Které rostliny vysadit do živého plotu u frekventované silnice?
Proč se rostlinám nedaří, i když jim věnujete péči přesně podle rad odborníků? Může za to znečištěné ovzduší.
Hlavně když vybíráme rostlinu k plotu u chodníku a silnice, měli bychom se zajímat o její odolnost vůči vyšší koncentraci CO2. Ale také vůči prachu, popílku a posypové soli. Existují rostlinné druhy, které si i s tímto extrémním zatížením dovedou poradit.
Náchylné jehličnany
Obecně lze říci, že na čistotu ovzduší jsou daleko náročnější jehličnany a stálezelené dřeviny. Z nich jsou pak nejchoulostivější jedle bělokorá, jedle korejská, kryptomérie japonská, jedle nádherná, borovice lesní, jalovec obecný, pěnišník, smrk obecný.
Odolné listnáče
Naopak opadavé listnáče, ale i výjimky mezi jehličnany snášejí exhalace lépe. Opadavé dřeviny totiž díky každoročnímu opadu listů mohou lépe regenerovat.
Pro místo zatížené špatným ovzduším však lze vybrat rostlinu i mezi neopadavými dřevinami, a to zejména mezi nepůvodními druhy. Z jehličnanů k takovým otužilcům patří jedle stejnobarvá, cypřišek nutkajský, jinan, tis či zerav.
Z listnáčů pak řada javorů, hlošina úzkolistá, jasan, lyrovník, topol, platan, lípa plstnatá, kustovnice, zimolez, šeřík, tamaryšek, klokoč, pámelník, ptačí zob, skalník, dřín či růže svraskalá.
Další informace najdete na www.iReceptar.cz.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
