Klíč k vrahovi. K vyřešení případu napomohla superprojekce

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Vrah Josef Mrkva policii dlouho unikal. Zda vraždil s úmyslem pobírat místo oběti starobní důchod, či zda takové rozhodnutí učinil až po vraždě, se nepodařilo zjistit

Náhodný nález kosterních pozůstatků v lese na Ostravsku v roce 1970 vyvolal řadu otázek. Poblíž totiž ležel zkorodovaný dozický klíč. Patřil klíč oběti násilného trestného činu, nebo vrahovi? Mohly by do případu promluvit značky vyražené na klíči? Pátrání po vrahovi bylo složité. Významnou roli sehrála kriminalistická technika. 

Účinkují: Jiří Hromada, Petr Lněnička, Filip Kaňkovský, Pavel Čeněk Vaculík, Jiří Knot, Eva Kodešová, Petr Halíček, Nataša Nosková Gáčová, Eva Sinkovičová
Vypráví: Emil Hruška
Připravili: Bronislava Janečková, Emil Hruška
Zvukový mistr: Tomáš Gsöllhofer
Hudba: Petr Šplíchal
Režie: Jaroslav Kodeš
Premiéra: 8. 9. 2021
Autorka projektu: Bronislava Janečková

Pozůstatky oběti našla 24. listopadu 1970 v šumbarském lese u města Orlová lesní dělnice. Pitva ukázala, že šlo o ostatky asi šedesátiletého muže vysokého 165 cm, který nosil brýle se silnými skly, neměl vlasy a místo zubů pravděpodobně používal protézu.

Příčinou jeho smrti byla rozsáhlá zlomenina pravé i levé spánkové kosti provázená zhmožděním mozku. Jednoznačně šlo o násilnou smrt. V zemi neznámý muž ležel odhadem asi tři roky. Případu se v první řadě ujal major František Lichovník a kapitán Jan Stanko.

Co je metoda superprojekce?

Superprojekce je jedna z identifikačních metod kriminalistické antropologie. Uplatňuje se při identifikaci neznámých mrtvol. Při superprojekci je lebka neznámé mrtvoly promítnuta do portrétní fotografie vytipované pohřešované osoby. Antropolog poté posuzuje vztahy mezi lebkou a obličejem na fotografii a hodnotí, zda všechny morfologické a metrické znaky včetně různých individuálních anomálií na lebce odpovídají znakům na portrétu osoby.

Zdroj: Policie ČR

Klíč jako stopa

Realizace všech navržených pátrání byla ovšem bezvýsledná. Zásadní obrat přinesl až onen klíč, kterému při ohledání místa nálezu zavražděného muže nebyl zprvu přikládán význam. Kriminalističtí technici z Ostravy zjistili, že na oku klíče je vyraženo B IV a číslo 14.

Vyšetřovatelé se domnívali, že by mohlo jít o označení hornické ubytovny a číslo pokoje. Jejich domněnka byla brzy potvrzena. V blízkosti dolu Dukla se skutečně nacházely ubytovny podniku Výstavba ostravsko-karvinských dolů v Dolní Suché. A nejen to. Do roku 1968 tu vedle zděných ubytoven stály také dřevěné baráky označené právě písmenem B a římskou číslicí.

Zálusk na tučný důchod?

Zjištění, že lebka zavražděného je skutečně lebkou Josefa Kolenčíka, bylo pro případ klíčové. Použita byla metoda superprojekce

Přestože byly dřevěné ubytovny v roce 1968 zbourány, záznamy o ubytovaných zaměstnancích byly pořád k dispozici. Na pokoji číslo 14 bydlel do roku 1966 důchodce Josef Kolenčík, který si prací na dole přivydělával. Zda jde ale o tutéž osobu nalezenou v lese, bylo potřeba věrohodně prokázat. Jistou naději skýtalo prozkoumání vyplácení jeho důchodu.

Z archivovaných kvitančních důchodových listů bylo zjištěno, že Josef Kolenčík dostával důchod ve výši přes jeden tisíc korun (což tehdy nebyla malá částka) na adresu ubytovny v Dolní Suché. Naposledy se tak stalo v říjnu 1966. Poté byla adresa pro vyplácení důchodu několikrát změněna, až byla výplata důchodu v květnu 1969 úplně zastavena, neboť Kolenčík byl údajně uvězněn.

Zbývalo zjistit, za co byl dotyčný odsouzen. Mimo jiné by to totiž vyvrátilo tezi, že je důchodce mrtvý. Další pátrání však přineslo do případu překvapivý obrat.

S kým se na ubytovně Josef Kolenčík stýkal? Kdo byl muž, kterému měl Kolenčík hlídat po dobu jeho nepřítomnosti dům? Co potvrdila použitá kriminalistická metoda superprojekce? A co prozradily písmoznalecké posudky podpisů na Kolenčíkových důchodových listech?

autoři: Bronislava Janečková , opa
Spustit audio

Související