Julius Šimko: "Lékaři dnes neléčí, ale počítají"

O epilepsii, ale i o hudbě a kouzlu fotopoezie jsme dnes (středa 29.9.) hovořili se zpívajícím neurologem Juliem Šimkem.

Podle všeobecných představ jsou specializovaní lékaři zabráni do svého oboru a na koníčky jim nezbývá čas. Z omylu nás vyvedl neurolog Julius Šimko, který se, kromě hudby, věnuje fotopoezii. Je to umělecký obor, který kombinuje obraz s výpovědí. Jak vysvětlil, "jeho kouzlo spočívá v tom, že k tomu, co vidíte, můžete napsat i své sdělení. Chci, aby lidé věděli co cítím, když něco zajímavého vidím."

Komu ze svých předků "vděčí" za své umělecké vlohy netuší. V mládí nacházel filozofii a náměty k zamyšlení v textech písní. K obědu si s rodiči pouštěli písničky a navštěvoval folkové koncerty. To ho přivedlo ke skládání písní. Jeho první (a zatím poslední) deska "Počmáraná" je o Lennonově zdi v Praze. "Je jako naše duše. Také v ní pořád něco přepisujeme," řekl na vysvětlenou. Fascinovalo ho, jak jsou nápisy na zdi upřímné a podotkl, že upřímnost začíná být dnes vzácností. Podle jeho názoru je současná doba roztříštěná, lidé těkají od jednoho k druhému a čas na podstatné věci, jako např. komunikaci s lidmi, nemají.

Hudbu má rád, ale na prvním místě je jeho profese neurologa. Pro lékařství se rozhodl už v mládí, kdy na gymnáziu inklinoval k anatomii a biologii (do té doby se chtěl stát učitelem tělocviku). Myslí si, že pokud má člověk k něčemu talent, projeví se to záhy. Neurologii si prý vybral proto, že je to "logický obor". Nemoci se dají odvodit z pohybů a jejich koordinace. Svojí profesí je "postižený" natolik, že v kavárně pozoruje lidi a odvozuje si jejich případné nemoci.

Na zítřejší den (30.9.) připadá Národní den epilepsie. J. Šimko zastává názor, že by si lidé měli tuto nemoc připomínat. Je zákeřná v tom, že se neprojevuje pouze velkými záchvaty, ale také drobnými a nenápadnými, jako např. zmateností. Mnozí tak nemusí tušit, že jí vůbec trpí. Příčiny jsou různé (např. vrozené) a spouštěčem mohou být i počítačové hry. Na lidský mozek může mít vliv blikání monitoru. Jeden z pacientů J. Šimka dostával např. záchvaty z pohledu na radiátor, kde se střídají světlá a tmavá pole.

V ČR trpí epilepsií přibližně 1% populace. Léčí se různými způsoby. U některých pacientů časem sama odezní, někteří musí užívat léky a další tvoří obtížně léčitelnou skupinu. Nemocní se cítí osamoceni a trpí především tím, že jsou považováni za psychicky nemocné. Zmínili jsme i Společnost E, která se stará se o nemocné, jejich aktivity a společenský život.

Julius Šimko

Nakousli jsme i téma současného zdravotnictví, ve kterém, podle našeho hosta, převládá ekonomická stránka věci. "Je špatné, že se do medicíny dostaly peníze a doktoři řeší, jestli vyšetření pacienta je nebo není drahé," uvedl J. Šimko a dodal, že lékaři jsou v současnosti tak vytíženi, že na dokonalou péči o pacienta nemají čas. V soukromé praxi je to ale naštěstí jinak, jak potvrdil z vlastní zkušenosti. V současné době totiž pracuje v soukromé neurologické ambulanci v Rychnově nad Kněžnou a jako odborný asistent katedry neurologie Fakultní nemocnice v Hradci Králové.

A s jakými nejčastějšími problémy se u svých pacientů setkává? "Dnes lidi nejvíce bolí hlava a záda, jsme připoutáni k práci a židlím. Pohyb je osvěžující po všech stránkách a je dobré si na něj udělat čas," prohlásil neurolog, který ve volných chvílích chodí běhat.

Pochází z poloviny ze Slovenska (matka je Češka a otec Slovák). Měl se narodit v Bratislavě, ale před jeho narozením se rodiče přestěhovali do Dobrušky a pak do Nového Města nad Metují. Dnes žije s rodinou v Týništi nad Orlicí.

Zajímají vás názory našeho hosta na IQ a emoční inteligenci? Jak často vystupuje s kapelou a na jaké nástroje hrají jeho děti? Poslechněte si záznam celého rozhovoru s Vladimírem Krocem….



Nestihli jste pondělní vysílání Hosta do domu? Nabízíme text Jana Sklenáře: Jana Klusáková: "Pověst českého baletu v Rusku je teď velice dobrá"

Jana Klusáková