Klára Melíšková: Někdy jsem agresivní. Dřív jsem i křičela na děti a pak se jim omlouvala
Klára Melíšková byla tváří letošní kampaně Českých lvů. Ona sama má doma tři a nepředstírá, že je jí to jedno. Naopak. „Je to skvělý pocit,“ svěřila se Tereze Kostkové v Blízkých setkáních.
„Mám pocit, že si tu děkovnou řeč připravuju odmalička,“ říká s úsměvem. „Je to pocit zadostiučinění, že někdo vnímá, co dělám. Je to zážitek a adrenalin tam stát. Mě to baví dostávat ceny!“
Má ráda emoce, i když přiznává, že je pro ni někdy složité je kočírovat. „Někdy jsem agresivní. Dřív jsem i křičela na děti. Vysvětlovala jsem jim to pak a říkala: Omluvte mě, já jsem frustrovaná a nespokojená se svým životem. Projevuje se to tak, že peskuju své nejbližší.“
Stejně upřímné jsou dnes i její děti. „Jsou drsný,“ směje se herečka. „Mají obrovský smysl pro humor a já jim říkám: Vy jste jako Plesl s Neužilem! To je humor, který miluju a vy jedete to samý! Ty situace s nimi jsou radost a brečíme smíchy.“
Jak se jí točila Zkáza v Dejvickém divadle? Co drží pohromadě celý ansámbl? Proč je pro ní zásadním představením současná premiéra Ibsenova románu? Drží diety?
Související
-
„Proč nedabuju? Nikdo mě nechce,“ směje se hvězda seriálu Dabing Street Václav Neužil
Co vás v televizním seriálu Dabing Street ještě čeká? A říkala Olga Walló doopravdy „Rudá“? Podívejte se na celý rozhovor ve videu.
-
„My sami nevíme, co z toho je mystifikace,“ říká o Zkáze Dejvického divadla Lenka Krobotová
Už třetí týden baví diváky České televize seriál s protagonisty oblíbeného divadla. „Při čtení scénáře jsme se s kolegy nasmáli jako nikdy předtím,“ přiznává herečka.
-
Dejvické divadlo má nového uměleckého šéfa. „Doufám, že nezblbnu,“ říká Martin Myšička
Mohl se stát vědcem, ale dal přednost herectví. Od nového roku je Martin Myšička i uměleckým ředitelem Dejvického divadla.
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Ze světa lesních samot
Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa.
