Kam vysadit modřence?

20. březen 2014
Rada pro tento den

Modřence jsou ideální na trvalkové záhony, kde je další rozkvétající druhy zakryjí v době, kdy již vadnou a jsou nevzhledné.

Listy se totiž nesmí odstřihávat ani otrhávat, stejně jako u ostatních okrasných cibulovin musíme počkat, až se samy zatáhnou do cibule, která si tak bere zpět část živin.

Je to také ideální rostlinka na vyplnění prostoru pod stromy a keři, především pod opadavé, kde mají na jaře dostatek světla.

Modřence můžeme využít i do jarních truhlíků a květináčů, kde vyniknou samostatně i v kombinacích s dalšími okrasnými cibulovinami. Existuje asi 50 druhů modřenců, které se vyskytují v Evropě, v jihozápadní Asii a v severní Africe. Také v Česku rostou některé druhy ve volné přírodě.


Nejsou jen modré modřence

Typické a nejčastěji pěstované jsou modře zbarvené modřence (odtud také jejich jméno), například modřenec arménský. Mohou mít různé odstíny, případně bílé lemování.

Méně rozšířené jsou odrůdy s bílým, růžovým nebo žlutým květenstvím. Kombinace odrůd různých barev dá vzniknout velmi půvabným zátiším.

Modřencům se dobře daří v propustných sušších půdách, průměrně zásobených živinami. Během vegetace jim prospěje jen mírná vlhkost, přemokření jim nesvědčí. Vybíráme pro ně proto slunné stanoviště. Snesou však i mírný polostín.


Kdy a jak je vysadit

Množíme je dělením trsů, nejlépe v červnu nebo v červenci. Oddělené cibulky pak sázíme 10–15 cm hluboko. Protože se modřence rozrůstají rychle, je dobré trsy vždy asi po třech letech rozdělit a rozsadit, aby nebyly příliš zahuštěné.

Květy modřenců můžeme využít i k řezu, ve váze vydrží přibližně pět dní.

Další informace najdete v internetovém Receptáři na webu www.iReceptar.cz

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.