Konflikt na Ukrajině může být první vlaštovka světové války. Západ to ale nechce vidět, říká historik David Svoboda
Rusko útočí na Ukrajinu už 167. den. Na Ukrajinu dorazily raketomety z Německa i USA. EU poslala Ukrajině finanční pomoc ve výši miliardy eur. Kam až sahají hranice spojenectví? A jaká by měla být reflexe války na Ukrajině, až jednou skončí? Historik David Svoboda se v audiozáznamu ještě zamyslí, jak se bude vyvíjet geopolitika 21. století, a vysvětlí, co podle něj tvoří podstatu ukrajinství.
„Podle mě příznivý trend trvá. Západní spoluúčast neuvadá, i když riziko tady pořád je. Zdá se mi ale, že už to začíná být trochu nudné,“ připouští v pořadu Jak to vidí... historik a ukrajinista David Svoboda.
„Ze strany Západu tomu totiž chybí sklon k pozitivnímu dramatu,“ vysvětluje. „Tedy snaha udělat něco, co by mohlo průběh války a její trvání výraznou měrou ovlivnit. Chybí snaha stát se kontrolorem a pánem situace.“
Podle Davida Svobody Západ pouze přihlíží. „Kouká na to jako na zápas mravence s vosou. Neustále jsme sice svědky solidarity. Je to ale naše válka. Představa, že se pere Ukrajinec s Rusem je naprosto mylná.“
Putin proti civilizaci
Podobně to vidí i další odborníci, mezi nimi i profesor historie a mezinárodních vztahů na bostonské univerzitě Igor Lukeš. Podle něj nejde o válku Ruska proti Ukrajině ani o válku Ruska proti Západu, ale o válku Putinova Ruska proti civilizaci. „Naprosto souhlasím. Jenom bych doplnil, že to není jenom válka Putinova Ruska, ale Ruska jako takového.“
Čtěte také
Před našimi zraky se totiž odvíjí dramatická a dost možná finální etapa ruské otázky. „Tedy, co dál s Ruskem? Jak se dál bude vyvíjet poměr Ruska a Evropy, respektive právě Ruska a civilizace?“
„Tato otázka byla velmi razantně nastolena už před 100 lety bolševickou revolucí. Od té doby je Rusko aktérem, který výrazně ohrožuje a destabilizuje mezinárodní řád a humanitní principy. My si s tím ale stále nevíme rady. Nelze ale jenom sedět na gauči, chroupat chipsy a pískat to Rusům nebo Ukrajincům. Podle mého skromného mínění jde o první vlaštovku světové války.“
Solidarita s obětí?
Podle historika je to, co se nyní děje, naprosté novum. „Západ přihlíží katastrofické scenérii, kdy země s jaderným statutem a stálý člen Rady bezpečnosti OSN se sápe po krku země druhé. Navíc ještě s naprosto premoderním zdůvodněním, že slabší soused není hoden existence. To je naprosté novum, které strašlivě zasahuje do dosavadního evropského řádu.“
Čtěte také
„V zásadě jde o revoluci. Války se vedly vždycky. Ale to, co se dneska děje na východě, má skutečně parametry něčeho nového. A odpovídá to i slovům zmiňovaného Igora Lukeše o válce proti civilizaci.“
Podle Davida Svobody na to Západ nemůže nereagovat. „Nemůže se omezovat na minimalistické protesty a říkat, že války se holt občas protáhnou. Nikdo se neptá, co jsme odhodláni udělat, aby válka netrvala déle než dva týdny. A přitom je to v naší moci. My jsme se ale od války na Ukrajině odřízli. To, že jako Západ vykazujeme solidaritu s obětí... No, prosím. Solidaritu ale vykazujeme, i pokud jde o záplavy v Bangladéši. Neřekl bych ale, že je to úplně totéž.“
Související
-
Přepis: Jak to vidí David Svoboda – 9. srpna 2022
Hostem byl historik a ukrajinista z Ústavu pro studium totalitních režimů a z Muzea paměti XX. století
-
„Rusko neomlouvám. Ale takhle uvažuje.“ Odborník na bezpečnost Michal Smetana o dění na Ukrajině
Kvůli aktuální situaci byl mimořádným hostem pořadu expert z Univerzity Karlovy. Jeho úvahy propojují bezpečnostní studia, mezinárodní vztahy a politickou psychologii.
-
Vladimíra Dvořáková: Válka na Ukrajině jako bratrovražedný boj Slovanů? Tak to vidí jedině Orbán
Cesty Polska a Maďarska se rozcházejí. Země, které dosud spojovala kritika Evropské unie, nyní dělí rozdílné postoje vůči válce na Ukrajině. Co to bude znamenat pro V4?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.