Jiří Drahoš: Studenti jsou progresivní částí naší populace
Listopad ’89 a ’39. Dvě velká výročí, která připadla na pondělí 17. listopadu. Stojí za to stále si je připomínat. A jaká je role studentů?
V pondělí jsme si připomněli výročí 25 let od sametové revoluce a 75 let od událostí roku 1939, kdy nacisté uzavřeli vysoké školy a pozavírali stovky studentů. Pondělní vzpomínka byla místy i hodně expresivní. Co o nás podle profesora Jiřího Drahoše vypověděla?
„Na Albertově bylo celkem bouřlivo, ale ukázalo se, že studenti přemýšlejí a patří mezi progresivnější a v dobrém smyslu i radikálnější části naší společnosti,“ říká předseda Akademie věd ČR.
Studenti o životě přemýšlí
Toto tvrzení se ukázalo právě i ve zmiňovaných letech 1939 a 1989. „Připomněl bych, že i v roce 1948 byli studenti jedni z mála, kteří protestovali proti komunistům a podpořili prezidenta Beneše,“ připomíná.
Sám Jiří Drahoš se jako student například zúčastnil i stávky v roce 1968 na protest proti okupaci. „Bohužel tehdy to příliš platné nebylo.“
Minimálně u mladých lidí tak zůstalo nadšení revolučních měsíců. „Neměli bychom zapomínat, že demokracie není automatická. Nemusí tu být věčně. Je dobré se dívat kolem sebe,“ myslí si profesor Drahoš a dodává, že právě studenti jsou třída, která se kolem sebe velmi neotřele dívá.
Profesor Jiří Drahoš měl v během revolučního listopadu doma dvě malé dcery, které navštěvovaly základní školu. I tak se jim ale snažil vysvětlit, co se právě děje. „Doma jsme nikdy nechválili soudruhy, takže dcery měly jasno.“
Jak se připravit na příští čtvrtstoletí? To si profesor netroufá tvrdit. Určitě ale věří, že naše demokratická společnost ještě vyzraje. „Nechtěl bych, abychom za dalších 25 let byli na stejném místě jako dnes.“
Co dělal Drahoš letos 17. listopadu? Jak se společnost změnila v přístupu k vědě? Poslechněte si ze záznamu v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.