti, tak by dokázali ty výpadky dané tím, řekněme, že k nim neteče ruská ropa, nebo že mají odstavenou rafinérii prostě zacelit tím, že by více dovážel. Jenže nikdo tam dovážet nechtěl, protože nikdo nechce prodávat za nařízenou cenu, která je výrazně pod tou cenou tržní. A nyní bude trvat 2-3 měsíce, než se zase ty společnosti, které tam dovážejí, které jsem jmenoval, osmělí a uvědomí si, že už ta cena se vrátila, už není zastropována, a než tedy budou ochotny opět Maďarům dodávat. A proto ještě v mezidobí tam může nastat další citelný nárůst cen pohonných hmot daleko nad rámec toho, kam zdražili nyní po ukončení toho stropu. To znamená, Maďaři mohou mít citelně dražší pohonné hmoty než Češi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem země skupiny ekonomicky vyspělých států G7 a Austrálie se přidaly k Evropské unii a zastropují cenu ruské ropy na 60 dolarech. Dávala vám to smysl, když se podíváme, třeba píše o tom agentura už zmíněná Bloomberg, země G7 už většinou ruskou ropu stejně nedováží.

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank
Tak smysl to dává ve vztahu hodně k těm dalším zemím, jako je Indie, Turecko.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Čím?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank
Čína, je to z hlediska Ruska poměrně velkoryse nastaveno, Rusku by uškodily stropy někde kolem úrovně 30, 40 dolarů za barel, ale zase je to lepší než nic, protože každý dolar toho stropu, čím je ten strop níže, znamená pro Rusko ztrátu zhruba dvou miliard dolarů ročně z toho vývozu ropy. Takže pokud se ten strop sníží, třeba jak byla původně navrhovaná úroveň 65 USD na 60 USD, jak je nyní, tak to znamená pro Rusko ztrátu 10 miliard dolarů ročně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Za kolik budeme tankovat v Česku, pane Kovando? Průměrná cena nafty podle dat společnosti CCF v tomto týdnu poprvé od začátku března spadla pod 40 korun za litr.

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank
Ano, ty ceny jsou velmi příznivé v současné době a budou klesat dále, protože, a to už příznivé není. Ve světě roste obava z globální krize, globální recese z toho, že zejména Spojené státy by mohly upadnout do recese a tím výrazně zpomalit růst světové ekonomiky a tím také jaksi chladne poptávka po ropě. Tu nestačí oživovat ani to, že v Číně přece jenom se pod vlivem těch nedávných demonstrací uvolili a tamní ekonomiku trochu otevřou a už nebude tak svýraná těmi covidovými restrikcemi, jak byla ještě právě před několika dny, kdy se tam lidé kvůli tomu bouřili. A to otevření čínské ekonomiky naopak povzbuzuje poptávku po ropě, ale tu povzbuzení není natolik silné, aby kompenzovalo nárůst těch obav z recese ve Spojených státech a také v Evropě. Proto ve výsledku pozorujeme pokles cen ropy, to je vlastně nyní, včera klesla poprvé od roku 2021 pod 77 dolarů za barel v případě toho Brentu. A to znamená další zlevnění pohonných hmot v České republice. Takže kolem Vánoc, řekl bych, řidiči u nás budou tankovat ještě znatelně levněji než nyní. Ty ceny budou jak v případě benzínu tak nafty troufám si říci poměrně hluboko pod úrovní právě oněch 40 korun na 1 litr. Což zase v létě by asi málokdo říkal, protože mnozí strašili energetickou krizí a vlastně nyní budeme tankovat za ceny, které už se hodně blíží té realitě před invazí Ruska na Ukrajinu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zmínil jste už několikrát Čínu, pane Kovando, prezident Si Ťin-pching je na návštěvě Saúdské Arábie, co znamená z vašeho pohledu setkání mezi globální ekonomickou velmocí a energetickým gigantem Perského zálivu?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank
Je to odraz toho, že ve Spojených státech došlo před 10 lety k Břidličné revoluci. Spojené státy už nejsou tak závislé na blízkovýchodním regionu ani na právě Saúdské Arábii. A ona se obrací na jiné země a začíná vyvážet svoji ropu spíše tedy než do Spojených států, kde ropu mají svojí a zemní plyn také, i když to už je spíše záležitost zemí typu Kataru. Začínají se prostě tyto země Blízkého východu obracet tím směrem východním. Protože tam nyní mají ty své klíčové odběratele v čele s Čínou, která je největším světovým dovozcem ropy. A samozřejmě to mění i postavení sil na té geopolitické šachovnici. Takže i do budoucna je třeba počítat s tím, že Rijád s Pekingem budou k sobě mít daleko blíže, než jak jsme z těch uplynulých desetiletí zvyklí, kdy Rijád byl tradičním spojencem Washingtonu. Tato doba končí a nyní jsme to viděli i při té krizi související s válkou na Ukrajině, kdy Saúdská Arábie v podstatě už nehrála podle not Spojených států, ale jede si svojí vlastní politiku, která v řadě ohledů dokonce nahrává Rusku a nahrává obecně východu s tím velkým V. To znamená, je spíš po vůli Číně než právě Spojeným státům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Čína se rozloučila s bývalým prezidentem generálním tajemníkem komunistické strany Ťiang Ce-minem. Do čínských dějin vešel především jako nebo díky ekonomickým reformám?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank
Jednoznačně, on vlastně z Číny udělal vítěze globalizace nebo té takzvané hyperglobalizace posledních 30 let. To bylo to období, které začalo v podstatě s pádem železné opony a skončilo s tím, když Donald Trump rozpoutal obchodní války právě proti Číně. A vítězem těchto let je nepochybně právě Čína, protože Západ se jí otevřel. Ona toho využila, ale vlastně Západu se ona otevřela mnohem méně a dokázala tak nasát jeho know how, jeho expertizu, kterou získával stovky let v podstatě během oněch 30 let. Možná ještě doby kratší a nyní už ten západ tolik nepotřebuje a strůjcem tohoto byl právě i zesnulý čínský prezident Ťiang Ce-min, který si dokázal vlastně umným dialogem naklonit právě západ v čele s americkým prezidentem Billem Clintonem a dostal se tak ve světové obchodní organizace v roce 2001, dostal tam Čínu. Ale zároveň dosáhl toho, že Čína se otevřít nikdy tolik nemusela, že ta reciprocita zkrátka tam nebyla.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda a jeho pohled na svět. Děkuji vám za to, na slyšenou.

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank
Na slyšenou, hezký den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zita Senková se připojuje, užijte si další vysílání Českého rozhlasu.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.