Přepis: Jak to vidí David Svoboda – 9. srpna 2022

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den přeje Zita Senková. Vítejte u další reflexe událostí kolem nás. Pozvání přijal historik a ukrajinista David Svoboda z Muzea paměti 20. století a z Ústavu pro studium totalitních režimů. Buďte vítán, dobrý den.

David SVOBODA, historik a ukrajinista, Ústav pro studium totalitních režimů, Muzeum paměti 20. století
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ptát se vás budu mimo jiné na to, kde jsou hranice spojenectví, co je podstata ukrajinství, jaká by měla být reflexe války na Ukrajině, až jednoho dne skončí, a jak se bude vyvíjet geopolitika 21. století. Přeji nerušený poslech. /znělka/

Rusko útočí na Ukrajinu 167. den. Na Ukrajinu dorazily raketomety z Německa, další raketové systémy Himers poskytly i Spojené státy, Evropská unie poslala Ukrajině finanční pomoc na řešení dopadů války ve výši miliardy eur, Ukrajina požádala o nový program od Mezinárodního měnového fondu, Rusko podle Kyjeva zasáhne civilní cíle 60× častěji než ty vojenské. To je, pane Svobodo, jen velmi stručný výčet některých hlavních zpráv za uplynulé hodiny. Těch dalších jsou opravdu desítky. Co je pro vás osobně třeba velmi důležitá, možná zásadní zpráva těch posledních dní?

David SVOBODA, historik a ukrajinista, Ústav pro studium totalitních režimů, Muzeum paměti 20. století
No, velmi důležitých zpráv už zhruba půl roku posloucháme velmi mnoho. Já bych řekl, že ty poslední dny neprozrazují nic nového. Na některé se musíme dívat až trošinku jako s odstupem. Já bych řekl, že ten příznivý trend trvá, pokud jde tedy o nějakou západní spoluúčast, neřekl bych, že to uvadá, i když to riziko tady pořád je, ale nevidí v tom žádný průlom. Já bych prostě řekl, že vše je při starém.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Takže to je ten pro vás a podle vás celkový obraz války?

David SVOBODA, historik a ukrajinista, Ústav pro studium totalitních režimů, Muzeum paměti 20. století
Zdá se mi, že ano, a začíná to být už poněkud nudné. Chybí tomu jakési ze strany Západu, no, zkrátka sklon k pozitivnímu dramatu. Udělat něco, co může ten průběh války a její trvání výraznou měrou ovlivnit a stát se jakýmsi kontrolorem a pánem situace a té války. Západ tomu pořád přihlíží jako, dejme tomu, zápasu mravence s vosou. Neustále vlastně jsme svědky jakési solidarity. Je to ale naše válka. Jako je mylné pořád si představovat, že se Ukrajinci perou s Rusama.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co by mělo tedy následovat podle vás, pane Svobodo? Mimochodem, připomněl jste mi slova profesora historie a mezinárodních vztahů na bostonské univerzitě ve Spojených státech, pan Igor Lukeš, ten už v květnu v rozhovoru pro Český rozhlas Plus mimo jiné řekl, že toto není válka Ruska proti Ukrajině, že to není válka Ruska proti Západu. Je to, cituji dál, "válka Putinova Ruska proti civilizaci".

David SVOBODA, historik a ukrajinista, Ústav pro studium totalitních režimů, Muzeum paměti 20. století
Já bych souhlasil s panem profesorem, jenom bych to doplnil. Já se domnívám, že to není jenom válka Putinova Ruska, ale že je to válka Ruska jako takového. Před našimi zraky se totiž odvíjí jedna dramatická a dost možná finální etapa ruské otázky. Nejenom ukrajinské otázky, ale ruské. Tzn. co dál s Ruskem. Jak se dál bude vyvíjet poměr Ruska a Evropy, respektive právě Ruska a civilizace. A to je otázka, která byla nastolena velmi razantně už před 100 lety tou bolševickou revolucí, do té doby Rusko, dobře, jako bylo své a samozřejmě ti, kteří se jako ocitali v jeho dosahu, tak o tom věděli svoje. Ale nebyl to aktér jako výrazně ohrožující a destabilizující mezinárodní řád a humanitní principy. To už je vlastně 100 let na pořadu dne s určitými pauzami a přestávkami, jako byla 90. léta, dejme tomu. A my si s tím stále nevíme rady, respektive nedokážeme ani z té dnešní situace vyvodit nějakou jasnou pointu. Takže pan Lukeš má samozřejmě v tomhletom opravdu, byť jsem k tomu jako to své doplnil, tak on řekl to podstatné právě v tom smyslu, že my jako, víte, jako nemůžeme sedět na tom gauči, chroupat chipsy a pískat to Rusům nebo Ukrajincům. To nejde. Tohleto už je dle mého skromného mínění první vlaštovka světové války.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ukazuje ten vývoj, pane Svobodo, že Západ nepřipustí porážku Ukrajiny?

David SVOBODA, historik a ukrajinista, Ústav pro studium totalitních režimů, Muzeum paměti 20. století
No, mně na tom právě vadí vůbec i ten slovník a taková ta terminologická nevyhraněnost, protože podle mě říci, že Západ nepřipustí porážku Ukrajiny, a my už jsme to slyšeli z úst dokonce i takových jako kabrňáků jako Olaf Scholz a podobně, to jsou ale lidé, kterým vlastně jejich postoj nemůžeme úplně věřit. Oni řeknou: Ukrajina nesmí prohrát nebo Rusko nesmí vyhrát.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jako otázku si tedy položit tak, aby dávala smysl?

David SVOBODA, historik a ukrajinista, Ústav pro studium totalitních režimů, Muzeum paměti 20. století
Co s Ruskem po Putinovi? Tzn. stanovit si jako minimální cíl naprostou porážku ruských vojsk, tzn. ani jeden ruský voják na ukrajinském území, návrat Ukrajiny do hranic před rokem 2014 a posléze už tedy vydatně pracovat, řekněme, s denacifikací Ruska. A všimněte si, že nebyla stanovena, formulována ani ta první podmínka. On nikdo vlastně neříká na plná ústa: Rusko musí být poraženo na hlavu. Všichni říkají: Rusko nesmí vyhrát. No, co je to za zvláštní obojakou řeč?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
To by měla být ta reflexe války, až jednoho dne skončí ty boje na Ukrajině?

David SVOBODA, historik a ukrajinista, Ústav pro studium totalitních režimů, Muzeum paměti 20. století
Určitě ano, protože takhle. Já jsem vlastně řekl, že se tady odvíjí dost možná i poslední kapitola ruské otázky. A to je něco, co ten evropský řád a osudy poloviny Evropy ovlivňovalo po celé 20. století a nějakým způsobem se to bude vpisovat i do osudů století 21. Století tedy evropského. Takže všimněte si, že jestliže Západ jako dnes přihlíží téhleté kataklyzmatické vlastně jako katastrofické scenérii, kdy jedna země, země s jaderným tedy statutem, stálý člen Rady bezpečnosti OSN, když se sápe po krku zemi druhé, navíc ještě s takovým naprosto jako premoderním, abych tak řekl, ono je to možná moderní až moc, ale zdůvodněním, že prostě ta země, ten její soused není hoden existence, to je vlastně naprosté novum. A to je novum, které strašlivě jakoby zasahuje do toho dosavadního evropského řádu. To je v zásadě určitá revoluce. Války se vedly vždycky. Někdo říká: podívejte se, a co Amerika v Iráku a podobně. Jako já připouštím, že každá intervence, každá podobná válka, konflikt je kritizovatelný. Ale to, co se dneska děje právě na východě, má skutečně parametry něčeho nového a něčeho, co odpovídá vlastně slovům Igora Lukeše. Jako válka proti civilizaci. Tzn. že Západ na tohleto nemůže nereagovat a nemůže se omezovat na takové ty minimalistické protesty s tím, že si všimněte, vždycky se tady už dodá a už se to tak jako bere jako jakási nepříjemná skutečnost, že válka se holt jako protáhne a musíme si zvyknout na to, že to ještě potrvá. Ale nikdo to neříká tak: co my můžeme udělat pro to a co uděláme, jsme odhodláni udělat, aby ta válka netrvala déle než 2 týdny? To všechno je vlastně v naší moci. Takže my jsme se od té války jakoby odřízli. To, že vykazujeme jako Západ, jako svět solidaritu s tou obětí, no prosím, ale jako solidaritu vykazujeme, i pokud jde o záplavy v Bangladéši. Já bych neřekl, že je to úplně totéž jako záplavy v Bangladéši.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Když jste zmínil mimochodem i jadernou problematiku, jak reagovat na jaderné hrozby? Má na Rusko vliv třeba Mezinárodní agentura pro atomovou energii?

David SVOBODA, historik a ukrajinista, Ústav pro studium totalitních režimů, Muzeum paměti 20. století
No, evidentně nemá, ale my z toho zkrátka neutečeme, pokud se budeme bát, protože jak řekl vlastně Antony Blinken...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Šéf americké diplomacie.

David SVOBODA, historik a ukrajinista, Ústav pro studium totalitních režimů, Muzeum paměti 20. století
Tak, začerstva, může se stát, že ve světě nastane lovecká sezóna. Tzn. že se vlastně jako predátoři a jako nekalé státy vybavené jadernými zbraněmi utrhnou ze řetězu. Takže ta skutečnost, že vlastně jako ten jaderný status je takové memento, které to všechno jako udržuje v takových těch poslušných mezích a mantinelech, něco, co tomu Západu jakoby svazuje ruce, no, to je holá skutečnost. Ale my bychom se tím vůbec neměli vázat, protože vůbec není pravdou, že by jaderná velmoc nikdy neprohrála válku. Američané byli jadernou velmocí a ve Vietnamu prohráli. Rusové byli jadernou velmocí a prohráli v Afghánistánu. Atd. Já se vůbec nedomnívám, že by diskuze měla končit tam, kde se dotkneme otázky jaderných zbraní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Americký prezident Biden už dříve velmi explicitně popsal, kam v otázce Ukrajiny nehodlá zajít. A nechce se pustit do přímé intervence.

David SVOBODA, historik a ukrajinista, Ústav pro studium totalitních režimů, Muzeum paměti 20. století
Ano, to byla právě ta chyba nebo aspoň mnozí mu to vyčítají, já se k nim řadím také. Já se skutečně domnívám, že by, a teď budu za válečného štváče, ale že by NATO mělo na Ukrajině intervenovat. Já neříkám prostě vstoupit do toho humpolácky, já jsem ostatně generál bez vojska, mně se to povídá, na druhou stranu jsem občan nějakého společenství, které má své hodnoty, a jsem občanem, který se momentálně hrozně stydí. Stydí se za to, že tomuto všemu my vlastně musíme víceméně trpně přihlížet. Je mnoho forem intervence, za intervenci by se dalo pokládat i to, kdyby NATO, a to není z mé hlavy, abych si tady něco nepřivlastňoval, zřídilo na Ukrajině své základny, své logistické uzly, velká debata vzrušená se vedla kolem humanitárního mostu, tam skutečně už to byl příkaz chvíle, že obléhání Mariupolu atd., a i v tomto jsme selhali. Přitom není pravda, že by NATO bylo čistě obrannou aliancí, v Kosovu, Srbsku o tom vědí své, v Libyi o tom vědí své, je to tak v pořádku. NATO musí také hrozbám předcházet. No a jako není-li to, co se teď právě děje na východě, hrozbou, tak já už nevím, co je.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Pohled historika a ukrajinisty Davida Svobody z Muzea paměti 20. století.

/znělka/

Podle dat Ministerstva vnitra od začátku ruské invaze udělilo Česko uprchlíkům z Ukrajiny přes 407 000 dočasných víz. Pane Svobodo, jakým vývojem prošlo a prochází vnímáni Ukrajinců vlastně v České republice?

David SVOBODA, historik a ukrajinista, Ústav pro studium totalitních režimů, Muzeum paměti 20. století
Já si myslím, že tady přibyl takový ten prvek té úcty. Té bezmezné úcty. V tom ale Česká republika nebude osamocená. Všichni byli překvapeni tím heroickým a úporným odporem Ukrajiny. Tedy já tím překvapen nebyl, hrstka mých kolegů také ne, protože Ukrajinci skutečně hrají o všechno, ale pakliže se ptáte na to, zda se ten obraz nějak posunul, dozajista ano a k lepšímu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Končící velvyslanec Ukrajiny Jevhen Perebyjnis společně s manželkou Olgou se rozloučili ve videu, které prezentovali na sociální síti, po pěti letech diplomatické mise se vrací zpět na Ukrajinu, mnohé tato zpráva zaskočila. Vás také?

David SVOBODA, historik a ukrajinista, Ústav pro studium totalitních režimů, Muzeum paměti 20. století
Ano, zaskočila, naštvala, protože pan velvyslanec jako nepochybně přesluhoval. To je fakt. No. Také je fakt, že uprostřed brodu by se nemělo přepřahat. Ten člověk prokázal té ukrajinské věci a věci nějakého česko-ukrajinského souznění obrovské služby. A mně přijde divné uplatňovat nějaký dutý formalismus, i když dnes už víme, že si tedy Jeho Excelence polepšila, že bude vlastně dělat náměstka Dmytru Kulebovi. Ale je funkce a je poslání. A já si troufám jako nepokorně podotknout, že poslání pana Perebyjnise by se mělo realizovat právě tady. Je ovšem otázka, zda by se mnou souhlasil.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
V tom zmíněném videu, pane Svobodo, pan velvyslanec mimo jiné řekl, že s manželkou chtěli udělat co nejvíce pro vzájemné vztahy, aby zbavili obraz Ukrajinců zajetých klišé a stereotypů. Chce věřit, že se to alespoň částečně podařilo. Podařilo? Nebo panují zde mezi třeba částí veřejnosti nějaké předsudky?

David SVOBODA, historik a ukrajinista, Ústav pro studium totalitních režimů, Muzeum paměti 20. století
No, určitě se to podařilo, protože víte co, já jsem vlastně v soukromí dva měsíce před válkou ještě vyslechl hlasy, že Ukrajina není stát, ale nějaký pašalík oligarchů atd. To jsou stereotypy, které úporně... To nepěstují zdaleka jenom nějaké okrajové kanály, nějaké prokremelské kanály, ale veřejnoprávní média například. Vždycky obligátní otázkou bylo, jak Ukrajina, ti oligarchové a vždyť je to hrozné atd. V době, kdy my jsme měli oligarchu tedy premiérem, mimochodem, ale jako víceméně teď se jakoby ukazuje, že ta páteř té jejich státnosti, že odolává tomu nejsilnějšímu náporu. Takže v tomto smyslu se ta Ukrajina propaguje sama, i tedy bez přičinění pana Perebyjnise, ale jak já jsem toho člověka poznal už v letech předtím, prostě jo. To byl skutečně nebo stále je člověk, který bych tak řekl, svoje ukrajinství nepokládá za nějaké věcné břemeno, ale jde prostě s odkrytým hledím s kůží na trh, abych tak řekl. My jsme spolu vedli zajímavé polemiky kolem historie a tak dál.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co je podstatou ukrajinství tedy?

David SVOBODA, historik a ukrajinista, Ústav pro studium totalitních režimů, Muzeum paměti 20. století
To se hrozně těžko říká samozřejmě, ukrajinství, dobře.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Víte, abychom mohli třeba i porozumět Ukrajincům, jejich cítění, ale třeba i jejich vizím, představám o budoucnosti, tak je možná velmi důležité to trochu více pochopit. Jestli to lze třeba nějak zformulovat.

David SVOBODA, historik a ukrajinista, Ústav pro studium totalitních režimů, Muzeum paměti 20. století
Budu stručný, protože na filozofii nemáme čas. Ale podstatou je nezdolnost, nepokora, obrovská nedůvěra vůči panující moci a obrovská schopnost bojovat a umírat, ale obávám se, a mohu za to být kamenován, neschopnost žít a pracovat. Když řeknu pracovat, proboha, já tím nemyslím, že by byli líní. Za to by mi nafackoval každý dělník tady na první stavbě, kolem které bych prošel. Ale takový ten smysl pro nepatetickou masarykovskou práci drobnou. To je národ vlastně velkých a patetických gest. Jak se ukazuje, tak na patosu hodně je, protože teď jim to zachraňuje životy a i nám to zachraňuje životy, je to skutečně... No, takhle jsme si vždycky představovali takové ty hrdé kavkazské nebo kurdské horaly. A teď se k nim vlastně jako přidávají i ti rovinatí Ukrajinci. Je to dáno tím, že to byl národ, který nejenže postrádal po celá staletí státnost, ale formy té státnosti nebo takové ty zárodečné pokusy tam realizovaly vlastně jako povstalecké komunity. To byli třeba kozáci. A jako kozáctví, to byl takový vlastně jako první moderní prvek, od nějž se potom ta státnost také mimo jiné odvíjela. Další věcí, je to země na křižovatce různých jako tedy mocenských zájmů, země, která podléhala mnoha okupacím, z nichž některé byly genocidní. To se týká právě okupací ruských. Respektive vlastně té stalinské. Rovněž samozřejmě jako neřešený a stále krvácející dluh, krvácející rána s Poláky, střetávání s tou polskou pamětí a ta polská paměť, my máme ty Poláky zafixované jako ty romantiky, bojovník atd., Poláci v tomto vlastně velmi inspirovali ty Ukrajince. Takže taková synergie, laboratoř, kde se to vše křížilo, a skutečně ten národ je nezdolatelný, ale až jednou nastanou, dá-li Bůh, časy, kdy bude nutné žít a pracovat a kdy se vlastně nuda stane předností, protože každá slušná země je především nudnou zemí, prostě jako prosperitu nemůžeme vybudovat uprostřed nějakých dramat a nějakého vlnobití, no, tak tam teprve jako nastane vlastně takové druhé kolo toho ukrajinského dějinného zápasu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
K Ukrajině se z nejrůznějších hledisek, minimálně teda od napadení toho 24. února, vyjadřuje v podstatě každý. Jaká je tady ale nebo by měla být či mohla být role právě vás ukrajinistů, pane Svobodo?

David SVOBODA, historik a ukrajinista, Ústav pro studium totalitních režimů, Muzeum paměti 20. století
Já bych zase hovořil o nějakém mnohem mohutnějším celku východních studií. Role ukrajinistů. Já a něco málo mých kolegů se především snažíme ukazovat, že...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jste dostatečně slyšeni, mimochodem? Máte pocit?

David SVOBODA, historik a ukrajinista, Ústav pro studium totalitních režimů, Muzeum paměti 20. století
Vůbec a já jsem to vzdal. Je to takové smutné doznání, ale skutečně ten boj s tou neuvěřitelnou zabedněností a předsudky, pokud jde o Ukrajinu, to je úplně totožné, jako když se snažíte bojovat s antisemitismem. Já jsem přesvědčen, že ta předsudečnost, která vůči ukrajinské myšlence a státnosti vlastně míří, a to nejenom jako z řad nějakých extremistů a podobně, ale ze strany vlastně elit, nejenom českých, ale prostě elit i včetně těch akademických, to má skutečně parametr antisemitismu. To je nevykořenitelné. Čili abych se vrátil k vaší původní otázce. Kdo chce klidně spát, kdo chce být se všemi zadobře, kdo se nechce pouštět do kontroverzí, ať proboha nikdy nedělá ukrajinistiku. Protože ukrajinistika a Ukrajina jako taková, a pozor, to už je myšlenka, kterou bych kradl tady už, řekněme, provařenému Timothymu Snyderovi, ale Ukrajina je skutečně hřištěm, kde se vlastně zjevovaly všechny jevy evropských dějin. Na tý zemi není nic jako cizorodýho. My si to pořád představujeme jako nějakou zoologickou zahradu, kde pobíhají divé šelmy. Ale Ukrajina nezažila nic, co by v menší míře a menší koncentraci nezakoušela také Evropa. To jsou všechny vlastně tyhle jevy společné s hrůzami 20. století atd. Ale ten, kdo Ukrajině nerozumí, bez ohledu na to, zda má univerzitní diplomy, nebo nemá, no, tak ten bude tvrdit, že například ukrajinský boj za nezávislost a ukrajinský radikální nacionalismus byl z podstaty něčím nekalým, něčím fašizujícím, něčím, co sehrálo jako výrazně zápornou roli, a budou mu zcela unikat nuance, tzn. jemnosti, detaily a zapeklitosti té ukrajinské situace a té ukrajinské povahy. Čili úlohou ukrajinistiky je dešifrovat ukrajinské instinkty, ukrajinskou povahu a ukazovat Čechům: podívejte se, vždyť vy byste se na jejich místě chovali úplně stejně. Úlohou ukrajinistů je, troufám si říct ve zkratce, Ukrajince čechizovat a Čechy, snad mi Češi prominou, ukrajinizovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A jsme někde už trochu dál? Posunuli jsme se za ten 167. den války v tom myšlení i v té informovanosti třeba o tom? Rozumíme víc nejenom tomu, co se děje na našich východních hranicích, vzdáleněji teda přes Slovensko, ale třeba i sami sobě, našim možná vizím, představám?

David SVOBODA, historik a ukrajinista, Ústav pro studium totalitních režimů, Muzeum paměti 20. století
Ne. Ne. Ani trochu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A co pro to udělat, aby se to teda změnilo, kromě toho, že vlastně se o tom bavíme v souvislostech? Stačí to?

David SVOBODA, historik a ukrajinista, Ústav pro studium totalitních režimů, Muzeum paměti 20. století
Říci na plná ústa, že kdo nerozumí Ukrajině, nerozumí ani Rusku, nemůže rozumět Rusku, kdo nerozumí Rusku, tak nepochopil velkou část našeho 20. století a zřejmě nepochopil ani naše 21. století. Tak prosté to je. To za prvé. Za druhé, nastolit skutečně jako podstatnou a odvážnou debatu o roli humanitních věd. To proto, že to, že my jsme dennodenně obklopeni informacemi a něco na nás prší, vůbec neznamená, že to podstatné je tady zvýrazněno. My jsme v uplynulých letech byli svědky mnohých útoků na humanitní vědy ze strany technokratů. Samotní ovšem humanitní vědci a humanitní elity udělali také mnohé pro to, aby humanitní vědy byly diskreditovány. Já skutečně bych se přimlouval za to, a to ne, že bych si tady jako foukal do vlastní polívčičky, ale jako za to, aby se už prostě na rovinu řeklo, že jsme tady dlouhé dekády žili v zajetí stereotypů, jejichž zrod prostě byl někdy roku koncem druhé světové války, stereotypů, které jako neúměrně idealizovaly sovětské Rusko, počítaly s ním jako s nějakou jako legitimní součástí mezinárodního řádu, protože nám pomohli porazit Hitlera atd., a aby došlo vlastně k důraznému přehodnocování toho našeho vnímání vůbec jako těch středo- a východoevropských reálií. Aby se skutečně na plná ústa řeklo, že na ukrajinistice a rusistice, to pozor, jako strašně záleží, aby se podstatně zvýšila mediální poptávka, aby konečně česká média věnovala i nepovrchní a hluboká jaksi pásma otázkám, které tak jako tak tím mediální prostorem lítají, protože my jsme těmi pojmy bombardováni neustále. Ale zkratkovitě a ty pojmy potom jsou náchylné ke zneužívání. To je strašně moc pojmů z té ukrajinské historie, kterými si pomáhají různí populisté, různí takoví jako lidé k nějaké prestiži.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje historik a ukrajinista David Svoboda z Muzea paměti 20. století a Ústavu pro studium totalitních režimů. Děkuji vám, pane Svobodo, za váš čas, postřehy, informace a přeji vše dobré. Na slyšenou.

David SVOBODA, historik a ukrajinista, Ústav pro studium totalitních režimů, Muzeum paměti 20. století
Moc děkuji za pozvání. Na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu přeje Zita Senková.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.