Kateřina Šafaříková: Nejtěžší témata z klimatické dohody vyjdou na české předsednictví v Radě Evropské unie
Za necelý rok převezme po Francii štafetu předsednictví v Radě Evropské unie Česká republika. A podle redaktorky časopisu Respekt Kateřiny Šafaříkové ji čekají nelehká témata.
„V zásadě ta nejtěžší témata z klimatické dohody nebo v případě migrace kvóty, tak to vyjde na české předsednictví,“ upozorňuje v pořadu Jak to vidí…Kateřina Šafaříková. A doplňuje, že z hlediska současné vlády, jde také o nejméně chtěná.
Zelená dohoda v procesu
Jde o zákony, které se týkají tlaku Evropy na omezení dopadů klimatické změny, takzvaný green deal, neboli zelenou dohodu. „Což je zastřešující politický dokument Evropské unie. V něm se zavazuje, že se do roku 2050 Evropa stane klimaticky neutrálním kontinentem.“
Čtěte také
Na základě dokumentu vzniknou jednotlivé milníky. Podle jednoho z už známých, má být do roku 2030 snížena koncentrace škodlivin o 55 procent oproti stavu z roku 1990. „Budou další podobné milníky a právě k nim má vytyčit cestu řada konkrétních zákonů. Má jich být údajně až 50 a prvních 16 bude představeno příští týden,“ míní Šafaříková a dodává, že z hlediska legislativního rytmu vycházejí právě na české předsednictví.
Digitální pravidla
Další věc, kterou by měli Češi během předsednictví dokončovat, je stanovení základních pravidel pro digitální služby uvnitř Evropské unie. Cílem je podle Šafaříkové dosáhnout jednotného digitálního trhu, kdy by se například firmy zaregistrovaly v jedné členské zemi a mohly podle jednotných základních pravidel podnikat v celé Evropské unii. „To se třeba celé teď hledá, a je to takzvaný zákon nebo směrnice o digitálních službách.“
Za tím lze podle redaktorky časopisu Respekt vytušit spor o to, v které zemi se budou odvádět daně. „Digitální trh je velmi potentní a do budoucna bude ještě víc. Státy si od toho slibují, že tam, kde bude daná firma působit, bude také platit daně. Jednotlivé firmy se tomu samozřejmě brání, protože by si nejraději vybraly jednu zemi s nejnižší sazbou daní a tam fungovaly. O tom se teď tedy vede debata,“ podotýká Šafaříková.
Další témata rozhovoru: jaké je role předsednického státu a jaký má vliv na přijímání legislativy; nová dohoda o uprchlických kvótách; význam českého předsednictví; role premiéra; rozpočet předsednictví; evropský klimatický balíček; jak ambiciózní je Národní plán obnovy; boom elektrokol; o knize Svolení.
Související
-
Jiří Hošek: Evropská unie neznamená jen finanční stránku věci. Jde o společenství hodnot
Nezájem, nuda a přesvědčení, že člověk nemůže stejně nic ovlivnit. Takové pocity podle Jiřího Hoška vyvolávají v Češích eurovolby. Proč bychom na ně neměli rezignovat?
-
Iva Holmerová: Evropská unie nás kultivuje. Učí nás přijímat lidi, kteří jsou jiní než my
Česká republika si připomněla 15 let od vstupu do Evropské unie. Co podle gerontoložky Ivy Holmerové přineslo naše členství v EU nejen českým seniorům?
-
Přepis: Jak to vidí Kateřina Šafaříková – 8. července 2021
Hostem byla redaktorka týdeníku Respekt Kateřina Šafaříková.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.