Když mě Milan Kundera požádal o překlad, cítila jsem za něj velký smutek, říká Anna Kareninová

Přiznává, že pro svou práci potřebuje zahořet. „Když nezačnu hořet, tak se trápím a vůbec mi to nejde. Dílo klidně vrátím s doporučením, komu by mohlo vyhovovat. A často se trefím.“

Kundera konečně v češtině

Anna Kareninová přeložila dva ze čtyř francouzsky psaných románů Milana Kundery – Slavnost bezvýznamnosti a nově i Nevědění. „Když mě Milan požádal o překlad, lekla jsem se. Cítila jsem za něj velký smutek.“

„Pochopila jsem, že on už ví, že své čtyři romány do češtiny nepřeloží. A přesto chce, aby byly česky dostupné. Neoslovil mě ale jen tak. Dvacet let předtím sledoval mé překlady spisovatele Louise-Ferdinanda Célina a velmi si jich cenil. Psal mi, že si je porovnával s francouzským originálem, tak jsem pochopila, že mi věří.“

Cesta do jiného myšlení

Kunderovy francouzské romány nevnímá jako stručnější, ale spíše zhuštěnější. „Když začal psát francouzsky, řekl k tomu, že už vyčerpal možnosti svého českého psaní a že musí buď skončit, nebo jít jinou cestou. A ta cesta bylo francouzské myšlení.“

Čtěte také

Jeho kniha o Kunderovi rozvířila literární vody. Je Jan Novák připravený na kritiku?

Trochu překvapivě také upozorňuje na jeho citovost. „I když se to tak nejeví, Milan Kundera je velmi citový spisovatel a já jsem do překladu chtěla dostat právě cit.“ Kareninová přiznává i přes své bohaté zkušenosti úskalí své profese.

„Když překládám několikátou knihu téhož autora, mám pocit, že už jsem na něj naučená. Vždycky ale dojdu do momentu, kdy zjistím, že autor píše knihu jinak, než jak jsem zvyklá. Nejenže je tam jiný obsahový klíč, ale taky konstrukční, stylový a jazykový,“ uzavírá v Blízkých setkáních.

Jakou fázi překládání má nejraději? Je Kunderův román Nevědění jiný než ostatní? Jaký vztah má s autory, které překládá? Na čem v současné době pracuje?